Michael Kocáb, ministr pro lidská práva

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč jste vlastně nabídl squatterům pomoc při hledání bydlení?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Jednak bych vás chtěl upřesnit, já jsem nevystoupil vzápětí po té manifestaci, já jsem během toho vysídlování nebo vymisťování jsem byl žádán mnoha telefony, jak ze strany squatterů, novinářů, různých lidí, abych se dostavil na místo, že tam právě probíhá akce s použitím násilí. I když jsem neměl plán tam jezdit, původně jsem se zdráhal, tak jsem se rozhodl, že tedy v souladu i s náplní a s agendou, kterou mám, tam přijedu, protože kdyby tam bývalo došlo k nějakému neštěstí, což bylo nabíledni, musím říci a mohlo to dopadnout i velmi tragicky, tak asi bych potom těžko čelil naopak kritice, proč jste nic nedělal, když jste věděl, že tam o to jde a když vám žádali o pomoc. A tam jsme 3 hodiny s panem ředitelem policie Červíčkem vyjednávali vlastně s těmi mládenci, kteří se přivázali ke komínu, nebo stáli úplně na střeše asi 15ti metrového domu, o tom, aby, aby, aby odešli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jestli dovolíte, pane ministře, já si myslím, že posluchači Radiožurnálu toto všechno vědí, my jsme to poměrně pečlivě zpravodajsky pokrývali.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, dobře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď mi řekněte, proč jste se rozhodli jim potom pomoci s hledáním bydlení?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, to jsem vám chtěl právě vysvětlit. Součástí vlastně té dohody, aby ta věc dopadla nějak smírně, aby sami opustili to místo, byly určité garance, které jsme jim museli dát, tak to, tak to holt bývá, jinak by alternativou by býval možná docela ostrý zásah agentury a součástí té dohody bylo to, že se pokusím v rámci mých možností jim pomoci. Já jsem jim řekl, že nemůžu nic zajistit, nic garantovat, ale že se pokusím jim pomoci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, abych tomu úplně dobře rozuměl. Ten dům, ve kterém 12 let ho obývali squatteři.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak teď se tam někteří z nich přivázali na střechu a bylo nutno s nimi vyjednávat, aby nemuselo být sáhnuto k násilí.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, to je snad logické, ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, ale pořád ještě se bavíme o tom, že ti lidé bydleli nezákonně v cizím domě.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, dyť jo, dyť já to také kritizuji, dyť v podstatě výsledkem toho bylo, že oni opustili ten dům, jo. Ten dům byl ovšem 12 let jaksi bezprizorní, nebyl, nebyl znám majitel, nebyl vůbec zapsán v katastru nemovitostí, já nevím jestli tohle to víte, a zapsali ho až minulý týden. To znamená, že oni nejen, že tam bydleli, oni se taky těch 12 let o dům starali a pravděpodobně ušetřili státu možná deset třeba milionů, protože ten dům by jinak pravděpodobně se zničil, no, ale v tento moment já jsem pracoval jakoby na straně tedy státu, to znamená aby oni skutečně odešli a aby odešli po dobrém.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a vzhledem k tomu, že v současné době je deklarován jako správce toho domu Ústav pro informace ve vzdělávání, což je organizační složka státní správy.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ano, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak vy jste pracoval tedy spíš na straně toho, kdo potřeboval, aby ti squatteři odešli, chápu to správně?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, tak samozřejmě, protože my jsme, my jsme je přemlouvali, aby opustili ten dům, aby opustili ty pozice na střeše a já.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon a proč jste je tam nenechali?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Tak myslíte, že bych měl jako Mirek Štěpán stát za kordonem policajtů a koukat na tom jak je tam někdo násilím strhává dolů? To by se vám líbilo?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, ne, ne, moment, moment, pane ministře, teď jste mi odkýval, že správce toho domu, který jaksi najal tu ochranku, která je potom vyháněla, vyhazovala z oken počítače, věci a tak dále, tak to je v podstatě státní organizace.