Michal Šnobr, analytik společnosti J&T

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Dobrý den, děkuju za pozvání.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud se budete chtít Michala Šnobra na něco zeptat, použijte prosím adresu 20minut@rozhlas.cz nebo facebookový profil pořadu. Co podle vašeho názoru včera vláda vymyslela? Jsou ty tři body, když se to nějakým způsobem dá dohromady, funkční, bude to fungovat a opravdu to povede k tomu, co vláda říká, to znamená, že cena elektřiny pro domácnosti i pro firmy skokově nevzroste?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Já myslím, že po týdnech dohadování a různých zpráv a pokusů jsme včera poprvé slyšeli návrhy, které začínají mít hlavu a patu. Nicméně bych řekl, že to je první nástřel a chybí tam ještě hodně práce, rozdiskutovat ty jednotlivé návrhy, přijít s konkrétními čísly, zatím je opravdu moc brzo dělat úplně konečný soud nad tímto návrhem, nicméně jsme na dobré cestě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ty tři pilíře, tak jak jsem je pojmenoval a které nakonec pojmenoval včera na tiskové konferenci předseda vlády Petr Nečas, tak mají minimálně jeden, který prosazoval jednak ministr financí, je to ten pilíř, který mluví o penězích, které by se měly vzít za případný prodej emisních povolenek, a o kterém mnozí jiní lidé, například i členové Národní ekonomické rady vlády říkají, že nebude fungovat. Máte představu, jestli by to mohlo fungovat, nebo ne?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Tak, určitým způsobem se dá říct, že ten návrh má určitou logiku, nicméně zase má to několik rozměrů. Je potřeba se vrátit, kde emisní povolenky, respektive to jejich přidělování v uvozovkách zdarma vzniklo. Je potřeba vzít v úvahu to, že žádné rozdělování povolenek zdarma nikdy nebylo, že společnosti, které tyto povolenky měly získat, je získávají na základě rozhodnutí Evropské unie, která rozhodla, že státy, jejichž energetika je závislá z více než 30 % na spalování uhlí a jejichž průměr HDP na hlavu je menší než 50 % průměru Evropy, tak že dostanou v období roku 2013 až 2020 určitou výhodu dohnat tu rozvinutější část Evropy a tyto peníze utratit v investicích na modernizaci zdrojů a do obnovitelných zdrojů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, pardon, abychom tomu úplně rozuměli, to znamená, nebudete muset platit za emisní povolenky vám přidělené, ale za to musíte investovat do čisté technologie, do modernizace svých provozů a tak dále.

