Ministryně školství nemá dva měsíce prázdnin

Host (Petra Buzková): No tak pro ministryni školství to neznamená v podstatě nic zvláštního, protože stále se spousta lidí ještě myslí, že ministryně školství má 2 měsíce prázdnin stejně jako děti školou povinné. Ale nic takového samozřejmě nemám, takže pro mě to znamená samozřejmě další pokračování v práci. A samozřejmě začátek přípravy na nový školní rok.

Moderátor (Jan Pokorný): Děti ty dva měsíce školních prázdnin mají. Není to málo?

Host (Petra Buzková): Já si nemyslím, že by to bylo málo. Ono se neustále diskutuje o tom, jestli prázdnin je málo nebo jestli prázdnin je moc. Včera jsem dělala rozhovor pro Právo, kde naopak byla položena otázka.

Moderátor (Jan Pokorný): Dnes jsem ho četl.

Host (Petra Buzková): Jestli prázdnin není moc. To znamená, že na to vlastně, co člověk to názor. Já si myslím, že ty 2 měsíce jsou relativně standardní doba. Například v některých zemích jsou letní prázdniny kratší. Jsou třeba jenom 6 týdnů. V jiných zemích jsou prázdniny stejně dlouhé, delší nejsou nikde. Ale je také pravda, že v některých zemích jsou delší takzvané jarní a podzimní prázdniny, které jsou v délce 14 dnů. Já si myslím, že ty dvouměsíční prázdniny v České republice jsou doba, která je poměrně tradiční a nemyslím si, že by bylo třeba na tom něco měnit. Dá se říct, že od 90. let se délka prázdnin nezměnila, akorát se trochu zvýšil počet volných dnů. Protože přibyly nějaké ty státní svátky a podobně, ale prázdniny zůstávají.

Moderátor (Jan Pokorný): A počet ředitelských voln.

Host (Petra Buzková): Ty ředitelská volna, to je trochu jiná věc. Podle zákona, tedy podle starého školského zákona to byly 4, podle nového školského zákona je to 5 dnů volna, které může udělit ředitel školy. Akorát mám někdy pocit, že tato volna nejsou využívána v podstatě tak, jak by využívána být měla. Protože nikde není řečeno, že těch 5 dnů musí ředitel za každou cenu volno dát. Je to spíš možnost pro ředitele, když vznikne nějaký problém, já nevím, když je třeba epidemie nějaké nemoci, nebo když ve škole bouchne topení, nebo něco podobného, aby takovéto volno udělil. Ale rozhodně není nikde řečeno, že je to 5 dnů, o které si prodlužují prázdniny.

Moderátor (Jan Pokorný): I letos se v médiích na konci školního roku objevují zprávy. Pokud by školáci měli strach z toho, jak jejich rodiče na vysvědčení zareagují, pak mohou hledat pomoc na lince bezpečí, která má číslo takové a takové. Je to paní ministryně, spíš klišé a nebo vážný problém a důvod k zamyšlení?

Host (Petra Buzková): Těžko říct. Já jsem přesvědčena o tom, že určitě v některých rodinách to může být vážný problém. Protože celá řada rodičů velice touží po tom, aby jejich dítě bylo úspěšné, aby mělo otevřeno dveře k dalšímu vzdělání, aby se dostalo na dobré gymnázium, aby se dostalo na vysokou školu a z toho důvodu se samozřejmě velice přejí, aby jejich dítě mělo dobré známky. To, aby dítě mělo dobré známky si asi přejí všichni rodiče, ale na druhou stranu možná v některých případech dochází jak u těch rodičů, tak potom v principu i u těch dětí ke zbytečnému stresu.

Moderátor (Jan Pokorný): Vy byste své dceři naplácala, kdyby přinesla známky, které by neodpovídali rodinnému očekávání?

Host (Petra Buzková): Tak záleží na tom, co je to rodinné očekávání. Já musím říct, že to vysvědčení nebylo žádný zázrak, ale na druhou stranu nemám pocit, že by si z toho u nás doma dělal někdo stres a pakliže by si vůbec někdo trochu stres, tak by to byla možná maminka, to jako já. Ale moje dítě si rozhodně z vysvědčení nedělalo vůbec nic a zajímalo se pouze o to, co za to vysvědčení dostane.

