Milan Pospíšil: Vysoké školy mohou šetřit možná tak slučováním oborů. Hrozí ale odchod kvalitních učitelů

Jsou vysoké školy černou dírou na peníze, jak soudí místopředseda školského výboru parlamentu poslanec Miroslav Krejčí (za Motoristy)? Jak mohou tyto vzdělávací instituce racionálně šetřit? A proč máme dlouhodobě počet vysokoškolsky vzdělaných lidí hluboce pod evropským průměrem? Vladimír Kroc se zeptal rektora Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a předsedy České konference rektorů Milana Pospíšila.

Vysoké školy mají v příštím roce získat ze státního rozpočtu skoro třicet šest miliard korun. Proč to podle vás nestačí?

Stát dlouhodobě nekryje náklady studia na veřejných vysokých školách v plné výši. Existuje dlouhodobý deficit, který měl postupně srovnat model financování, který jsme domlouvali s ministerstvem školství. Byla to varianta 3 + 3 + 3 miliardy korun v jednotlivých letech, to znamená v letech 2027, 2028 a 2029.

Čtěte také

Tím by se srovnal deficit, který je podle výpočtů nejen České konference rektorů, ale i Rady vysokých škol vyčíslen zhruba na deset miliard korun. Skutečnost, kterou teď máme, tedy jedna miliarda na rok 2027 a ve střednědobém výhledu další miliarda každý rok, ale tento deficit nesnižuje. Spíše ty nůžky do budoucna ještě prohloubí.

Co se kvůli tomu bude muset omezit? Anebo ten problém nastane až v roce 2028?

De facto problém nastane až v roce 2028, protože finanční prostředky, které máme, jsou v provozních prostředcích na vzdělávání. Nutno podotknout, že z jedné miliardy musíme uhradit veškeré provozní náklady. To se týká mezd učitelů i ostatních zaměstnanců, energií, veškerých dalších služeb, oprav, materiálů a tak dále.

Učitelé vysokých škol nejsou ve stejné situaci jako učitelé středních škol. My nejsme sféra státních zaměstnanců, musíme vystačit s tím, co získáme, a z těchto peněz všechno pokrýt.

Reálně tedy hrozí, že nebudeme schopni motivovat naše učitele. Může se stát, že kvalitní učitelé odejdou. A samozřejmě nám teď nastupují poměrně silné populační ročníky, takže možná budeme mít problém s tím, aby měl kdo kvalitně učit.

Čtěte také

Místopředseda školského výboru sněmovny Miroslav Krejčí za Motoristy řekl v České televizi, že vysoké školy jsou černou dírou na peníze a měly by svěřené prostředky vynakládat efektivněji. Lze jeho tvrzení zcela vyvrátit?

My tomu úplně nerozumíme, protože takové prohlášení by mělo být podložené nějakými fakty. Bereme ho čistě jako politické. Vůbec nám nedává smysl, protože každý rok opouští vysoké školy asi 70 tisíc absolventů, kteří najdou zaměstnání a jsou důležití pro společnost.

Černá díra znamená, že peníze někam propadnou. A tady tomu tak není. Financování vysokých škol navíc podléhá auditu. Každá vysoká škola každý rok odevzdává auditní stopu, stejně jako každý podnikatel v tomto státě. Takže absolutně nechápeme, o co se může jednat.

Cestu vidí poslanec Krejčí například ve větším využití elektronických nebo IT technologií ve výuce. Je toto schůdná cesta k úsporám?

Elektronizace výuky od doby covidu velice pokročila a dnes si troufám říct, že 50 procent výuky využívá nejmodernější elektronické technologie. Samozřejmě co se týká třeba experimentálních prací nebo výuky lékařů či techniků, tam všude elektronizaci a tyto pomůcky využít nemůžeme. Neumím si tedy úplně představit, co by ještě elektronizace mohla zefektivnit.

Čtěte také

Naopak se nám zdá, že na vysoké školy dopadá řada dalších úkolů. To se týká zavádění různých výkazních systémů, teď máme kybernetickou bezpečnost. Zavádění těchto systémů je daleko náročnější i z finančního hlediska. Takže elektronizace spojená nepřímo s výukou nám spíše škodí, než pomáhá.

A kde vidíte reálnou možnost ušetřit?

Otázka je, co se myslí tím ušetřit. Dělali jsme analýzu, jak to vypadá v ostatních státech. Jenom pro ilustraci, třeba ETH Zürich, což je prestižní vysoká škola ve Švýcarsku, která má 25 tisíc studentů, dostává od státu zhruba šedesát až sedmdesát procent nesoutěžního financování z veřejných zdrojů. To je více, než dostává celý sektor veřejných vysokých škol v České republice.

Samozřejmě se nad tím, kde dále šetřit, zamýšlíme. Příležitostí by mohlo být slučování studijních programů s menším počtem posluchačů do celků, aby se vyučovalo větší množství studentů. To je možná jediná úspora, kterou teď v současné době prověřujeme. A k tomu časem dojde každá škola.

Zhruba dvě třetiny dospělých v České republice mají středoškolské vzdělání. Proč si s tím v budoucnu nevystačíme? A nezmění náš vzdělanostní svět od základů AI? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.