Minipivovarů je na 400 a každý týden přibývají další. Rozmach může brzdit nedostatek sládků

Ještě zhruba před třemi lety se mluvilo o tom, že počet malých pivovarů dosáhl svého maxima, přesto jich neustále přibývá. A podle asociace je tu prostor ještě pro desítky dalších.

Jejich popularita navíc mezi návštěvníky roste. Lokální pivovary se tak stávají důležitou součástí turistického ruchu v České republice. Cíleně je vyhledávají nejen domácí zákazníci, ale i ti zahraniční, kteří do Česka jezdí přímo za takzvanou pivní turistikou. I proto se jim majitelé pivovarů snaží přizpůsobit svoji nabídku.

„Jsou zajímavou atrakcí pro turisty. Oni dokážou vyrábět různá specifická piva, lokální piva. V současné době si uvědomují, že jsou vyhledávaným turistickým cílem, takže nejenom, že umožňují ochutnávky různých piv, ale spojují to i s návštěvou pivovaru, minimálně s prohlídkou sklepů a toho, jakým způsobem se pivo vaří. Snaží se rovněž nabízet i pokrmy, které do určité míry k tomu regionu, k lokalitě patří,“ vysvětlil předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Řada pivovarů provozuje také svoji vlastní restauraci, součástí bývají i takzvané pivotéky - tedy specializované obchody s pivem. Kromě zakládání vlastních pivovarů jsou v Česku trendem i takzvané létající nebo taky kočovné pivovary. Což jsou podniky, které mají svoji recepturu piva, ale nemají technologii k jeho výrobě. Využívají proto volné kapacity jiných pivovarů, kde si pivo uvaří.

Pivovary přibývají hlavně v turisticky zajímavých místech - jako je Praha a celý Středočeský kraj. Pivovarnictví si ale našlo svoje místo i v typicky vinařském kraji. V posledních letech se totiž spousta malých pivovarů objevila i na jižní Moravě. Během pár let jich tam vyrostly na tři desítky a další se chystají.

Díky minipivovarům se také vrací výroba do míst, kde bývaly tradiční pivovary, které ale v minulých letech ukončily výrobu. To je třeba případ Litoměřic, Znojma nebo nedávno otevřeného pivovaru v Jarošově na Uherskohradišťsku.

Další rozmach pivovarského podnikání ale může brzdit nedostatek sládků. Podle Havlíčka je totiž řemeslo mezi studenty stále na okraji zájmu. „S ohledem na absolventy je to dneska na hraně. Je faktem, že jich každý rok přibývá přibližně 15. Na druhou stranu, současný trh, to znamená, kolik je dneska sladovníků v České republice, tak těch je 700 až 900. Takže je velkou otázkou, jestli bude stačit nové množství absolventů oboru Pivovarník - Sladovník tomu nástupu minipivovarů,“ dodal Havlíček.

Regionální piva ale bývají často dražší než ta od velkopivovarů. Za půllitr lokálního piva lidé zaplatí průměrně o pět korun víc. Záleží ale na regionu.

„Jsou ty rozdíly regionální. V Krumlově nebo v Praze nebo v hodně navštěvovaném místě to pivo bude podstatně dražší, řádově i za 50 korun se půllitr piva prodává. Samozřejmě jsou potom odlehlá místa nebo menší vesnice, kde se cena drží do 30 korun. V průměru o něco vyšší ta cena je, než z těch průmyslových pivovarů,“ doplňuje viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Radovan Koudelka.

Za vyšší cenovky může hlavně to, že pivovarníci vaří pivo „ručně“. Dražší je i kvůli vyšším cenám vstupních surovin. Malí výrobci je totiž nakupují mnohem dráž než průmyslové velkopivovary. Rozdíl je taky v nabídce - minipivovary si na rozdíl od svých velkých konkurentů můžou dovolit experimentovat. Nabízejí například piva s vysokým obsahem alkoholu nebo s příchutí - jako jsou kopřivová nebo taky banánová piva.

Založení minipivovaru ale není levná záležitost. Do rozjezdu musí podnikatelé investovat i miliony korun. Profesionální výrobna vyjde zhruba na šest až sedm milionů korun. Návratnost, pokud se byznysu daří, se v průměru pohybuje okolo osmi let.

Česká republika stále patří ke světové špičce v pití piva. Každý Čech vypije v průměru 143 litrů piva za rok. Co se týká konzumace, tak se Česká republika řadí na první příčku. Také tuzemské pivovary loni vyrobily nejvíc piva v historii. Dvacet a půl milionu hektolitrů.