Ministerstvo dosud vyplatilo za nezákonné sterilizace žen 340 milionů korun

Čtěte také

Prezident Pavel podepsal dvouleté prodloužení lhůty pro žádosti o odškodnění za sterilizace

Roubalová odpovídala na dotaz poslanců, proč nejsou na odškodná vyčleněny žádné peníze v rozpočtu. Podle ní tomu tak nebylo nikdy, peníze ministerstvo hledalo z úspor a loni pak dostalo 60 milionů ze Všeobecné pokladní správy. "V současné době nevíme, kolik rozhodnutí bude ještě akceptováno, tudíž v návrhu rozpočtu je opět nula," uvedla s tím, že ministerstvo to bude řešit až v průběhu roku.

Ženy, které byly protiprávně sterilizované mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300.000 korun.

S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. V době vzniku odškodňovacího zákona ministerstvo zdravotnictví počítalo, že nárok vznese zhruba 400 žen.

Na konci prosince 2024, před koncem původní lhůty, bylo žádostí už téměř 2200 a nárok v té době úřad potvrdil u 900 z nich. V několika případech se ženy uznání domáhaly soudně, ministerstvo zdravotnictví muselo upravit svou rozhodovací praxi. 

Čtěte také

Jak sterilizace romské ženy zarezonovala v komunitě na východním Slovensku, zachycuje povídka Márii Hušové

Systematické sterilizace žen, tedy operativní odstranění dělohy, nejčastěji během porodu císařským řezem, zavedla v Československu směrnice ministerstva z roku 1971. V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen. Poslední zaznamenaný případ nezákonné sterilizace je z roku 2007.

Romské organizace a organizace na ochranu lidských práv si opakovaně stěžovaly na nedodržování zákonné vyřizovací lhůty ze strany ministerstva zdravotnictví i na neuznávání jiných důkazů než zdravotnické dokumentace. Totéž kritizoval i veřejný ochránce práv.