Moderátor (Jan Pokorný): A co dostane?

Host (Petra Buzková): No tak nakonec si něco vymodlila, ale to je tajemství, že to ještě nemá, takže by to neměla slyšet z rozhlasu.

Moderátor (Jan Pokorný): Uslyší to ve 12:30, i když rozhovor natáčíme. Nechcete?

Host (Petra Buzková): To nevadí, to je tajný.

Moderátor (Jan Pokorný): Některým malým školám dnes odzvoní možná navždycky. Obce na jejich provoz nemají peníze, co zbývá dětem a jejich rodičům? Odevzdaně je přehlásit do jiné obce?

Host (Petra Buzková): No tak podle nového školského zákona už to není ministerstvo, kdo rozhoduje o tom, jestli škola může zůstat a nebo ne. To právo rozhodnout o tom má zřizovatel, to znamená v tomto případě obec, která může dát vlastní výjimku pod maximální počet žáků. Já v principu nemám signály o tom, že by některé školy měly zanikat.

Moderátor (Jan Pokorný): Opravdu ne?

Host (Petra Buzková): Ne, opravdu ne.

Moderátor (Jan Pokorný): Četl jsem v novinách, že některé takové případy jsou v některých krajích.

Host (Petra Buzková): Samozřejmě může se stát, že nějaký takovýto případ existuje, ale jak říkám, nemám žádný signál o tom, že by to bylo nějaké rozšířenější.

Moderátor (Jan Pokorný): Jaký je podle vás paní ministryně, recept? V některých krajích zvýhodnili malé školy, aby nezanikly, ale to možná zase na úkor jiných.

Host (Petra Buzková): Ano, je to pravda. Podle v letošním roce poprvé dochází k tomu, že finanční prostředky nerozepisuje přímo ministerstvo na jednotlivé školy, ale rozepisují je kraje. Celý ten systém vypadá tak, že ministerstvo rozepíše peníze na kraje podle počtu žáků v jednotlivých krajích. A ty kraje potom rozepisují peníze na jednotlivé školy. Máte pravdu v tom, že některé kraje zvýhodňují malé školy, které mají potom relativní pohodu, nicméně je to potom často na úkor škol velkých, kde se tyto školy dostávají do značných finančních problémů. Víte, já si nemyslím, že by problém byl v tom, že by těch finančních prostředků se celkově rozepisovalo tak málo, ale myslím si, že se kraje úplně ještě nenaučily najít tu správnou rovnováhu pro rozepisování finančních prostředků mezi jednotlivé tipy škol.

Moderátor (Jan Pokorný): Mnohde se z ekonomických důvodů školy slučují. Vy tyhle kroky vítáte a nebo v nich taky vidíte nějakou míru rizika?

Host (Petra Buzková): To je těžké říct obecně, protože v celé řadě slučování samozřejmě, žádná míra rizika není a je to skutečně pouze rozumný ekonomický krok. Samozřejmě ne vždycky je to rozumné, ale to záleží vlastně na podmínkách těch škol, které se slučují.

Moderátor (Jan Pokorný): Platí stále to dva roky staré vládní nařízení, snižovat počty zaměstnanců ve školství o 2 procenta ročně. Kdy nastane čas na jeho odvolání, pokud vůbec?

Host (Petra Buzková): Toto nařízení se netýká pouze zaměstnanců škol. Toto nařízení se týká všech zaměstnanců rozpočtové sféry, to znamená, snižuje se o ty 2 procenta úplně ve všech resortech. Já jsem vzhledem k tomu, že za minulé 2 roky se ani jeden rok nepodařilo snížit počet pedagogických pracovníků o ta nařízená 2 procenta a bohužel díky tomu dochází k tomu, že tím že zůstalo více zaměstnanců, nicméně finanční zdroje se snížily o 2 procenta, tak to samozřejmě učitelé poznají na platech, které jsou nižší než jaké by měly být. Já jsem se z tohoto důvodu rozhodla požádat v letošním roce vládu, aby pro příští rok tato povinnost snížení o 2 procenta nebyla. V současné době je tato záležitost v jednání a s definitivní platností se o ní rozhodne až při schvalování státního rozpočtu.

