Meteorolog: Nebýt červnových dešťů, jsme na tom na začátku veder hůř. Přesto se ale sucho někde prohloubí

Čeká nás tropický víkend, s teplotami až 35 stupňů Celsia. Jak dlouho ta vedra asi potrvají?

Pokud se budeme bavit o teplotách, které můžou přesahovat 30 stupňů Celsia, tak je pravda, že na některých místech máme před sebou minimálně týden s takto vysokými teplotami.

Možná dokonce až deset dnů, protože podle těch nejčerstvějších předpokladů to vypadá, že i druhá polovina příštího týdne nakonec nepřinese tak citelné ochlazení, jak to vypadalo třeba ještě včera nebo předevčírem, a že teploty i v druhé polovině můžou aspoň na některých místech lehce těch tropických 30 stupňů přesahovat. Takže v takovém případě opravdu můžeme mít možná i deset tropických dnů v řadě za sebou.

Čtěte také

V Evropě padají teplotní rekordy. „Vlně veder nahrává dlouhotrvající sucho a změna klimatu,“ říká Trnka

V předpovědi jsme slyšeli, že máme čekat i výraznější bouřky, možná krupobití.

Určitě je to možné. Potenciál výskytu silných, nebo možná až velmi silných bouřek během nadcházejícího víkendu tu bude.

Počítejme s tím, že jednak na naše území bude proudit nejenom velmi teplý, horký vzduch, ale také vzduch poněkud vlhčí, a to je ideální kombinace právě pro to, aby se mohly tvořit vertikálně mohutné bouřkové mraky, které třeba svými vrcholky dosahují až někam do 13 km nebo i více. A v takovém případě je potenciál výskytu nebezpečných jevů samozřejmě velký.

Trošku problém je říci, kde a kdy se ta konkrétní silná bouřka vyskytne, protože se bude jednat o takové ty lokální a pomalu postupující bouřky, takže tam je konkrétní předpověď docela obtížná. Samozřejmě větší pravděpodobnost, jak už bylo zmiňováno před pár minutami v předpovědi, je zítra (v sobotu, pozn. red.) v Čechách než na Moravě a ve Slezsku. V neděli se ale samozřejmě můžou vyskytnout i na Moravě a ve Slezsku silné bouřky a také třeba zítra jich tam pár dorazit, nebo se vytvořit může.

Pokud jde o rizika, kromě zmiňovaných krup je to především přívalový déšť. Bouřky, jak už jsem trošku naznačil, budou postupovat poměrně pomalu, protože nám nějak moc nefouká. To asi sami pociťujeme, pokud se pohybujeme venku, že schlazující efekt větru je teď opravdu zanedbatelný. Takže bouřky budou postupovat poměrně pomalu a můžou lokálně tedy přinášet významné úhrny dešťové vody během relativně krátké doby, takže může spadnout třeba 30 až 40 milimetrů během několika desítek minut, o jediněle by to mohlo být i více.

Potom třeba zejména v oblastech, které mají větší podíl zastavěných zpevněných ploch, to znamená hlavně města, kde je velké množství silnic, chodníků a betonových povrchů, tak tam toto množství vody už může napáchat poměrně velkou paseku nebo určité škody.

K čemu jsou výstrahy?

Proč vydáváte varování? Jsou ty vysoké teploty na prahu astronomického léta výjimkou?

Výjimkou samy o sobě nejsou. Zažili jsme v minulosti situace, kdy teploty v červnu byly podobně vysoké, dokonce právě před čtyřmi lety, v roce 2022, jsme zaznamenali vůbec nejvyšší červnovou – zdůrazňuji červnovou – teplotu na území České republiky, která dosáhla v Husinci severně od Prahy, přesněji na stanici Husinec-Řež, rovných 39 stupňů Celsia.

Tak vysoko jsme se dnes (v pátek, pozn. red.) nedostali a zítra se s největší pravděpodobností také nedostaneme. Na druhou stranu teploty, které přesahují 30, 31 stupňů už přeci jen představují určitou tepelnou zátěž pro lidský organismus, pro lidi, kteří žijí v tomto našem podnebném pásu České republiky.

A samozřejmě už stojí za to na to i na nějaká doporučení, co dělat v takovém případě, upozornit. Někteří lidé to vědí, ale u některých je dobré to připomínat, aby si to i trošku uvědomili.

Zejména pokud už jde potom o ty velmi vysoké teploty, kdy maxima přesahují 34 stupňů, v takovém případě už opravdu je na místě myslet na to, jakým způsobem budeme fungovat, a trošku se zamyslet nad tím, jestli ten běžný denní režim nepřehodnotit, protože (je) riziko nějakých negativních dopadů na naše zdraví, ať už jde o nějakou zátěž teplem i kolapsy organismu, intenzivní sluneční záření může způsobit také spálení pokožky a podobně.

Takže určitě v tomto ohledu je dobré prostřednictvím těch výstrah na tato potenciální rizika upozorňovat.

Sucho v Česku

Červnové deště u nás dokázaly zmírnit půdní sucho, které bylo na některých místech až extrémní a nevratně poničilo část zemědělských plodin. Ten efekt se teď anuluje?

Asi úplně neanuluje, tak bych to nenazval, ale samozřejmě je velmi dobře, že napršelo v uplynulých dnech a týdnech, protože kdyby ty srážky nedorazily, tak bychom na tom byli na začátku této začínající horké vlny mnohem hůře, jak naše krajina, samozřejmě i pole a podobně, lesy by asi utrpěly mnohem více.

Čtěte také

Hydrolog Jan Daňhelka: Některé řeky v Čechách jsou na rekordních minimech. Sucho je letos výjimečné už v květnu

Vody bude logicky ubývat nejprve v svrchní vrstvě, postupně se to bude propagovat i do hlubších vrstev, kde zmírnění nebylo tak intenzivní jako v té povrchové vrstvě. Je samozřejmě otázka, kam se trefí ty víkendové bouřky. Ty můžou lokálně situaci pochopitelně posunout v tom směru, že nejsou vyloučeny nějaké lokální, ale velmi omezené, rychlé povodně, ale opravdu malého rozsahu, spíše to bude záležitost třeba měst.

Na druhou stranu se bouřky určitě nevyskytnou všude, na celém území České republiky, takže řada míst během nadcházejícího víkendu dostane třeba jen pár desetin milimetrů nebo pár milimetrů, což v tomto horkém počasí opravdu nic moc nepomůže.

Pokud se naplní ta předpověď na příští týden, kdy zase po prvních dvou dnech s možným výskytem nějakých bouřek bude převažovat počasí v podstatě beze srážek, slunečné a velmi teplé, tak se dá očekávat, že se sucho na řadě míst začne zase významně prohlubovat.

Vedra na západě

Zvlášť vysoké teploty očekávají ve Francii, mohou překročit 40, ve Španělsku a Portugalsku má být až 45 stupňů. Přitom tam vlna extrémních teplot pominula teprve nedávno, ne?

Ano, je to tak. V květnu zažily tyto země opravdu extrémní vlnu vysokých teplot, na to, že bylo jaro. Teploty šplhaly v řadě případů vysoko i nad 35 stupňů Celsia. Tehdy bylo mimořádně teplo i na Britských ostrovech, ve Velké Británii i v Irsku byly zaznamenány vůbec nejvyšší jarní teploty. Poprvé teplota v Británii přesáhla na jaře 35 stupňů.

Ve Francii nebo ve Španělsku a v Portugalsku to samozřejmě bylo výrazně více. Takže tato část Evropy má letos opravdu, teď nevím, jak to říct, smůlu – štěstí to asi úplně nazvat nemůžeme – na tyto výrazné vlny veder, které jsou velmi intenzivní, co do míry odchylky od obvyklých teplot, tak třeba i do trvání.

Čtěte také

Průměrný člověk zchudne o 40 procent. Australští vědci spočítali dopad oteplování planety o 4 stupně

Ale tato současná vlna, která tam začala, bude podstatně delší, zejména ve Francii, oproti té, kterou tam zažili v květnu. A samozřejmě z hlediska teplot i intenzivnější.

Ve Francii si připomínají mimořádnou vlnu veder z roku 2003. Tehdy si tam vyžádala asi 15 tisíc obětí a kolem 70 tisíc v celé Evropě. Jsou tyto anomálie v posledních letech častější?

Určitě ano. Vlny veder – vícedenní období s teplotami výrazně překračujícími obvyklé hodnoty v letní části roku – jsou v Evropě častější a v té západní obzvlášť. Ono to souvisí samozřejmě s probíhající změnou klimatu, kterou prožíváme, vzduch je obecně teplejší a tendence k výskytu těchto dlouhých slunečných a velmi teplých období je tam tedy znatelná. Takže se dá určitě říci, že se vyskytují častěji, jsou intenzivnější.

Samozřejmě se můžeme podívat na ty uplynulé roky. V podstatě v každém roce byla nějaká vlna veder, která zasáhla alespoň část evropského kontinentu, i když třeba my ve střední Evropě, v České republice, jsme loni v létě byli nějaké té výrazné, dlouhé vlny veder ušetřeni.

Kde je v současné době v Česku sucho nejvážnější? Co je příčinou vzniku tepelných ostrovů ve městech? A co je potřeba k potvrzení výskytu meteorologického jevu El Niño? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.