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Ano, přesně tak to je. Nejen do čisté technologie, ale i do úplně nových odvětvích obnovitelných zdrojů, to znamená fotovoltaiky a tak dále.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, co tedy v tom případě se vám, pane Šnobre, honí hlavou, když slyšíte ministra financí Miroslava Kalouska, jak říká, přece těch 100 miliard nedáme zadarmo našim energetickým firmám?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Za prvé, je to číslo, které je dneska absolutně imaginární, protože nikdo neví, jestli to bude 50 miliard nebo 100 miliard nebo víc. Cena povolenky je daná trhem a nikdo nevíme, za kolik, kolik bude povolenka stát za 5 let, za 2 roky, za 7 let a mluvíme o období, o roku 2013 až roku 2020. To je první, co je potřeba říct k té částce. Druhá věc, že tady vznikl takový fenomén sebereme ČEZu povolenky, nicméně to není jenom o ČEZu, je to o všech ostatních výrobcích elektřiny v České republice a také o teplárenství. A trošku se zapomíná mluvit o tom podílu těch povolenek, které se opravdu budou dražit a které v uvozovkách nikdo neměl získávat zdarma, takže tam trošku vláda zatím neříká nic a neříká, kam výnos z těchto, z prodeje těchto povolenek půjde, takže to je další velký otazník a myslím, že budeme muset počkat ještě několik týdnů, abysme se dozvěděli, co vlastně tím bylo myšleno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Možná už jenom týden, včera vláda říkala, že by si měli dát týden a ekonomičtí ministři by potom měli předložit nějaká čísla, kromě jaksi toho včerejšího politického prohlášení. Ale ještě jinak, ještě k tomu případnému prodeji emisních povolenek, kdyby i přesto vláda přistoupila k tomu, že bude změněn zákon, že povolenky nebudou takříkajíc přidělovány výměnou právě za to, o čem jste mluvil, co se týče technologií, tak by bezesporu získala nějaké peníze. Jak by se k tomu postavily české energetické firmy, kdyby najednou musely si každou tu emisní povolenku pravděpodobně vysoutěžit?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
No, v podstatě je to velmi jednoduché. Myslím si, že třeba z pohledu energetik, konkrétně ČEZu je pravda, že by to nemělo asi vliv na cenu elektřiny, to znamená, že pro stát by to byl v uvozovkách rozumný příjem, nicméně jak už jsem řekl na začátku, toto měly být peníze, které měly být investovány do obnovitelných zdrojů a do modernizace. A je otázka, jak by se tyto společnosti, výrobci elektřiny, k této modernizaci a investic postavily, jestli by vůbec tyto investice byly realizovány. A je otázka ve finále, jaký by byl efekt z pohledu čistšího ovzduší, menších emisí CO2, to myslím, že zatím nikdo v tomto smyslu nevyjasnil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale znamená to, jinými slovy, že kdyby se k tomuto kroku přistoupilo, kdyby se vláda rozhodla nechat firmy nakupovat ty emisní povolenky, tak že by to nemělo přímý dopad na cenu elektřiny, to znamená, že by energetické firmy v České republice nepromítly ty náklady do ceny elektrické energie?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Myslím si, že ten princip tak, jak je stanovována cena a vycházíme především z cen elektřiny na evropských trzích, zejména v Německu, tak by to ten vliv nemělo, nicméně musíme zase ještě podotknout, že se to týká i tepláren, a tam se obávám, že dražba těch povolenek a platba teplárenských společností za povolenky by se opravdu přímo promítla do ceny tepla. A tam mluvíme o lokálních teplárnách v jednotlivých městech v republice a tam by to občané České republiky ucítili.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím v Dvaceti minutách Radiožurnálu energetický analytik Michal Šnobr. To je první bod toho vládního plánu, který byl zmiňován. Bod číslo dvě byla srážková daň. To bylo to, co, řekněme, z politického hlediska prosazovala zejména Občanská demokratická strana, v některých rozhovorech například ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek mluvil o tom, že ta daň by se mohla pohybovat, respektive její sazba někde kolem 30 až 40 %. Je jasné, že není dáno, z jakého základu by se to jaksi počítalo, není dáno, jak dlouho by byla ta daň placena a tak dále, ale přesto, jak by se postavily české energetické firmy k tomu, kdyby tato daň prostě byla zavedena?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Já si myslím, že tady samozřejmě firmám, které dneska vlastní solární elektrárny, se to moc líbit nebude. Nicméně je jasný, že ta fotovoltaika způsobila největší nárůst nebo způsobila ten podíl nárůst na platby na obnovitelných zdrojích bude největší, a pokud toto chceme eliminovat, tak tyto firmy se na tom určitým způsobem musí podílet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Z vašeho pohledu čistě osobního jako energetického analytika, který se pohybuje v tomto prostředí, tak je to, mluví se o nepravé retroaktivitě, tady se přece budou, pokud to tak opravdu bude, budou měnit za pochodu podmínky, protože, řekněme, smlouvy na provoz takové solární elektrárny byly uzavírány za určitých podmínek, je to dáno zákonem o obnovitelných zdrojích, a teď by se najednou do toho měla přidat ne zrušené daňové prázdniny, ale ještě třiceti nebo čtyřicetiprocentní sazba, tak je to vlastně úplně v pořádku?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