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ale myslíte, ovšem já jsem o tom dopředu nic nevěděl, já jsem přišel k situaci, která už byla nějakým způsobem rozjetá a která už kulminovala, jo, já jsem nevěděl ani, že to patří státu v ten moment, mně šlo jenom o to, aby tam nedošlo skutečně k násilí, anebo ke zranění těch lidí, eventuelně pádu ze střechy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak mi řekněte, pane ministře Kocábe, co jste v rámci té dohody, aby tam nedošlo k nějakému, k nějakému násilí, úrazu a tak dále.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ale to považujete, doufám, taky za důležité ne?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslím, že to není důležité, jestli já to považují za důležité.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Já myslím, že jo, protože vy jste taky občan tohoto státu a i když jste novinář, tak byste měl mít na některé názory, věci taky názor. Dobře, tak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane ministře, je takový, jaksi základním pravidlem novinářovi práce, že ve chvíli, kdy pracuje, tak nevyjadřuje svůj názor.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
To já chápu, to byla jenom.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak se toho držme.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, dobře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak co jste jim v rámci té dohody těm squatterům nabídl za to, že odejdou?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Já jsem jim nabídl, že když dobrovolně odejdou, takže další den s nima budu jednat o to, jakým způsobem celou věc vyřešit, jak získat přístřeší nad hlavou, protože tam samozřejmě bylo 20 mladých lidí, kteří by vlastně se stali, nechci říct, houmeles a bezprizorní, ne měli by kde být a že v rámci svých sil se pokusím něco sehnat. Což se tedy také povedlo. Pravděpodobně o tom budeme mluvit později.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Můžeme klidně rovnou teď, co jste sehnal?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, potom jsem prostě svým způsobem náhodou, svým způsobem to bylo štěstí, tak skutečně jsem narazil na člověka, který tuto věc sledoval a rozhodl se jim nabídnout do konce roku přístřeší ve svém domě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to je nějaký soukromník?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Je to soukromník naprosto, nemáme to se státem nic společného.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Můžete říct jeho jméno?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ne, to nemohu, protože v tento moment právě, to je zajímavé, probíhá jednání mezi squattery a tímto člověkem. On hned následující den jsem skutečně se squattery jednal a dnes dopoledne jsem jednal s tímto majitelem soukromým. Je to člověk, kterej je blízko hudební oblasti, čili mám podobně jako já.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
On se přihlásil sám?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Proto pochopitelně, já jsem, já jsem se s ním potkal, vysvětloval jsem mu tu situaci, jo, a on řekl, dobře, já bych mohl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste, vy jste ho, pane ministře, oslovil?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, to byla svým způsobem i náhoda, jo, že jsme se potkali. Já bych ho býval oslovil, ale musím říct, že jsem jako pánovitě ho neoslovil, že jsem prostě ho potkal, vysvětloval mu situaci, on říkal já bych v té věci mohl pomoci a do konce roku bych jim mohl nabídnout přístřeší. A dokonce, co je pro ně nejdůležitější, sklepení, kde by mohli provozovat to své nezávislé umění. To je totiž, co mě jedině k těm squatterům přibližuje, jinak já, aby bylo jasno všem našim občanům nesouhlasím s tím když se ubytují v majetku, v majetku, který jim nepatří. Ale toto je specielní situace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je specielní situace? Kolik jich bylo těch squatterů? Vy to víte lépe.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Já, já podle mých informací 20, ale my jsme jednali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
