Michael Romancov: Turecko a Rusko v pragmatickém objetí? Časem přijde téma, na kterém se neshodnou

8. srpen 2022

Prezidenti Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdoğan se dohodli na rozšíření spolupráce v dopravě, zemědělství a ve stavebnictví. Součástí dohody má být i to, že Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Co si myslet o vztazích dvou někdejších rivalů, kteří v otázce války na Ukrajině stojí na opačných stranách? Politický geograf Michael Romancov v audiozáznamu ještě vysvětlí pojem námořní slepota a vyjádří se k eskalaci napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem.

„Rusko a Turecko jsou v kontextu regionu Černého moře dvě důležité země. Sice je dnes spojuje jenom krátká námořní hranice, pojí je ale poměrně dlouhá a konfliktní historie,“ nastiňuje politický geograf Michael Romancov.

„Svého času Osmanská říše a ruské impérium se potýkaly jak v oblasti Balkánu, tak na Zakavkazku, tedy v oblasti, kde dneska leží Ukrajina,“ vysvětluje.

Dveře na Západ

Geografické, historické a další souvislosti se neustále připomínaly v nových a nových kontextech. „Teď se obě země dostaly do stavu, kdy Turecko představuje pro Ruskou federaci, která je pod sankcemi západního společenství, mimořádně důležitého aktéra. Otevírá totiž Rusku dveře na Západ.“

Čtěte také

Vladimir Putin dokonce tureckému prezidentovi poděkoval za jeho podíl na vzniku dohody o obnově vývozu potravin z ukrajinských přístavů. Poděkování se Erdoğanovi dostalo i za dodávky ruského plynu do jižní a jihovýchodní Evropy skrze plynovod Turk Stream.

„Není to ale nic jiného než pragmatický vztah. Teď sice oba prezidenti seděli bok po boku. Není ale nic neobvyklého, když Putin Turecku, případně Erdoğanovi, spílá a vyhrožuje. Je to tedy pragmatismus v současné chvíli. To, na čem se dohodli, vyhovuje oběma stranám. Je ale jen otázkou času, kdy se najde téma, na kterém se neshodnou a trajektorie jejich zemí se zase oddálí.“

I kdyby se rozkrájeli...

Velkou otázkou podle Michaela Romancova je i to, jestli Turecko považovat za evropského aktéra. „Pokud jde o vztahy mezi Ruskem a Západem, Turecko momentálně v řadě témat zastává svůj vlastní postoj. Turci se nepřipojili k sankcím, které Evropská unie, respektive Spojené státy, Japonsko, Korea a další země, vůči Rusku vyhlásily. Mají svoji vlastní politiku, čímž se Turecko do určité míry izoluje. Ale nikoliv od Evropy, ale spíše od toho, čemu se říká kolektivní západ.“

Čtěte také

Přesto se Turecku někdy hodí být institucionálním způsobem jeho součástí v podobě člena Severoatlantické aliance. „Pravda ale je, že v tuto chvíli neexistuje žádná jiná země, která by Rusku mohla nabídnout to, co mu je schopné nabídnout Turecko.“

Vladimir Putin sice ještě udržuje intenzivní vztahy s režimem Viktora Orbána v Maďarsku. „I kdyby se ale Maďaři rozkrájeli, tak to, co mohou nabídnout Turci, nabídnout schopni nejsou. A to samé platí pro Srbsko. Nikdo jiný z evropských politiků se s Putinem teď bavit nechce. A je to dobře,“ uzavírá Michael Romancov.

autoři: Zita Senková , opa
Spustit audio

Související