Migrace není izolovaný problém. Maroko se cítí být na koni díky Trumpovi, říká analytik Daněk

Dočasné vniknutí 72 tisíc migrantů do Ceuty stále rezonuje evropskou politikou. Jedna z největších humanitárních tragédií na evropských hranicích za poslední roky má dle odhadů přes stovku obětí. Pro místní už je život zase v normálu, říká v pořadu Bruselské chlebíčky reportér Dominik Tesár. Analytik Viktor Daněk upozorňuje, že migrace není izolovaný problém a incident na španělsko-marocké hranici má přesah dál do Afriky i geopolitické situace.

V Ceutě, španělské exklávě na severu Afriky, stále zůstávají tisíce migrantů poté, co jich tam přes hranici s Marokem před více než týdnem vtrhly vyšší desítky tisíc. Situace na místě se zlepšila, i když řada příchozích stále přebývá venku a potýká se s vedrem v ulicích přes den a zimou v noci, když spí bez přikrývek, jak hlásí z místa například deník The Guardian.

Čtěte také

Pro místní byl život více méně v normálu už týden po incidentu, popsal pro pořad Bruselské chlebíčky z místa reportér Českého rozhlasu Dominik Tesár: „Klasické španělské město – večer plné zahrádky restaurací, spousta lidí v ulicích… Samozřejmě je tu hodně vojáků viditelně v ulicích, ale to i kvůli strategické pozici toho území. Pro Španělsko je výhodné, že má nad Gibraltarským průlivem kontrolu z obou stran – i z té evropské, i z té africké.“

Nejosamělejší lídr v Evropě

Španělsko se stalo v týdnu po incidentu terčem nebývalé kritiky většiny členských států Evropské unie včetně Česka.

„Rozumím té kritice do té míry, že Španělsko opravdu vybočuje z evropského mainstreamu. Opravdu je výrazně vstřícnější vůči migrantům, než už je teď většina ostatních členských států,“ říká Viktor Daněk, analytik Českého rozhlasu a bývalý zpravodaj v Bruselu.

Čtěte také

„Ale myslím si, že jestli nás něco naučila ta krize v roce 2015, tak že byť ochrana hranic a bezpečnost zůstávají odpovědností každého jednotlivého státu, ukázalo se, že migrace se prostě nedá řešit izolovaně,“ pokračuje Daněk.

Ostrá kritika Španělska, včetně výzev k jeho dočasnému vyloučení ze schengenského prostoru, během prvního týdne utichla a už na úterním jednání unijních ministrů vnitra byla podle bruselských médií nálada o poznání konstruktivnější.

„Naprosto souhlasím s pohledem, že někteří lídři řekli svým voličům, co jim říct chtěli. Řeči o vyloučení některé země ze schengenského prostoru naprosto nejsou na místě,“ usuzuje Daněk.

Server Politico přesto po minulém víkendu premiéra Španělska Pedra Sáncheze označil za „nejvíce osamělého lídra“ v Evropě. Sánchez čelí dlouhodobější kritice i z druhé strany oceánu od amerického prezidenta Donalda Trumpa. A například se současnou vládou má spory právě kvůli migrační politice.

Maroko na koni

„Zmiňme také třeba, že k té tvrdé kritice vůči Španělsku se přidala i Mette Frederiksenová, dánská premiérka, která je také sociální demokratka. Takže ani stranická loajalita tady zjevně neplatí,“ všímá si Daněk.

Čtěte také

S Trumpem se Španělsko dostalo do sporu i kvůli reakci Španělska v době, kdy USA zaútočily na Írán a jihoevropská země se do operace odmítla jakkoliv zapojit, a to ani podpořením některých amerických kapacit.

Naopak sousední Maroko, odkud do španělské exklávy Ceuty desítky tisíc migrantů pronikly, má s Trumpem poslední dobou vztahy dobré. A území Ceuty si dlouhodobě nárokuje.

„Cítí se být na koni, protože cítí americkou podporu v zádech. Alžírsko i Maroko poměrně rychle zbrojí, takže se na to mnozí bezpečnostní analytici dívají s obavami. Spekuluji, ale mohl to být třeba nějaký pokusný balonek, který si vyzkoušel právě španělskou a evropskou reakci,“ přemýšlí Daněk.

Jak vnímají přítomnost migrantů v Ceutě místní? Může incident zamíchat nadcházejícími volbami v Evropské unii? A zaslouží si Španělsko kritiku za zvládnutí situace, nebo by ho Evropa měla naopak ocenit? Poslechněte si celý díl Bruselských chlebíčků v úvodu článku nebo v libovolné podcastové aplikaci.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.