20, tak vy jste dvaceti.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ale my jsme jednali asi se dvěma nebo se třemi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Chápu. Tak vy jste dvaceti, pane ministře, dvaceti squatterům, jak vy říkáte mladým lidem, kteří v tu chvíli by se stali bezdomovci, ovšem beze sporu mají například nějaké své rodiny, ze kterých odešli do toho squatu.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, to jsem /nesrozumitelné/ nevěděl, že jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak nějak to předpokládám, tak vy jste jim jaksi silou buď své osobnosti, svého postu ministra pro lidská práva nebo tím, že ten člověk je váš známý, těžko říct, může to být cokoli z toho, tak jste jim pomohl minimálně na půl roku k bydlení. A dále se budeme bavit o tom co bude dál, jestli jim budete pomáhat i dál. Skoro bych řekl, že některé jiné skupiny a můžeme tady spolu potom vyjít do pražských ulic a zeptat se prvního bezdomovce regulérního, to může být líto. Proč ne oni?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Samozřejmě, samozřejmě, tak komukoli bych pomohl, jakékoli skupině bych pomohl, tak ty, té jiné by to bylo líto. Víte, já musím pomáhat nebo já pomáhám tomu, kdo mě o pomoc žádá. Já jsem o té celé té kauze nic nevěděl, já jsem, znovu opakuji, ani neměl v úmyslu tam jet, a když mě tedy žádali, tak jsem udělal to, co jsem považoval za svojí povinnost. Já jsem vlastně na to hrdý a myslím si, že každý rozumný člověk to pochopí. Kdykoli mě někdo požádá a nemůžou to být ojedinělé případy, protože nejsem schopen řešit bytové otázky všech občanů a jestliže se jedná o takovou skupinu a stane se z toho takový jakoby poprask, že se vám někdo přiváže na rozbitém domě, na rozbité střeše v momentě, kdy prší a kdy pod ním je 80 policistů, těžkooděnců a těsně pod nimi agentura, která je tak odtud chce dostat a už jeden případ málem dopadl špatně, tak v této, v tomto okamžiku já prostě jednám v souladu se svým svědomím, ale i s agendou, kterou mám, jo. Tak v tomto ojedinělém případě jsem to udělal.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vy jste to vylíčil poměrně sugestivně, což je možná dobře pro představu posluchačů.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Tak ono to tak bylo přesně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, ale pořád ještě ti, co se nahoře přivázali, tak se přivázali na dům, který jim nepatřil a vy říkáte, dole byli policejní těžkooděnci. Ale vy jste, pane ministře.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Situace se.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste, pane ministře úředníkem státní správy.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ano, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A policie je, vy byste měl být na straně té policie, jaksi.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Vždyť jsem taky byl, když jsem spolupracoval s panem Červíčkem, což je ředitel policejní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Policejní prezident.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Prezident, tak to byly naše společné kroky. On by tady teďko mohl sedět se mnou a mohl by společně vykládat, jak to všechno bylo. Viděl jste určitě řadu filmů, jakmile dojde už k vyhrocení takové situace, tak se jedná. A jedná se tak ze strany státu správně, aby se zamezilo dalšímu násilí. Čili my jsme se podle mě zachovali, já sám sebe nechci chválit, ale aspoň na příkladu pana Červíčka řeknu příkladně, jo, jinou možnost jsme v ten, v ten moment opravdu neměli a kdokoli by byl na našem místě, zachoval by se obdobně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dá se vůbec jednat, aby tak možná předcházet takovým situacím, aby k nim vůbec nemuselo docházet, aby se v tom deštivém večeru potom někdo někde nepřivazoval?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Přesně tak. Já i kdybych například byl, já nevím, ministrem školství a věděl, co se chystá, tak bych.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, teď to, teď to vypadá.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No ne, tak já myslím, že.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vypadá, že paní ministryně Kopicová věděla, co se chystá?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ne, ono to právě možná nevěděla, kdybych já řekl, byl v pozici, že bych byl ten, komu patří ten dům a věděl, co se chystá, tak bych tomu předcházel. Tak by prostě k takové akci pravděpodobně vůbec nedošlo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy to je chyba někde v resortu školství, se stala?