Milan Slezák: Kdo zaplatí odklon Německa od jaderné energie?

Vláda stanovila rok 2022 jako nejzazší termín pro odstavení posledních jaderných elektráren. Ve středu ji v tom podpořil Spolkový sněm. Výmluvným poměrem hlasů 513 ku 79. Ve Spolkové radě, horní komoře parlamentu, se bude hlasovat příští týden. Nikdo však neočekává, že by rada šla proti vládě, dolní komoře a hlavně proti hlasu lidu.

Odchod od jádra se uvážlivějším jedincům může jevit jako ukvapený. Má však nesporné klady. Nejenže zmizí bezprostřední hrozba, kterou jaderná energetika představuje i přes svou relativní bezpečnost. Dá se navíc čekat, že Německo se z nezbytí stane světovou velmocí v čistých energetických technologiích, které budou spolehlivější, efektivnější, levnější a dostupnější než ty dosavadní. Takové technologie se budou dobře vyvážet. Snad je tu prostor také pro české firmy a české nápady.

Pár let potrvá, než nové technologie uspokojivě nahradí výpadek jádra. Mezitím bude muset někdo zaplatit stavbu nových plynových a uhelných elektráren. (uhelných elektráren s naprosto novou a čistší technologií). Nedivme se elektrárenským společnostem, že se chtějí o tyto náklady podělit. Kdo ponese jejich hlavní tíhu? Ten, kdo se jako volič stavěl proti jaderné energetice, bude platit dvojmo. Jednou jako odběratel a podruhé jako daňový poplatník, protože z čí kapsy půjdou energetické dotace než z té poplatníkovy? A ještě si zaplatí za jadernou energii z ciziny, protože bez elektřiny z Francie nebo Česka se Německo opouštějící jádro zřejmě hezkých pár let neobejde.

Už předtím zdvihnou Němci bezděčně ceny energie i nám. Bez jádra bude u sousedů méně elektřiny, bude po ní větší sháňka. A to znamená vyšší ceny všude okolo.