Moderátor (Jan Pokorný): Školám letos zkomplikovaly život i vyhlášky k novému školskému zákonu, které vycházely s jistým zpožděním. Vyvozovala jste z toho nějaké důsledky?

Host (Petra Buzková): Ano, nějaké důsledky z toho vyvozeny byly. Jeden vrchní ředitel na tomto ministerstvu, který měl na starosti právě ty vyhlášky, které se zdržely už není vrchním ředitelem. Nicméně kromě asi jedné nebo dvou výjimek ty vyhlášky byly zpožděny skutečně jen o několik dnů.

Moderátor (Jan Pokorný): Když trochu budeme bilancovat ten letošní školní rok v jehož polovině začal platit nový školský zákon, tak také žáků devátých tříd a uchazečů o víceletá gymnázia se dotkl nový systém přijímacího řízení. Myslíte si, že už je čas paní ministryně, říct, jestli se osvědčil a nebo jste třeba už nakloněna tomu, aby střední školy vypisovaly znovu dvě kola přijímacích řízení?

Host (Petra Buzková): No tak v tuhle tu chvíli samozřejmě nemáme ještě všechny údaje a všechny přesné údaje. Ty budeme mít až konce srpna. Ale samozřejmě už zde celá řada údajů je. Například pakliže bych použila některé údaje z hlavního města Prahy, kde tento problém byl asi nejvíce vnímány, protože signály z ostatních krajů byly takové, že tam prostě problém není. Tak v hlavním městě Praze kromě asi dvou nebo tří gymnázií, všechny střední školy vypisovaly druhé kolo a dokonce celá řada i některých gymnázií vypisovala kolo třetí. Znamená to, že vlastně tato fakta potvrzují to, co jsem říkala v době přijetí tohoto zákona, že tento nový systém pravděpodobně přinese vyšší šanci, aby se dítě dostalo na tu školu, která je jeho volbou. Zatím to skutečně vypadá, že se tento systém spíše osvědčil, ale jak říkám, to definitivní vyhodnocení budeme moci udělat až někdy na konci prázdnin.

Moderátor (Jan Pokorný): V programovém prohlášení této, rozumněji Parobkově vlády se píše, cituji: Vláda podpoří realizaci současné probíhající reformy školství včetně reformy financování vysokých škol. Bavme se o základních školách. Jak a čím podpoří? Větším přísunem peněz do školství, legislativou?

Host (Petra Buzková): V tomto případě byla míněna především kutikulární reforma, která se v tuto chvíli rozbíhá. To znamená přechod od direktivního vyučování podle osnov na rámcový a školní vzdělávací programy, což vlastně v tuto chvíli umožňuje školský zákon. Některé školy začnou vyučovat podle školních vzdělávacích programů již od září tohoto roku. To ovšem není povinné, to je pouze pro ty školy, které jsou na to připraveny a chtějí to. Těch ostatních škol se to bude týkat za dva roky.

Moderátor (Jan Pokorný): S tím souvisí i následující citát z téhož textu, tedy z programového prohlášení: V návaznosti na přijetí nového školského zákona se vláda zaměří na reformu obsahu vzdělávání a jeho vysokou kvalitu. Jak vláda může ovlivnit obsah vzdělávacího procesu?

Host (Petra Buzková): Vláda může ovlivnit obsah vzdělávacího procesu v podstatě pouze jedním způsobem a ten také v tomto případě měla na mysli. Na ministerstvu školství a v součinnosti z jeho přímo řízenými organizacemi jako je například Výzkumný ústav pedagogický, jako je Národní ústav odborného vzdělávání a podobně vznikají rámcové vzdělávací programy pro jednotlivé tipy škol. Ten rámcový vzdělávací program se vlastně stane takovým rámcem, ze kterého budou potom vznikat ty jednotlivé školní vzdělávací programy. Tento rámcový vzdělávací program určí v podstatě obsah vzdělávání v tom smyslu, že jasně řekne, jaké kompetence musí mít žák po ukončení toho kterého ročníku. A škola si potom sama sestaví svůj školní vzdělávací program, to znamená rozhodne o tom, jakým způsobem bude vzdělávat a pouze musí splnit tedy to, aby žák měl po skončení ročníku ty kompetence, které ukládají vzdělávací programy. Těch vzdělávacích programů samozřejmě je celá řada, protože například pro základní školy je sice více méně pouze jeden, pro gymnázia taky, ale musí být pro každý tip odborných škol. Musí být sestaven vzdělávací program a tyto vzdělávací programy se připravují především v součinnosti vlastně i se zaměstnavatelskou veřejností.

