Milan Wolf sbírá filmové plakáty, staré filmy a kamery. „Učil jsem promítat i Bruce Willise,“ říká

„Jsem šťastný, že to můžu dělat a že jsem si vybral takového koníčka, od 10 let sbírám všechny tyto věci,“ přiznává v rozhovoru s moderátorku Patricí Strouhalovou.

Čtěte také

V jeho sbírce nechybí například originály litografických plakátů, které se vyráběly v 50 až 100 kusech – říkalo se jim nudle pro jejich rozměr 30x90cm. A je velká škoda, že se dnes už nedělají, a to jak u nás, tak ve světě. „Byly to krásné plakáty,“ připomíná.

Sbírka také obsahuje čtyřlistové bioprogramy v obrazech, které popisují, kdo ve filmu hraje a jak je film dlouhý. O takový obrázkový časopis by podle něj lidé měli určitě zájem i dnes, ale jejich výroba skončila už v roce 1949.

Je mu také líto, že zanikly malé biografy. Například na náměstí Bratří Synků provozoval kino Morava, ve kterém měl i filmové muzeum. Pro malou návštěvnost ale kino zavřel, později od obecního úřadu získal ateliér o 40 metrů čtverečních. Tam nyní organizuje dvakrát do roka výstavy, připravuje například velkou výstavu režiséra Martina Friče s plakáty z filmů a soukromými fotografiemi z mládí.

V muzeu vystavuje i kamery a promítačky, některá zařízení půjčoval například pro natáčení seriálu Bohéma, k filmu Filipa Renče Lida Baarová půjčoval plakáty, k dokumentu Heleny Třeštíkové o prvorepublikové herečce zase vzácné filmy. „Za Lídou Baarovou jsem 30 let jezdil, mám s ní natočeno asi 4 hodiny soukromého filmu,“ říká.

Do jeho filmového muzea si ale chodí půjčovat filmové rekvizity i zahraniční filmové štáby. „Učil jsem Bruce Willise ve filmu Hertova válka promítat,“ říká s tím, že je rád, že takové lidi poznal – čím větší jméno, tím je podle něj člověk hodnější.

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.