Ministr pro sport? Pět ze šesti našich sousedů ho má, je to krok správným směrem, říká šéf Národní sportovní agentury Šebek

Vypadá to, že vznikne nové ministerstvo sportu, které by měl pravděpodobně vést Boris Šťastný za hnutí Motoristé sobě. Jak hodnotíte tento úmysl? 

Vnímám to, že nemá vzniknout ministerstvo, ale má být obsazena pozice ministra sportu, prevence a zdraví. V tom je určitý podstatný rozdíl.

Protože tam nebude ten aparát.

Čtěte také

Programové prohlášení? Podařilo se překlopit náš program, s respektem vůči partnerům, hlásí Havlíček (ANO)

Ano, ten úřad. Myslím, že sportovní prostředí jako celek určitě tuto iniciativu vítá. Sportovní prostředí – ať už Česká unie sportu nebo řada dalších institucí – dlouhodobě volá po tom, aby měl sport svého zástupce na vládě. Myslím si, že to je věc, která u nás sice nemá zvyk, ale když se podíváte do okolních zemí, tak z našich šesti sousedů má pět států ministra, většinou spojeného s nějakou jinou agendou. V Evropě to je běžná praxe. Takže za nás je to krok správným směrem, vítáme to.

Je tam právě ten rozdíl, o kterém jsme se bavili, že tady není asi představa, že by vznikl nový kamenný úřad, který by potřeboval desítky úředníků, budovy, nějaké nové náklady. V tuto chvíli máme instituci, kterou je Národní sportovní agentura, která je definovaná zákonem, má své jasné úkoly, má své strukturované vedení. Předpokládám, že záměr je takový, že by ministru prevence, zdraví a sportu reportovala a případně by byla připravena řešit jeho koncepční nebo strategické záležitosti.

V současnosti už ale máme přece ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dá se tomu rozumět tak, že se to třetí zkrátka škrtne?

Tělovýchova je pevnou součástí školní výuky a myslím si, že definice rozdělení pravomocí je jasně daná zákonem o podpoře sportu, který je platný. Je to poměrně čerstvě novelizovaný zákon, který popisuje jednak nastavení fungování Národní sportovní agentury, ale také rozděluje agendy, které patří pod ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a které pod Národní sportovní agenturu.

I v názvu toho ministerstva se snoubí to, že to není jenom sportu, ale je to i o prevenci a zdraví. A zároveň má sport přesah do řady dalších resortů. Tady vnímám jako klíčovou pozici ministra, která může koordinovat ty resorty, které jsou v přímé vazbě na sport a na pohybové aktivity. Tím, že sport – třeba na rozdíl od kultury – neměl svého zástupce na vládě, se složitě koordinovaly.

Takže budou ministři jako sobě rovní partneři řešit třeba návaznost sportu a školy, návaznost sportu a prevence zdraví s ministrem zdravotnictví, ale třeba i návaznost sportu a výstavby infrastruktury s ministrem pro místní rozvoj. To jsou věci, které určitě dávají smysl.

Zahraniční cesty

Národní sportovní agentura bude zřejmě podřízena novému ministrovi, jak jste řekl. Předseda ANO Andrej Babiš už dříve uvedl, že agentura neuvěřitelně plýtvá a je třeba osekat její výdaje. Můžete se k tomu vyjádřit?

Čtěte také

iROZHLAS

Bahamy, Singapur nebo Japonsko: šéf sportovní agentury létal na ‚služebky‘ do exotiky

Ta videa jsem viděl. Myslím si, že pan Babiš asi nemá úplně správné informace. Nebo nevím, kdo mu dává podklady. Samozřejmě jsem viděl kritiku mých zahraničních cest. K tomu bych řekl, že jsem připraven doložit smysluplnost těch cest, to, že jsem tam opravdu nejel na výlet, ale že jsem tam jel dělat nějakou konkrétní činnost, která měla i konkrétní výsledky.

Pak tam byly nějaké další věci, které jsme schopni vysvětlit. Chápu, že ta agenda, kterou řeší pan Babiš, je velmi široká, a ty podklady asi ne vždy musí být relevantní. Takže jsem samozřejmě připraven, pokud o to bude zájem, ty věci zdůvodnit. Věřím, že vnímání vůbec významu sportu, ale i fungování Národní sportovní agentury, zejména ve sportovních institucích, je veskrze pozitivní.

