Milujete kávu? Oblékněte se do ní! Na Tchaj-wanu radí, jak na to

Dívka a její ranní káva

Asijské hlavní město kávy. Tak někteří turističtí průvodci mluví o Tchaj-peji. Pití kávy se stalo v posledních letech velmi populární nejen v tchajwanské metropoli, ale na celém ostrově a v oblibě dohání i vyhlášený tchajwanský čaj. Kávou se na Tchaj-wanu ale nemusíte osvěžovat jen vnitřně. Vyrábí se tam z ní dokonce oblečení, které jeho majitel ocení v horku i v dešti.

Čerstvě namletá zrna ráno příjemně provoní byt a šálek kofeinového životabudiče dodá energii do nového dne. Co ale se zbytky namleté kávy? V lepším případě končí jako hnojivo, v horším jako nepotřebný odpad v koši.

Jeden tchajwanský podnikatel se jim rozhodl dát druhý život a využít je jako příměs při výrobě oblečení. A jak už to tak bývá, na počátku všeho byla žena.

„Vynálezce Jason Čen byl s manželkou v kavárně a pili kávu. Tam uviděli starší dámu, která si domů brala namletá zrna. Používala je prý proti zápachu při pocení. Amy proto navrhla Jasonovi, jestli by je neuměl také využít, protože se vždycky při horské turistice hrozně potí a pak nevábně voní. Jason Čen to prohlásil za dobrý nápad a vymyslel postup, jak přeměnit namletou kávu v textilní vlákno,“ popsala příběh vzniku oblečení z kávy Mosa Wongová.

Čtěte také

„Vykupujeme namletou kávu od různých kaváren a pak ji sušíme. Když je usušená, smícháme ji s umělou hmotou z recyklovaných PET lahví. Vzniknou tak drobné granule, ze kterých pak vyrábíme naše speciální vlákno a látky,“ líčí mladá Tchajwanka.

Na druhu kávy podle ní nezáleží. Důležitá je správná jemnost namletí, aby výsledný výrobek měl požadované vlastnosti. Kávy přitom není potřeba moc. „Na jedno tričko stačí tři šálky kávy a pět PET lahví,“ vypočítává Mosa.

oblečení z kávy

Pánský oblek dobře padne a nepropouští vodu

Několikapatrová továrna výrobce textilu z kávy stojí na okraji Tchaj-peje. Uvnitř se spřádají vlákna a látky s netradiční přísadou, která v tkaninách není vůbec poznat ani cítit. Z nich pak oblečení vyrábějí místní firmy i některé celosvětově známé značky.

Kvůli ochraně výrobního tajemství zavádí Mosa zahraniční novináře jen do prostor, kde se testují už hotové textilie.


Tchajwanská firma vyrábí vlákna a látky z kávy od roku 2009. Každý den vykupuje z celé země 160 kilogramů zbytků namleté kávy. Kromě oblečení se používají jako příměs při výrobě oleje a kosmetiky.

„Tady jsme v naší laboratoři. Máme tu různé pračky, protože ve Spojených státech a v Evropě platí jiné standardy. Musíme proto ověřit, že kvalita našich látek bude odpovídat standardům na celém světě. A tady prověřujeme rychlost schnutí našich látek, jestli jsou opravdu rychleschnoucí, jak tvrdíme,“ přibližuje Mosa.

Z kávy se na Tchaj-wanu vyrábějí nejen trička, ale i džíny, bundy, spodní prádlo, a dokonce údajně zcela nepromokavé pánské obleky. Jeden takový si vyzkoušel lucemburský kolega Diego – včetně názorné demonstrace jeho nepromokavosti.

„Ten oblek byl velmi pružný, takže se hezky přizpůsobil mému tělu a dobře mi padnul. S tím mívám při nakupování obleků problémy. Navíc nepropouštěl vodu, což bývá v dešti největší slabina obleků, že jsou hned mokré. Tenhle ne, takže byl skoro perfektní,“ popisuje své dojmy Lucemburčan, který by si prý hned takový oblek koupil.


Vedle neutralizace zápachu, ochrany před UV zářením a rychlého schnutí mají textilie z kávy schopnost během krátké doby zahřát a udržet teplo. I za tuto vlastnost podle výrobce vděčí své netradiční příměsi.

Ideální pro outdoorové oblečení

Cena oblečení z kávy je podle Mosy asi o pětinu vyšší než u stejných výrobků z bavlny. Díky své unikátní příměsi má ale prý vlastnosti, kterými se běžný textil pochlubit nemůže. „Největší předností našich látek je, že dokážou neutralizovat zápach z našeho těla. Za tuto vlastnost vděčí malým otvorům v mleté kávě. Kromě toho tyto látky chrání před UV zářením a rychle schnou,“ říká.

Textil z kávy je tak podle Mosy Wongové ideální pro outdoorové a sportovní oblečení. Potvrdit, nebo vrátit by to mohli fotbalisté slavného FC Liverpool, kteří v dresech z tohoto netradičního materiálu donedávna hráli.

Každý den vykupuje z celé země 160 kilogramů zbytků namleté kávy