Ministerstvo chce zveřejnit všechna soudní rozhodnutí na internetu. „Pomůže to hlavně advokátům,“ tvrdí právnička

Většina soudů dnes zveřejňuje jen zlomek všech verdiktů. Možnost kontrolovat práci justice je kvůli tomu omezená. Lidem tak většinou nezbývá nic jiného než o verdikty soudu žádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Soudy jsou nepředvídatelné, upozorňuje odborník

O soudní verdikty často žádá podle zákona 106 například datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Soudy je poskytují, ale v dokumentech začerňují osobní údaje a obvykle za to požadují poplatek.

Nedovedu si představit, že by si kdy předseda soudu troufl zasáhnout do rozhodnutí kolegů. To je zcela absurdní, říká exministryně Válková

• Upravit
• Smazat

Snaží se prezident a jeho lidé ovlivňovat justici? Od minulého týdne se ze všech stran probírají schůzky Miloše Zemana s vysoce postavenými zástupci naší justice.  

„U jednoho rozsudku to obvykle není problém, tam se člověk většinou vejde do několika stokorun. Ale blokuje to hromadné zveřejňování rozsudků a případné používání informací o tom, jak jednotlivé soudy soudí,“ shrnuje.

Podle odborníka na transparentnost veřejné správy Oldřicha Kužílka z Otevřené společnosti by se měly verdikty zveřejňovat automaticky. Přínos vidí hlavně v předvídatelnosti soudních rozhodnutí.

„Ta je bohužel dost nízká. Někteří kritici dokonce tvrdí, že velmi nízká nebo skoro žádná, někdy prý i dokonce dost ovlivnitelná. Z toho plyne druhý přínos: transparentnost v určité míře nutí soudce k vyšší kvalitě, protože vědí, že jejich rozhodnutí a jeho odůvodnění budou moci rozsáhle analyzovat další specialisti, komentovat a kritizovat,“ říká expert.

Vznikne databáze všech soudních verdiktů

Všechna rozhodnutí teď zveřejňují pouze Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. V databázi významných verdiktů, kde se můžou od roku 2011 objevovat rozsudky vrchních, krajských, případně i okresních soudů, je jen několik tisíc záznamů. To by se mělo změnit. Ministerstvo spravedlnosti chce ještě letos spustit nový systém.

„Je to jedno z opatření k posílení transparentnosti fungování veřejné správy a vůbec kontroly nad soudní mocí. Tady bychom rádi docílili toho, že se postupně budou zveřejňovat všechna soudní rozhodnutí. Testujeme v současné době anonymizér, což je software, který by měl odstranit osobní údaje ze soudních rozhodnutí,“ upozorňuje říká Jan Kněžínek, šéf resortu spravedlnosti za hnutí ANO.

Jan Kněžínek, ministr spravedlnosti|foto: Michaela Danelová,iROZHLAS.cz

Lidé by si v databázi mohli zjistit i to, jaké verdikty soudy v obdobných případech vydaly, a pak se teprve rozhodnout, jestli někoho zažalují. Program, který ulehčí anonymizaci údajů, by uvítala i Soudcovská unie. Člen její rady Stanislav Findejs ale dodává, že software musí dobře fungovat, aby naopak práci úředníkům na soudech nepřidělával. 

Databáze pomůže hlavně advokátům

Plán ministerstva spravedlnosti částečně vítá i právnička z Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. „Lidé se mohou informace dozvědět už teď na základě práva na informace, ale vznikají jim při tom náklady. Soudy si často říkají o zaplacení nákladů na mimořádné vyhledávání, což může jít do tisíců i desetitisíců,“ upozorňuje.

O samospásné řešení ovšem podle ní nejde. Víc než běžným občanům by totiž databáze pomohla advokátům. „Lidé by sice v databázi mohli zjistit, jak rozhoduje konkrétní soudce, znamenalo by to ale hodně času. Spousta rozhodnutí je navíc nicneříkajících, pro běžného občana by nebylo snadné se v databázi zorientovat. Pomohlo by to ovšem advokátům,“ říká. 

A otázkou podle ní zůstává i to, jak se stát v případě zveřejňování rozsudků postaví k ochraně osobních údajů. „Na jednu stranu tu je právo na ochranu soukromí, na stranu druhou zájem co nejlépe v databázi vyhledávat,“ shrnuje Zuzana Candigliota.