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ne, já nemyslím já myslím, že to je, že to je součin různých náhod a opatření. Tak například to, že ten dům byl bezprizorní, že nikdo nevěděl a vlastně, komu patří a najednou už byl přesně identifikován, zařazen do katastru nemovitostí, no, tak to vytvořilo takový postup, že oni chtěli ty squattery vyhnat a ty squatteři namítali my už jsme tady 10, 11 let, staráme se vám o tom, my nechceme jít. Já nevím, jak to jednání probíhalo, necítím se za to nikterak odpovědný, ani vám to nemůžu popisovat, protože to nevím. Jenom vím, že pravděpodobně se to dalo řešit smírnějším způsobem a zkrátka k tomu nedošlo a pak jsme zasáhli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ministr pro lidská práva Michael Kocáb ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Tak podle vašich informací, pane ministře, možná v tuto chvíli ty squatteři jednají s tím vaším kontaktem a majitelem té nemovitosti který by jim poskytl bydlení na příští půl rok, do konce roku. Co bude potom, slíbil jste jim něco pro rok 2010 a dál?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Vy šprýmaři. Já nejsem žádný otec squatterů, já si vážím nezávislé kultury.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste četl agenturu ČTK jako já, tam bylo napsáno otec squatterů.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, tak to nejsem. Já vážím si mladých lidí nezávislého, nezávislé kultury a taky už jsme ve věku, kdy prostě všechny ty lidi považuju za děti, to jsou něčí děti. A nějaký, nějaké dítě se utrhne, jde do squatu. Moje dcera třeba nebyla, kdyby byla´, tak bych to taky viděl jinak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, počkejte, pane ministře.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
A já se cítím povinen těmto dětem pomáhat, jo, a.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, ale.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
A jestliže například se stane, že mi někdo nabídne pro ně ubytování po 1. lednu 2010, tak pro boha živýho, proč bych jim to neřekl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, dobře, pane ministře, jinak. Teď budu citovat to, co otiskla agentura ČTK a co bylo možná vydáváno, možná to opravdu bylo to, co jste říkal, že obejdete resorty, že už jste mluvil s paní ministryní školství Kopicovou a že se poptáte, takříkajíc, v jednotlivých resortech, jestli někde není nějaký zbytný objekt, kam by tito lidé mohli jít.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Toto uděláte?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
To jsem řekl, ale to jsme řekl v době, kdy ještě nebyla, nepřišla ta nabídka, která přišla, jo. Samozřejmě, jestliže se věc ubírá jedno, dvě, tak já nemusím tak tvrdě trvat na tom, co jsem, ale případně mohu se zeptat pana ministra Bartáka, mohu se zeptat pana ministra zemědělství, pokud by nějaké takové objekty třeba měli, o které by se nechtěli starat, které by chtěli squatterům přenechat, tak proč ne. Není na tom nic špatného. Například příklad Berlína nás učí, že tam stát, anebo tedy magistrát, já nevím, zastupitelstvo squatterům skutečně přidělilo velkou budovu, kde oni rozvíjejí svoji nezávislou kulturu a dneska je to ozdobou Berlína dokonce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak v tom případě bysme nemuseli chodit zrovna do Berlína, je několik dalších evropských měst, kde to takto je.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, tak vidíte. Co tak vidíte.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu vy jste ministrem vlády, nejste, nejste zastupitel hlavního města Prahy, takže na to úplně tak dohlédnout nemůžete.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, vždyť já taky nedohlížím. Já ve svém, ve svém malém čase, já jsem tomu věnoval dvě, tři hodiny, jo, to není jako povodně, to je úplně jiný případ, prostě se snažím pomoct, když můžu. A je na tom něco špatného?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak se na to podívejme ještě z úplně jiné strany. Vy jste teď tedy 20 mladým lidem pomohl, myslím, poměrně výrazně a teď zrovna dnes, kdy je evidentní, že deregulace nájemného nabere ještě o něco větší razanci než možná ti, kdo bydlí v regulovaném nájemném očekávali, tak zrovna dnes je to zajímavý nepoměr, protože já vám můžu odcitovat z emailu, který přišel včera na adresu Českého rozhlasu, kde paní Koubová píše: "jsme důchodci, je nám přes 65 let, bydlíme v bytě s regulovaným nájemným, 2+1 u soukromého majitele, bydlíme tam od narození, děti se odstěhovali, zůstali jsme s manželem sami. Nejsme schopni platit vysoké nájemné. Praha 6 sice nabízí možnost výměny, ale je to složité", a Českému rozhlasu ta paní píše: "Poraďte, co máme dělat?"

