Milán a Cortina 2026. Olympijský zápisník Martina Baluchy

S batohem pěšky na olympiádu. Čechoital ušel 900 kilometrů z Třebíče až do Milána

Přes 900 kilometrů za 31 dnů. Čechoital Nico Moro vyrazil začátkem ledna pěšky z Třebíče do Milána, aby začátkem února dorazil na zahájení 25. zimních olympijských her na fotbalovém stadionu San-Siro. Tuhle olympijskou cestu mu budou připomínat nejen puchýře, ale taky tetování, hodinky a medaile od přítelkyně.

Přestože mají Nicovy boty za sebou trasu dlouhou 924 kilometrů, vypadají pořád docela slušně, nejsou ani zabahněné. „Jsou kvalitní, od táty, ruční práce. Jsou to držáci,“ usmívá se Nico, který vyrazil 6. ledna z Třebíče a 6. února dorazil do Milána na zahájení olympijských her na stadionu San-Siro.

Čtěte také

Nico Moro má česko-italské kořeny a na jih Evropy jezdil pravidelně na prázdniny za rodinou. Většinou ale cestoval autem a snil o tom, že jednou tuhle cestu ujde pešky. Zimní olympijské hry k tomu byly ideální příležitost.

„Chtěl jsem to udělat s minimem výbavy, abych lidem ukázal, že to jde i s ničím,“ vysvětluje, proč cestoval nalehko, jen s batohem a základním vybavením. Možná i proto se na cestě setkal se spoustou dobrých lidí, kteří mu nabídli pomoc. „Dávali mi jídlo – tyčinky, čokolády, bonbóny,“ usmívá se Nico.

Na cestě bojoval se zimou i deštěm. Krize nastala už čtvrtý den po startu, kdy došel do rakouského města Gmünd: „Tam jsem si fakt sáhl na dno a říkal jsem si, že to ujdu, ale že to nestihnu. Byl jsem z toho smutný. Ale nakonec mě dojeli dva super týpci, kteří pracují v okolí Gmündu. Přivezli mi sekanou.“

Niko Moro urazil cestu 924 km z Třebíče do Milána

Medaile z hračkářství

Nico ukazuje hřbet ruky, kde má tetování – nápis Milano Cortina 2026 a olympijské kruhy. Další olympijský suvenýr mu přivezla přítelkyně Míša, která za ním do Itálie přijela. „Koupila jsem v hračkářství medaili a dovezla jsem mu ji, zezadu jsem napsala Třebíč šipka Miláno 2026, tak ať má památku, že také dostal medaili,“ směje se.

Od kamaráda pak Nico dostal hodinky. „Nečekal jsem, že by něco takového udělal, ale moc si toho vážím. Je to krásná památka,“ zmiňuje mladý muž třetí připomínku své olympijské pouti. A dodává, že kromě tetování, medaile a hodinek si z Milána odveze ještě jeden suvenýr – puchýře.

autoři: Martin Balucha , prh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat