Miloš Forman v rozhovorech: Byl to skvělý vypravěč, vzpomíná zpravodaj Pohanka

14. duben 2018
03803996_0.jpeg

Držitel několika filmových Oskarů zemřel po krátké nemoci 13. dubna ve věku 86 let. V Americe těžko najdete druhého Čecha, který se dokázal Američanům tak vrýt pod kůži a prostřednictvím svých filmů promluvit i do jejich duše. Na slavného režiséra vzpomínáme v rozhovorech, které Radiožurnálu poskytl.

Při udělování Oskarů za rok 1975 soupeřili o zlatou sošku za režii Federico Fellini, Stanley Kubrick, Sidney Lumet a Robert Altman. Cenu ale získal za film Přelet nad kukaččím hnízdem režisér, který byl v Americe ještě před pár lety považovaný spíš za outsidera.

„Miloš Forman je skvělý vypravěč. Třeba mi líčil, jak s kdysi Václavem Havlem plánovali filmovou adaptaci Kafkova Zámku,“ vzpomíná ve svém rozhovoru z roku 2012 bývalý washingtonský zpravodaj Vít Pohanka. „Odjeli jsme spolu do Siřemi, kde žila kdysi Kafkova sestra, u které on vždycky přes léto byl a tam psal ten Zámek,“ vyprávěl tehdy Forman.

Záměr najít někoho, kdo by Kafku osobně pamatoval, tehdy nevyšel. „Tady žádnej Kafka nikdy nebyl, tvrdili. Ta Siřem byla totiž v pohraničí, takže ti Češi, co tam byli před válkou, byli odsunutí a přišli tam Němci. No a zase po válce byli Němci odsunutí a přišli tam úplně noví Češi, takže nikdo nikoho z minulosti neznal. Tak jsem si říkal, že by to by byl krásnej začátek filmu. Ale pak nás samozřejmě všude s filmem o Kafkovi vyhnali,“ vyprávěl režisér.

Kafkův Zámek se tedy Miloši Formanovi s Václavem Havlem natočit nepodařilo. Ale pozdější nápady už se uchytily. Miloš Forman se v šedesátých letech stal uznávaným filmařem. Za Lásky jedné plavovlásky byl poprvé nominovaný na Oskara, za Hoří má panenko podruhé.

Z natáčení filmu Amadeus (1983)

Tenkrát ještě zlatou sošku v kategorii zahraniční film nedostal. Ale to se mělo změnit. Ke světovosti Miloše Formana nejspíš přispěla paradoxně invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Dozvěděl se o ní v Paříži. „Zajímavé bylo, že moji francouzští kamarádi to říkali, že to přijde, zatímco Češi tomu nevěřili, že by se to mohlo stát,“ vzpomínal.

Miloš Forman se pak rozhodl odejít do Ameriky. Nové začátky nebyly lehké. Jeho první americký film Taking Off – Odcházení získal sice cenu v Evropě na festivalu v Cannes, v Americe ale komerčně propadl.

Následovalo několik let hledání nových možností. Všechno se změnilo, až když Forman spojil své síly s Michaelem Douglasem coby producentem a natočil Přelet nad kukaččím hnízdem. Výsledkem bylo 5 Oskarů, přičemž jeden z nich si odnesl i Miloš Forman za režii.

Po světovém úspěchu filmů Vlasy a Ragtime umožnil komunistický režim slavnému krajanovi, aby i v Praze a Kroměříži mohl točit začátkem 80. let Amadea. Nebylo to ale pro Formana zadarmo. „Povolili mi to kvůli penězům. Žádal jsem o vjezdní doložku už dvakrát předtím, ale teď, když šlo o byznys, tak to možný bylo.“


Když jsem přiletěl, tak mě hned zavezli k řediteli Státního filmu, který mi řekl, že mi povolí tady natáčet, když mu slíbím, že nebudu vyhledávat disidenty. Já mu řekl, že mi musí dát ruku na to, že když disident vyhledá mě, že nebudou ubližovat jemu ani nám. On mi na to ruku dal. Miloš Forman

Miloš Forman v Americe našel nový domov a rozhodl se v ní zůstat i po roce 1989. Rozhovorům s novináři nebo vystoupením na veřejnosti se vyhýbal. Miloš Forman se stáhl do ústraní domova ve státě Connecticut. Jeho manželka Martina tehdy vysvětlovala, že už necítí potřebu něco sdělovat prostřednictvím médií.

„A mě to vlastně ani nepřekvapilo. Po tom, co Miloš Forman dokázal sdělit svými filmy, ať už natočenými v Čechách nebo v Americe, jsou asi všechny rozhovory nadbytečné,“ vzpomínal Pohanka.

O rozdílech v přístupu lidí k umění v Česku a v Americe se Forman rozpovídal v roce 2008 v rozhovoru s Lucií Výbornou. Po natočení filmu Taking off musel změnit styl práce. „Ten první film jsem z drzosti chtěl točit, jak jsem byl zvyklý, jedině jak jsem uměl točit. Ale ono je to trochu jiná mentalita. Český film byl tenkrát v módě - trošku volná struktura, trošku se improvizuje, film nekončí, on přestane, děj nekončí, ale přestane.

Formanův přístup byl ale pro americké obecenstvo bylo šokem. „Počkej, počkej. Kdo je tedy ten špatný a kdo je ten dobrý?“ říkali Formanovi, který tak zjistil, že nemůže v cizím jazyce točit filmy stejným způsobem jako v tehdejším Československu.

Formana bylo možné nalézt také před kamerou. Svým hercům role přehrával. „Strašně si herců vážím. Každému režisérovi bych doporučoval, aby si taky občas stoupnul před kameru," řekl tehdy Forman Lucii Výborné.