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A já si myslím, že téhle té paní to může být trošku zvláštní, že vy jste sebral, jel jste k Miladě a zařídil jste jim bydlení na půl roku.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ale to snad ani nemyslíte vážně. Přeci ty věci vůbec nejsou v konfliktu. Jako deregulované nájemné je problém státní politiky, já jsem také člen vlády a také v těchto věcech samozřejmě se zapojuji do těch, do rozhodnutí a dokonce mám v agendě i péči o staré lidi a dělám to, a leží mi to na srdci daleko více než třeba squattery a věnuji se tomu naprosto intenzivně. Dokonce jsem některé závěry prosadil do rady na Evropskou unii. Ale jestliže se řeší otázka celé populace nebo starých lidí co je v populaci to je úplně jiný jakoby jiný, jiná oblast než jednotlivá jedna jediná skupina squatterů. Tak samozřejmě toto je hlavní agenda nebo hlavní politika státu. Jo, ale to nevyřeší Kocáb, to vyřeší ministerstvo práce asociálních věcí, potažmo vláda, potažmo parlament.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a ministr pro lidská práva Michael Kocáb je stále mým hostem. Pojďme se posunout o kousek dál, možná i geograficky, pane ministře, tušíte, jaký je poslední vývoj ve věci té možnosti či hrozby, že by Kanada znovu zavedla víza vůči České republice?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Nok, tuším dokonce vím a nepovím, protože nám bylo uloženo, abychom o tom nemluvili nám ministrům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, tak já se budu soustředit s dovolením čistě na to, co spadá opravdu do vaší agendy a do vaší gesce jako ministra pro lidská práva.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím tomu správně že ten problém nastal kvůli tomu, že velká spousta, anebo nadměrné množství z hlediska Kanaďanů Romů z Česka odjíždí do Kanady a tam žádá o azyl?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, to je takové jako, to je pastička, vy říkáte problém nastal, já nevím, o jakém problému mluvíte? Řekněte o čem myslíte o čem mluvíte vlastně?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mluvím o tom, že Kanaďané hrozí tím, že znovu zavedou víza.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, tak tato hrozba samozřejmě nad námi visí celou dobu, od okamžiku, kdy jsem nastoupil do funkce, tak se vlastně připravujeme na tu možnost, že by k tomu mohlo dojít, a jestli k tomu dojde nebo nedojde to je skutečně na Kanadě. Kanada zatím nic takového neohlásila, ale není potřeba zastírat, že je to jedno z řešení, nebo z opatření, která by mohla vůči nám uplatnit. K dnešnímu sni už zažádalo snad 1100 Romů o azyl, jenom 30 sice azyl dostalo a 1100 zde prodalo svůj majetek odletělo do Kanady.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A zatěžuje tam imigrační úřad.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ano. A oni samozřejmě s tím mají, mají určitě problém. To, nebo to víme, víme naprosto jistě, že s tím mají problém, protože ho signalizují neustále. Já jsem mluvil s kanadským ministrem, který je odpovědný za tuto věc už v neděli, mluvili jsme o této, této věci. A co já k tomu mohu říct? Tak já dělám všechno, nebo snažím se dělat maximum pro to, aby se situace nebo v této oblasti zlepšila. To přijímám nebo dělám řadu nepopulárních korků, ale určitě to občané vidí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A daří se vám to?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Přesto se nám nedaří zabránit tomu odsunu nebo odlivu lidí od nás, to mě velmi mrzí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A čím to je, pane ministře?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, nejsou zde spokojeni, necítí se zde bezpečně souvisí to pravděpodobně s nárůstem, já nevím, monitoringu extremistických stran jako je Dělnická strana, Národní strana s nárůstem těch jejich akcí. Oni tomu říkají monitorování, protože k velkému otevřenému násilí ještě vesměs nedochází, i když ojedinělé případy jsou, nedochází, protože policie koná tedy velmi perfektně a precizně a dokáže zajistit nakonec to, že se ty dvě skupiny nestřetnou, nepoperou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom mi dovolte podotázku. Víte sám.