No, samozřejmě určitě vzniknou určité právní pochyby nad celým tím krokem, nicméně základ zákona o obnovitelných zdrojích je postaven na tom, že obnovitelné zdroje se mají nebo investice do obnovitelných zdrojů se má vrátit investorům do 15 let. To je úplně základní věta tohoto zákona a myslím, že toto by reálně mělo platit. Bohužel v solární energetice jsme se dostali úplně na jiná čísla. Ta návratnost je někde na polovině, a to samozřejmě vyvolalo tu vlnu, kterou vyvolalo a v konečné důsledku způsobilo právě nárůst té platby na obnovitelné zdroje v největší míře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Včera ve vysílání zpravodajského kanálu ČT 24 Jaroslav Míl, šéf Svazu průmyslu a dopravy, říkal, že pokud toto bude učiněno, to znamená, jestli, řekněme, v půli rozehrané hry bude uvalena srážková daň na zisky z fotovoltaiky, tak že to znejistí zahraniční investory, co se týče stability podnikatelského prostředí v České republice. Ta moje otázka zní, jestli to není jaksi přehnané hodnocení situace? Jestli to opravdu může způsobit nějakou výraznou nejistotu u zahraničních investorů?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Nezbývá mi nic jiného, než s váma naprosto souhlasit. Já si myslím, že to je argument, který dneska neobstojí. Myslím si, že celkově lze říci, že ve fotovoltaice v České republice zase tolik zahraničních investorů není. Ano, jsou tam různé společnosti zahraničí, nicméně myslím si, že v konečném důsledku za tím stojí stejně investoři z České republiky, takže argument zahraničních investorů bych v tomto okamžiku vůbec nepřeceňoval, naopak zahraniční investoři, kteří chtěli ve fotovoltaice investovat, na tyto problémy upozorňovali dopředu a z těchto důvodů nakonec velké projekty nerealizovali, protože se obávali, že když si přepočetli návratnost a věděli, jak zní zákon, tak se obávali, že krok, který dneska stát dělá, vlastně přijít může. To riziko už cítili dopředu, takže dneska bych rozhodně argument nějaké obavy zahraničních investorů nesdílel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bavíme se, pane Šnobre, o tom druhém, řekněme, pilíři toho vládního návrhu, jak vyřešit celý ten fotovoltaický problém, tak když by na jedné straně byla jakási srážková daň, která by prostě odebírala něco ze zisku investorů do solárních nebo solárních producentů elektrické energie, tak je celkem bez problémů možné ty peníze přesunout nějakým způsobem tak, aby eliminovaly ten skokový nárůst? Aby opravdu došlo k tomu, že cena energie pro koncového uživatele bude vyšší, řekněme, o 6, 7 % jen?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Je to nějaká technika, u které já vám nedokážu úplně přesně odpovědět, nicméně představuju si to tak, že pokud dneska občan na složence má položku platba za obnovitelné zdroje, tak část této platby by za ní platil stát a část by platil on sám, to znamená stát by někde vytvořil účet, na který by šly výnosy ze všech těchto opatření a z tohoto účtu by platil část tohoto poplatku. Konkrétní řešení samozřejmě neznám a na tom je potřeba pracovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jasně. No, a pak je tedy ten třetí pilíř, a to je zvýšení poplatků za vyjmutí daného pozemku či půdy ze Zemědělského půdního fondu. Bude to mít vliv na, řekněme, ty investory, kteří se účastní teď toho největšího boomu? To znamená ty, kteří budou své, své výkony spouštět teď do konce roku 2010?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Já myslím, že ano. Tam je, když tedy odhlédnu od této třetí věci, o které mluvíte, tak si myslím, že ten postup vlády, která teď velmi tvrdě řekla, co bude dělat, si myslím, že v konečném důsledku dokonce může odradit ještě investory některé ty elektrárny ještě do konce letošního roku dostavit, protože není žádným tajemstvím, že v mnoha případech ty elektrárny se teprve nyní začínají stavět a budou se dokončovat opravdu 32. 12. 2010, takže už samotný efekt toho, že vláda vystoupila konečně s konkrétními opatřeními, může mít v konečném důsledku pozitivní efekt. A teď když se vrátím k té půdě, samozřejmě že se to všech investorů včetně těch, kdo už elektrárny postavili, tento poplatek bude v budoucnu týkat, a řekl bych, že toto třetí opatření je takové nejlogičtější a myslím, že kolem tohoto bodu nebude žádná velká diskuse.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Hovoříme, řekněme, o fotovoltaickém či solárním problému, který teď v současné době vrcholí v České republice a mým dnešním hostem je energetický analytik Michal Šnobr. Máte, pane Šnobre, nějaké vysvětlení pro fakt, že zhruba už na konci roku 2008 bylo evidentní, a nakonec mluvil o tom i Energetický regulační úřad a jeho předseda, že se z celého toho solárního byznysu stává něco, se tak trošku trhá ze řetězu, protože relativně prudce klesají jaksi náklady na pořízení takové solární elektrárny a návratnost se zkracuje z oněch 15 nebo 20 let na nějakých 7 a že tedy může dojít k tomu, že bude ze státních podpor odčerpáváno příliš mnoho peněz, a to bude mít vliv na cenu elektrické energie? Když toto bylo známo na konci roku 2008, tak máte vysvětlení pro to, proč zákonodárci či vlády za tu dobu nic neudělali?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Já bych možná tady trošku oponoval, ano, odborníci, Energetický regulační úřad, už viděli určitý problém na konci roku 2008, nicméně instalovaný výkon solárních elektráren ke konci roku 2008 byl absolutně minimální a bylo dost důvodů pro to, aby politici, ale i veřejnost tento problém zcela podcenila. Myslím si, že v plné nahotě, jestli to tak můžu říct, ten problém se projevil v roce 2009, kdy se solární elektrárny začaly budovat, ceny panelů výrazně klesaly a ten proces vrcholil na konci léta roku 2009, kdy myslím Energetický regulační úřad zcela jednoznačně začal tlouct na poplach a upozorňoval Poslaneckou sněmovnu. Myslím, že se dokonce stalo, že banky, pro který je solární byznys mimochodem obchodem posledních dvou let, protože zaúvěrovaly, vlastně celej tento investiční proces je zaúvěrován českými bankami, investovaly do toho desítky miliard korun.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, pardon, v tom případě musela být včerejší tisková konference po zasedání vlády pro české banky opravdu hodně špatnou zprávou.

