Milovníci sladkého mají na mapě nový cíl – Petrohrad
Cukrárny a kavárny bývaly v dobách carského Ruska vyhledávaným místem schůzek tamní honorace a nabízely nepřeberné množství sladkých potěšení. Za sovětské moci cukrářské umění upadlo, teď je ale znovu na vzestupu a nové cukrárny si v ničem nezadají s vyhlášenými vídeňskými podniky. Tak třeba v nové síti cukráren Bize v Petrohradu stojí jeden kousek v přepočtu kolem sta korun.
Marie Vladimírovna Martynovová mi s pýchou ukazuje své malé impérium cukráren Bize, vkusně zařízených v retro stylu s příjemným tlumeným osvětlením a nevtíravou hudbou.
„Zabývala jsem se spoustou věcí, ale vždycky, když jsem začala nějaký byznys, brzy jsem pochopila, že to není můj šálek čaje. V tomto případě mi stačily dva měsíce na to, abych pochopila, že tohle je ono, i když sama nejsem cukrářka,“ vzpomíná žena, která síť cukráren založila spolu s cukrářkou Irinou Anatoljevnou Žavoronkovovou.
Čtěte také
Detektor na zákusky
Obě ženy se do tohoto podnikání pustily kvůli tomu, že jednoduše nemohly najít dobrou cukrárnu. „Cukráři bývají různí. Marie Vladimírovna je jako detektor. Okamžitě pozná, že zákusek má nějakou vadu. Ona to cítí,“ myslí si Irina.
Chceme lidem nabídnout kvalitní a zdravé zboží, byť třeba bude dražší než někde za rohem.
„U nás je spousta společností, které pečou zákusky s téměř neomezenou dobou trvanlivosti. Je jasné, že obsahují nějakou chemii. My chceme lidem nabídnout kvalitní a zdravé zboží, byť třeba bude dražší než někde za rohem. Vyrábíme jen to, čím mohu bez obav nakrmit své děti,“ obhajuje vysokou cenu dezertů Marie Vladimírovna.
První cukrárnu Bize, ve které právě sedíme a ochutnáváme dorty, otevřela před sedmi lety. Postupně v Petrohradě následovaly další tři stejnojmenné podniky.
„Tady máme interiér spíše ženský, na Mochové ulici spíš mužský. Návrh vytvořil známý designér Dmitrij Davidov,“ chlubí se zakladatelka a dodává: „Myslím si, že každou práci by měl dělat profesionál.“
Tradice i francouzská inspirace
S cukrářkou Irinou se přesouváme k pultu a já si nechávám představit vystavené dobroty. Irina začíná u pečiva: „Tohle jsou naše buločky s mákem podle mého receptu. Přijíždějí k nám pro ně až z Moskvy. Nebo tady – jogurtový zákusek, zase podle mého receptu.“
„Vedle je bezé s malinami, jmenuje se Přání. Poprvé jsem ho ochutnala ve Francii, nebyl špatný, ale něco mi v něm chybělo. Dodala jsem ještě skořici a čokoládu a zjistila jsem, že se ideálně snoubí s malinami. Je velmi chutný,“ přibližuje cukrářka pozadí vzniku receptu.
Základem je kvalitní smetana
S Irinou Anatoljevnou procházíme kolem nádherně zdobených dortů a zákusků v cenách v přepočtu kolem sta korun za kousek. Dozvídám se, že výrobním tajemstvím většiny těchto vynikajících sladkostí je kvalitní smetana. Největší práci dá najít dodavatele, který dokáže udržet vysokou jakost, dodává Irina.
„Vyrábíme domácí vařený krém, ale připravujeme ho úplně jinak než v Evropě, kde ho dělají z mléka nebo smetany. My používáme smetanové máslo a mnohem více žloutků, aby nevznikla chuť škrobu,“ popisuje. „Nebo tyhle griliášové brambory – většinou je dělají z toho, co ve výrobně zbude. My pro ně zvlášť pečeme biskvit.“
Marie Martynovová je ve své cukrárně neskutečně spokojená a život bez ní už si neumí představit. „Jenom je třeba jít dál a neusnout na vavřínech, viď?“ obrací se na svou kolegyni a kamarádku Irinu.
Čtěte také
A ještě na něčem se obě dámy shodnou. Hlavním problémem jejich byznysu je, když musí ochutnat všechny tyto dobroty a potom si stoupnout na váhu.
Související
-
Ochutnali jste smažený sýr na sladko? Na nejlepší kunáfu v Nábulusu se čekají fronty
Nábulus na palestinském Západním břehu má jednu místní specialitu. Zhruba by se dala popsat jako smažený sýr na hodně sladký způsob a je to vyhledávaná pochoutka.
-
Pátrání po původu lineckého těsta připomíná skoro detektivku
Začíná advent, a tak se ve většině domácností hospodyňky chystají péct cukroví. Velmi populární jsou u nás výrobky z lineckého těsta. Také jste si mysleli, že označ...