Moderátor (Jan Pokorný): Co může vůbec ministryně školství udělat, aby se pokusila alespoň částečně vyřešit ten letitý problém, že zejména na základních školách učí výhradně ženy?

Host (Petra Buzková): S tím toho ministryně školství nemůže udělat příliš mnoho. Já bych nerozlišovala, jestli na základních školách učí muži nebo ženy. Já bych považovala za důležité, aby na základních školách učil kvalitní a kvalifikovaný pedagogický sbor. Proto je samozřejmě důležité několik věcí a myslím si, že celá řada kroků se udělala. Za prvé, i když asi není správné tím začínat, ale to nevadí, je to otázka odměňování učitelů. To odměňování učitelů ještě není na takové úrovni, jakou bych si přála, ale je třeba říct, že za poslední 3 roky se udělal poměrně veliký pokrok, protože především u pedagogických pracovníků základních škol došlo k poměrně velice významnému platovému posunu.

Moderátor (Jan Pokorný): Smím-li vás přerušit. Kolik by měl být průměrný plat učitele v základní škole až vyprší mandát vaší vlády?

Host (Petra Buzková): Nechci hádat, k jakému číslu se dostaneme, ale takovéto číslo, které bychom si přáli je zhruba těch 130 procent průměrného platu v této zemi. Druhý bod, který bych ráda zmínila je zákon o pedagogických pracovnících, který za prvé přináší určité pracovně právní jistoty i určité vlastně jistoty v zaměstnání. Přináší samozřejmě možnosti různých specializačních příplatků a podobně. No a ten třetí problém, ten je asi nejtěžší. Protože ministryně školství sice může připravit návrhy zákonů, ale některé věci dokáže jen velice těžko, je to určitá podpora posílení autority pedagogů ve veřejnosti. Víte, já vidím jako obrovský problém, ale jak říkám, nemohu s ním v principu nic moc dělat. Když učitel nemůže dostatečně využívat své autority ve třídě, já jsem například teď zažila případ, kdy nám sem na ministerstvo volala jedna dáma, že ve třídě jejího vnuka jsou vši, ať něco děláme proto, aby učitel dětem prohlížel hlavy a zjistilo se, kdo tam ty vši nosí. Protože učitel řekl, že nemůže prohlížet dětem hlavy bez souhlasu rodičů a rodiče mu ten souhlas k tomu nedali. Já sice nejsem přesvědčena o tom, že učitel potřebuje souhlas rodičů k tomu, aby prohlédl dětem hlavy, ale na druhou stranu mě samozřejmě také velice udiví, když rodiče k takovéto věci souhlas nedají. To znamená, myslím si, že je tady hodně toho, co mohou dělat rodiče.

Moderátor (Jan Pokorný): Na druhou stranu učitel prohlíží dětem hlavy takřka při každém zkoušení, ale zevnitř.

Host (Petra Buzková): To je prohlíží zevnitř, to je něco jiného.

Moderátor (Jan Pokorný): Snad pod každým premiérem ČSSD bylo školství a vzdělávání vládní prioritou. Přesvědčete mě, že to není jenom proklamace.

Host (Petra Buzková): Já si myslím, že vás o tom mohu přesvědčit. Protože když se podíváme na ty finanční prostředky, které se podařilo do školství dostat za poslední 3 roky, tak ty finanční prostředky nebyly úplně malé. Za prvé se podařilo poměrně značnou měrou navýšit rozpočet veřejných vysokých škol. A to sice tak, že v průměru to bylo každý rok asi dvě a půl miliardy. Nebylo to tak přesně každý rok, bylo to tuším v roce 2003 to bylo jedna celá sedm, 2004 asi dvě celé osm, 2005 asi dvě celé pět miliardy. To znamená, rozpočet vysokých škol stoupl více než o jednu třetinu oproti bývalému rozpočtu. Dále se také podařilo v době, kdy všechny kapitoly musely škrtat a to poměrně významným způsobem rozpočet ministerstva školství stále navyšovat. Rozpočet ministerstva školství je podle mého soudu neřekla bych jediný, ale jeden z mála, který se v žádném případě nesnižuje a to spíše naopak.

