Migréna netrápí jen vás. Trpí jí asi desetina populace. Co je a co není migréna? Jak jí čelit?

2. srpen 2017

Migréna je chronické onemocnění charakteristické opakovanými středně těžkými až silnými bolestmi hlavy často doprovázenými řadou příznaků souvisejících s autonomní nervovou soustavou. Slovo je odvozeno z řečtiny z výrazu hemikrania, „bolest jedné strany hlavy“, tvořeného slovy hemi, „polovina“ a kranion, „lebka“.

Bolest hlavy je u migrény typicky unilaterální (postihující jen jednu polovinu hlavy), je pulsující povahy a trvá od 2 do 72 hodin. Může se projevovat symptomy jako nevolnost, zvracení, fotofobie (zvýšená citlivost na světlo) nebo fonofobie (zvýšená citlivost na zvuk); fyzická aktivita bolest obvykle ještě zhoršuje.

Až jedna třetina osob trpících migrénou vnímá auru - jde o přechodnou zrakovou, senzorickou, jazykovou či motorickou poruchu signalizující brzký nástup bolestí hlavy.

Má se za to, že migrény vznikají v důsledku kombinace environmentálních a genetických faktorů. Přibližně dvě třetiny případů se v rodinách dědí.

Svou roli může hrát rovněž kolísající hladina hormonů - před začátkem puberty migréna postihuje běžněji chlapce než dívky, v dospělosti se však objevuje až dvakrát či třikrát častěji u žen než u mužů. Náchylnost k migrénám se obvykle snižuje během těhotenství.

Přesné mechanismy migrény nejsou známy, má se však za to, že se jedná o neurovaskulární poruchu. Hlavní teorie o vzniku migrény souvisí se zvýšenou vzrušivostí mozkové kůry a abnormální funkcí neuronů zodpovědných za vnímání bolesti, nacházejících se v trojklaném nervu v mozkovém kmeni.

Migréna

V iniciální fázi léčby se doporučují jednoduchá analgetika, jako je například ibuprofen a paracetamol proti bolestem hlavy, a antiemetika proti nevolnosti; svou roli hraje i vyhýbání se spouštěcím faktorům. Specifické látky, jako například triptany nebo ergotaminy, lze použít u osob, u nichž jsou jednoduchá analgetika neúčinná.

Obecně migrénou v určitém okamžiku života trpí více než 10 % populace

Migréna se typicky projevuje přechodnou opakující se silnou bolestí hlavy spojenou se symptomy autonomní nervové soustavy. Prudkost, trvání a četnost záchvatů je proměnlivá. Migréna trvající déle než 72 hodin je označována pojmem status migrenosus.

Při záchvatu migrény mnozí vyhledávají tmavou a tichou místnost.

S migrénou je spojována řada psychologických onemocnění, včetně deprese, úzkosti a bipolární afektivní poruchy.

mozek

Preventivní léčebné postupy při migréně zahrnují léky, výživové doplňky, úpravy životního stylu a operativní zákroky. Preventivní opatření jsou doporučována těm, kdo trpí bolestmi hlavy častěji než dva dny v týdnu, nesnášejí léky užívané k léčbě akutních záchvatů migrény nebo těm, u nichž lze záchvaty migrény jen těžko kontrolovat.

Cílem je snížit frekvenci, bolestivost nebo dobu trvání migrény a zvýšit účinnost akutní terapie. Dalším záměrem prevence je zabránit bolestem hlavy z nadužívání léků. Jde o běžný problém, který může vyústit v každodenní chronické bolesti hlavy.

Léky k preventivní léčbě migrény jsou považovány za účinné, pokud snižují frekvenci nebo závažnost migrenózních záchvatů nejméně o 50 procent.

Radioporadna: MUDr. Ladislav Pazdera a téma migréna. Co je a co není migréna? Jak na bolest hlavy! Zajímavá osobnost je hostem radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové každý všední den po 11. hodině.

MUDr. Ladislav Pazdera ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové
Spustit audio