S dovolením se k tomu vrátím, protože asi je důležité vysvětlit souvislosti pro toho, kdo se o to víc nezajímá. Připomenu, že v květnu přišel iROZHLAS se zjištěním, že jste létal na sportovní akce do exotických destinací, jako jsou Bahamy, Singapur, Japonsko. Přičemž ale vaši předchůdci Milan Hnilička a Filip Neusser prý do zahraničí téměř nejezdili. Bylo to opravdu nutné, opodstatněné?

Myslím, že to srovnání pokulhává ve dvou směrech. Jedna věc je, že oba mí předchůdci, kteří tu funkci vykonávali každý přibližně asi rok a půl, působili v době covidu, kdy se žádné sportovní akce nekonaly a cestování bylo zakázané. Zároveň zejména Milan Hnilička, který spolu s pozicí předsedy Národní sportovní agentury vykonával pozici poslance, byl vládním zmocněncem pro sport a ta agentura vznikala. Věřím, že jeho agenda byla násobně složitější.

Na druhou stranu to nebyly jenom tyto exotické destinace, byla to řada běžných zahraničních cest, které jsem absolvoval vždy na základě pozvání sportovního svazu nebo mezinárodní instituce. A to, že se řada sportovních akcí koná v atraktivních destinacích, je fakt, ale je to spojeno s tím, že vrcholový sport se koná po celém světě.

Náplní mé práce je reprezentovat český sport, hájit jeho zájmy.

A opravdu je náplní mé práce reprezentovat český sport, hájit jeho zájmy a hlavně, což bylo největší a nejčastější agendou na mých zahraničních cestách, deklarovat připravenost České republiky podpořit případné pořádání velkých akcí. A to si myslím, že se do velké míry dařilo.

Poradci ve střetu zájmů?

iROZHLAS přišel začátkem září se zjištěním, že členové poradního týmu v Národní sportovní agentuře radí, jak rozdělovat státní peníze mezi sportovní organizace, které zároveň sami vedou. To je přece krystalický střet zájmů, ne?

Čtěte také

iROZHLAS

‚Střet zájmů nevidím.‘ Experti radí, jak rozdělovat dotace. Zároveň vedou spolky, které je dostávají

Myslím, že tady se jedná o střet zájmů, který je jasně popsán ve statutu toho poradního týmu a je to věc, která se opírá o to, že poradní tým, který od začátku fungování rady NSA pracuje velmi transparentně, setrvale a konzistentně, nerozhoduje o udělování dotací. Konzultuje to s členy rady, konzultuje se zástupci úřadu a takto ten proces probíhá naprosto transparentně.

Jsou to odborníci z daných oblastí, mají jasnou kompetenci, a tu transparentně vykonávají.

Je to věc, která je běžná i v ostatních úřadech, kdy o rozdělování dotačních prostředků na životní prostředí nebo na výstavbu infrastruktury spolu konzultují starostové obcí, hejtmani, prostě příjemci dotací. Tato situace je jasně popsána a vymezujeme se vůči tvrzení, že tito lidé o něčem rozhodují. Jsou to odborníci z daných oblastí, mají jasnou kompetenci, a tu transparentně vykonávají.

Místopředseda NSA Ivo Jebousek (STAN) zpracoval návrh, který by konflikt zájmu zakazoval. Proč jste ho zamítli?

Protože návrh, který pan kolega Jebousek předložil, by znamenal prakticky to, že našimi poradci by mohli být, když to přeženu, pastevci z hor nebo lidé, kteří jsou sportem naprosto nepolíbeni. Potřebujeme odborníky. Pokud by to bylo nastaveno tak, že v poradním týmu by nemohl být člověk, který je buď sám, nebo osoba jemu blízká příjemcem dotací – což ve sportu jsou všechny sportovní kluby –, tak to by byl spíš účelový krok k tomu, aby poradní tým nemohl fungovat.

Já za jeho prací stojím, jsem rád, že ty lidi máme, že s námi konzultují, že nám pomáhají dělat tu práci. A myslím si, že celé sportovní prostředí ví, že jsou to lidé na svém místě. Určitě tam nejsou proto, aby nějakým způsobem zvýhodňovali subjekty, kterých se účastní.

Měl by být sponzoring sportu osvobozen od daní? Stane se Česká republika sportovní velmocí, jak slibuje hnutí SPD? A podařilo se vyjasnit otázku veřejné finanční podpory MotoGP? Poslechněte si celý rozhovor.