Moderátor (Jan Pokorný): Když vezmeme celý název vaší funkce, tak jste ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. Uplynulý rok byl poznamenán korupční aférou ve fotbale. Prožívala jste to bolestně?

Host (Petra Buzková): Ne, to je asi silné slovo, že bych to prožívala bolestně. Mě to samozřejmě mrzí, protože je to věc, která nějakým způsobem devalvuje sportovní hodnoty. Ale je pravdou, že tato věc ke které došlo, k tomu došlo v profesionálním sportu, v profesionálním fotbalu a já si myslím, že posláním ministerstva školství je spíše vest ke sportu mládež.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale část peněz jde také i do tohoto i profesionálního fotbalu.

Host (Petra Buzková): Samozřejmě, ministerstvo školství financuje zrovna tak sportovní reprezentaci, ale jak říkám, myslím si, že tím hlavním posláním ministerstva školství skutečně není dohlížet na sportovní profesionály, ale je vlastně pěstovat určité sportovní návyky u mládeže a umožňovat mládeži sportovat.

Moderátor (Jan Pokorný): Budete paní ministryně, kandidovat i v příštích volbách do Poslanecké sněmovny, nebo je na tuhle otázku brzo?

Host (Petra Buzková): Já si myslím, že je to předčasná otázka.

Moderátor (Jan Pokorný): Proč?

Host (Petra Buzková): Protože si myslím, že tato otázka bude na místě v době, kdy sociální demokracie začne sestavovat kandidátky a kdy každý by měl říci zda chce a nebo nechce kandidovat dále. Já samozřejmě chápu, že celá řada politiků může již v tuto chvíli jednoznačně říci, že kandidovat bude. Já říkám na rovinu, že si to velmi rozmýšlím.

Moderátor (Jan Pokorný): Hostem dnešního rozhovoru, O kom se mluví byla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petra Buzková. Děkuji a hezké prázdniny, na shledanou.

Host (Petra Buzková): Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Je tady druhá část pořadu, O kom se mluví. Hostem byla Petra Buzková z ČSSD, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. I dnes můžete na telefonních číslech 221 552 155 a 221 552 255 zatelefonovat vaše názory k tomu, co vás v tom předchozím rozhovoru, jehož hostem byla dnes, jak už bylo řečeno ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, Petra Buzková nejvíce zaujalo. Připomínám telefonní čísla 221 552 255, nebo 221 552 155. Poprosím v tuto chvíli první telefonující posluchačku, nebo posluchače, aby vyjádřil, nebo vyjádřila, co má na srdci. Dobrý den, jste ve vysílání, nasloucháme vám.

Názor posluchače: Dobrý den Kryštof Fig, Ostrava. No já bych chtěl říct hlavně, že paní Buzková by se asi měla naučit taky česky, alespoň jako vy. Protože slovo samozřejmě řekla snad stokrát během toho rozhovoru a navíc si myslím, jako že i když je to asi slušný člověk, tak jako ministryně to jenom spousta zmatených kroků, které nikam nevedou, asi tak, jako teď mluvím já. Protože jsem zaskočený, že jsem se dovolal. Takže přeju jinak pěkný den. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na shledanou, mějte se hezky. Dobrý den, máte slovo, jste ve vysílání.

Názor posluchače: Tady Marková. Já jsem chtěla říct jenom malinkou připomínku, že pro výchovu jsou důležití muži i ženy. A takže s paní ministryní nesouhlasím, že je to jedno, jestli tam jsou jenom ženy, nebo hodně žen a málo mužů. Jedno to prostě není. Především mládenci potřebují mužské vzory, chybí jim v rodinách. Protože hodně často žijí s rozvedenými matkami, nebo v neúplných rodinách a chybí jim ve školách. A to si myslím, že není dobře. A výplaty učitelů samozřejmě vedou k tomu, že ještě stále tam není dostatek mužů. To bylo všechno.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor, hezký den. Další prosím, haló, vítejte.