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Ale cítí se, cítí se, jenom poslední slovo, vy jste se ptal, cítí se v nepřátelském prostředí, no, aspoň někteří z nich, ti, kteří odchází.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy to chápete?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, tak já to hlavně vím, protože jezdím do těch oblastní a mluvím s těmi lidmi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já vím, ale dobře víme, že ty předchozí některé vlny nebyly vyvolány úplně tím, že by se tady Romové cítili v nebezpečí, byly mnohdy vyvolány nějakým finančním motivem a tak dále. A teď se bavím o čem? Teď.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Já si myslím, že se.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A proto se ptám, jestli to chápete?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Že se i nadále ten finanční motiv s tím prolíná, protože oni neustále argumentují tím, že nemají prostě rovný přístup k práci, že, že nejsou schopni sehnat zaměstnání. Samozřejmě argumentace zase jiných lidí, že jako oni jako nechtějí tolik pracovat. Mně se zdá, že v tento moment se tam věc trošku posunula, že Romové mají o tu práci zájem, ale těžko jí shánění taky v souvislosti s nárůstem ekonomické krize, ale je pravda, že se v poslední době vůči nim vzbudila jakási animozita. My tomu někdy říkáme anticigánismus. Není to rasismus v pravém slova smyslu, protože naše společnost, nedovolil bych si naší společnost označit za rasistickou, ale takové antiromské prvky se zde objevují docela, docela dost. To asi i sám vnímáte. No, a oni se bojí, oni se bojí Dělnické strany, bojí se tedy dalších neonacistických stran, ale bojí se také nebo mají pocit, že stát, je nedokáže dostatečně ochránit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak poslední otázka dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je na vás, protože vy jste tím co spadá do vaší agendy, tím nejbližším člověkem ze státní správy, kdo by měl něco udělat, tak dokážete udělat něco proto, aby jich nebylo za chvíli 1500 nebo 2000, kteří požádají o ten azyl?

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
No, to je to, co řešíme od rána do večera. A já se vám přiznám, že to není jednoduché, ale přece jenom hodně toho děláme, hodně toho děláme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak já mám, pane ministře, ještě jeden pohled, který není úplně lichotivý, protože paradox je, nebo možná spíš zajímavé, že za účinkování dvou ministrů za Stranu zelených, to znamená Džamily Stehlíkové a vás na postu ministra pro lidská práva, došlo k tomu, že nám Kanada vyhrožuje tím, že znovu zavede víza a že Romové opět mají pocit, že odsud musí odcházet někam pryč za lepším.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Máte, máte za to, máte za to, že jsem nějakým způsobem nezastrašoval romskou komunitu? Vždyť já dělám úplně všechno proto, aby tomu tak nebylo. Deklarace přátelského nebo otevřeného přístupu státu. Podařilo se mi prosadit úpravu pietních míst v Hodoníně v Letech, to, to je sice věc, která s tím přímo nesouvisí, ale symbolizuje to to, že to státu není jednom, že něco chce udělat. Udělal jsem velkou dohodu všech politických stran a ústavních činitelů o společném postupu proti nárůstu extrémismu, omezil jsem právo shromažďovací z 3 dnů, já nevím, jestli tomu budou všichni občané rozumět, z 3 pracovních, z 3 dnů kalendářních na 3 pracovní dny, aby municipality byly schopny zabránit nějaké té manifestaci neonacistické strany. Udělal jsem řadu naprosto konkrétních kroků, které teďko nebudu vyčíslovat, protože už není, není strach. Mohl bych být kritizován za to, že to bylo ještě, ještě málo. Ať si každý ale přebere, jestli jeden člověk toto věc může zmoci nemám rozpočtovou kapitolu, nemůžu do to lít peníze a věc je na ministerstvu práce, sociálních věcí, školství, místního rozvoje, vnitra.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu a to byla poslední slova ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Pane Kocábe, díky, že jste přišel a hezký večer.

Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny:
Díky a na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.