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Neřekl bych hodně špatnou, ale velmi důležitou. Velmi důležitou a jestli někdo tyto věci velmi pozorně sleduje, tak to určitě musí bejt české banky, protože bude to citlivé na bonitu úvěrů, které vlastně do fotovoltaiky vložily. A pokud se mohu vrátit nazpátek do září roku 2009, myslím, že ty upozornění ERÚ byly jednoznačné a že v té době i banky zpozorněly a po určitou dobu přestaly solární projekty financovat. Opravdu ten proces se zastavil a čekalo se, jestli Poslanecká sněmovna, potažmo vláda udělá nějaké kroky, respektive sníží výkupní cenu pro rok 2010. Podzim uběhl, měli jsme 1. ledna ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vláda a zákonodárci se bavili něčím úplně jiným.

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Ano, a měli jsme 1. ledna a všichni měli jistotu, že vláda ani Poslanecká sněmovna neudělaly vůbec nic přes veškeré upozorňování a celý proces se rozběhl znova a nabral ještě větší obrátky, protože cena panelů dál klesala a výsledek sklízíme a budeme sklízet především právě proto, že ten proces začal v lednu, v únoru, březnu roku 2010, proto ten výsledek budeme sklízet teprve v těchto měsících, září, říjen, listopad a ta největší vlna přijde v prosinci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vzhledem k tomu, že jste mluvil o podzimu roku 2009, kdy se děly věci kolem nálezu Ústavního soudu kolem posunu předčasného termínu sněmovních voleb a tak dále, bylo dost věcí, které museli čeští politici řešit, na druhou stranu, a vy to víte velice dobře, probíhají tady určité spekulace, že za některými investicemi do fotovoltaiky mohou stát někteří sami politici nebo jiní důležití lidé, kteří se pohybují v jejich okolí, a že možná ten postoj zákonodárců a vlád minulých nebo minulé vlády nebyl tak úplně samoúčelný a nebylo to úplné opomenutí.

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Já tomu říkám motivovaná nečinnost. To je ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je nějaký jiný název pro to, co jsem řekl já?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Ano, ano. Samozřejmě je potřeba vzít nebo dvě věci k tomu řeknu, jedna věc je, že je to poměrně složitý problém a je možný, že spousta poslanců nepronikla do hloubky. Na druhou stranu jsem si jist, že několik málo poslanců problému rozumělo velmi dobře a nic se stejně nestalo. Proto říkám motivovaná nečinnost, proč se to stalo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdybych analyzoval to vaše sousloví motivovaná nečinnost, tak zvlášť to první slovo je zajímavé, protože museli být něčím nebo někým motivováni.

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Ano, ano, tak zájem, zájem těch skupin, které kolem fotovoltaiky běhaly a investovaly, byl velký, aby takto výhodná investice byla možná, bylo jí možno uskutečnit i v roce 2010. Banky v době vlastně krize zastavily úvěrování celkově, jejich zájem byl, aby tenhle byznys pokračoval, protože toto je, řekněme, byznys, kde garanci dává stát a banky podstupují minimální riziko za normální úroky, takže i banky měly zájem, aby tento byznys pokračoval, těžko jako dneska hodnotit, která z těchto příčin byla ta hlavní, nicméně nečinnost skončila tak, že se to rozběhlo znovu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, a poslední otázka, pane Šnobre, měli by se normální obyvatelé České republiky, tím myslím jaksi normální koncoví odběratelé elektrické energie, obávat toho, že jim přijdou nějaké drasticky vyšší účty příští rok?

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Já myslím, že ještě do včerejška se toho obávat mohli a měli, a teď to vypadá nadějněji a myslím si, že nakonec ty účty nebudou tak hrozivé, jak to vypadalo, nicméně je potřeba upozornit na to, že vláda zatím splnila jenom část svého závazku vůči Evropě k dosažení 13,5 % obnovitelných zdrojů na spotřebě do roku 2020, a jsme zhruba na polovině cesty těch nově budovaných obnovitelných zdrojů a je potřeba říct, že obnovitelné zdroje jsou dneska drahé, že to je drahá elektřina a že to opravdu bude stát peníze i dále. To znamená, dnes neřešíme jenom problém solárních elektráren vybudovaných v roce 2009 a 10, ale měli bychom se konečně velmi vážně pustit do diskuse, jak to vyřešit a jak dosáhnout čísla 13,5, aby to mělo na občany České republiky co nejmenší dopad.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Jejich hostem byl energetický analytik Michal Šnobr. Tak díky za váš čas i za vaše komentáře, na shledanou.

Michal ŠNOBR, energetický analytik J&T:
Díky, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí NEWTON Media, s.r.o. a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.