Názor posluchače: Tady Martin Panožka, dobrý den. Já bych se chtěl zeptat paní ministryně na jednu věc. Já jsem byl na návštěvě u mé sestry a její syn, který chodí do sedmé třídy, přinesl atlas světa, podle kterého se učí v sedmé třídě základní školy a ten byl z roku 71. Samozřejmě včetně všech socialistických států, včetně popisů zřízení tak jak to kdysi bylo a podle toho se v současné době učí žáci sedmé třídy. Já bych se chtěl zeptat, jak je tohle možný a jak potom následně mají vědět kde jsou státy tipu Ukrajina, Balkánské státy a tak dále. Mě to přijde jako neuvěřitelná záležitost 15 let po revoluci. Děkuji.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za otázku, jakkoliv se v pořadu O kom se mluví, na dotazy neodpovídá, jsou brány jako názor. Dobrý den, máte slovo.

Názor posluchače: Dobrý den, Lacková, severní Morava. Prosím vás pěkně, já vůbec nedůvěřuji paní ministryni, protože jak může hovořit za státní školy, když sama si dala dítě do školy soukromé, prvá věc. Za druhé, jak chce zvýšit platy na 130 procent průměrného platu, když jí vůbec o nic nejde než o samu sebou. Děkuji vám pěkně. A to že nebude kandidovat, tomu bych se pouze jenom zasmála. Děkuji.

Moderátor (Jan Pokorný): Mějte se hezky, na slyšenou. Dobrý den, další telefonický názor.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Vencl Praha 9, Kbely. Měl bych dotaz na paní ministryni.

Moderátor (Jan Pokorný): Už se neodpovídá na otázky, tak to povězte jako názor.

Názor posluchače: No to nevadí. Takže takový všeobecný dotaz. Jak je možný, třeba si to poslechne někde. Jak je možný, že žáci dostávají učebnice 9 až 10 let starý v zoufalém stavu. Úplně doslova salátové vydání, že když to přinesla vnučka domů, tak jsme se na to štítili šáhnout. Jak je možné, že to takhle vůbec funguje, jo. Je to tady v Praze 9, ve Gbelích ve škole, takže jestli to by s tím něco šlo, nějak se dalo udělat, poněvadž to je ostuda. My nakonec jí musíme koupit nové učebnice, poněvadž to ona se učí velmi dobře, že jo. A z tohohle, aby se učila, to prakticky není možný.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za poznámky. Poprosím předposlední telefonát, dobrý den, tady je pořad, O kom se mluví.

Názor posluchače: Dobrý den, Zděněk Cirta. Já bych se chtěl jenom zeptat paní ministryně na konkurzy.

Moderátor (Jan Pokorný): Taky předesílám, že se neodpovídá v tomto pořadu.

Názor posluchače: Dobře, konkurzy a jejich řešení. Jestliže odejde někdo z ředitelské funkce na mateřskou dovolenou, jestli potom se může vrátit do funkce, nebo jestli to je řešený konkurzem, nebo jakým to je dělaný stylem.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře, možná stačí nahlédnout do zákoníku práce, ale děkujeme za váš telefonát.

Názor posluchače: A může neaprobovaná učitelka, která nemá titul dělat ředitelku? Takhle se zeptám.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře, rozumíme vám, je to jako názor. A poprosím poslední telefonát do dnešního pořadu, O kom se mluví. Haló slyšíme.

Názor posluchače: Dobrý den, Melichar Ústí nad Labem. Já přestože nejsem nějakým příznivcem politické linie, jakou razí v sociální demokracii paní Buzková, tak bych se jí rád tady zastal. Jak tam říkala ta paní ze severní Moravy. Kam paní Buzková dala svojí dceru do školy to je čistě její věc a jestli jí to někdo závidí, tak je to čistě jeho problém. Děkuji vám, na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Hezký den. Děkujeme za tento i předchozí telefonáty do pořadu, O kom se mluví, v nichž jste reagovali na předchozí rozhovor s ministryní školství, mládeže a tělovýchovy Petrou Buzkovou. Jan Pokorný přeje dobrý poslech u dalších programů Českého rozhlasu 1.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.