Milan Slezák: Jak by mohl Západ pomoci Libyi

„Pomůžeme vám. Pokud budete chtít, necháme i po válce ve vašich vodách své válečné lodě a ohlídáme váš vzdušný prostor.“ To ve středu libyjským povstalcům vzkázala Severoatlantická aliance, která se na tom jednomyslně shodla. Od NATO, v němž kvůli libyjskému angažmá vznikly velké třenice, je to poměrně velkorysé gesto. Alespoň měřeno penězi. Vždyť jeden let aliančního letadla nad Libyí stojí statisíce dolarů. A ty platí západní daňový poplatník.

Rebelové, kteří stále ještě nemají definitivně vyhráno nad plukovníkem Kaddáfím, však říkají, že žádné cizí vojáky nepotřebují. Vypadá to jako projev přílišné sebedůvěry, ba arogance – vždyť nebýt Západu, do Tripolisu by rebelové nikdy nedošli. Ve skutečnosti jde o dva různé případy. Povstalci odmítli vojáky a vojenské pozorovatele pod hlavičkou OSN. Ale jistě rádi strpí, když NATO ještě chvíli pohlídá vzduch a zamezí tomu, aby se ozbrojencům Muammara Kaddáfího pašovaly zbraně po moři.

Co vůbec může Západ udělat pro novou Libyi – aby to prospělo oběma? Určitě může zrušit sankce, které na Libyi uvalil kvůli tvrdému postupu Kaddáfího proti civilistům. A to se děje. Sankce, na nichž se usnesla Evropská unie a které se týkají šesti libyjských přístavů, čtyř ropných společností a dalších osmnácti tamních firem, mají být v pátek odvolány.

Západ také může uvolnit zmrazené libyjské prostředky. Udělali to Američané i Britové, ale zatím jde jen o část zadržovaného majetku. Ty peníze patří Libyi a Libye je potřebuje k zdravému hospodářskému rozvoji. Který je i v zájmu Západu, také proto, že by se co nejdříve měl v plném rozsahu obnovit vývoz libyjské ropy.

A dokud má Západ v Libyi ještě velký vliv – ten totiž do budoucna není pojištěný – měl by pro ni udělat ještě něco. Měl by všemožně pomáhat dnes už vládnoucím povstalcům, aby dodrželi svůj slib, že nenechají masakrovat ty, kteří chtěli zmasakrovat je. Má-li se Libye změnit k lepšímu, nesmí znovu sklouznout ke kaddáfíovským způsobům.