Měření fyzické kondice: Čím méně spotřebujeme kyslíku, tím je běh ekonomičtější
Vědci z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity si položili otázku: Jak bude tělo vytrvalostního běžce hospodařit s kyslíkem, když se rozhodne dýchat rychleji nebo pomaleji? Do pilotního výzkumu sezvali třináct výkonostních sportovců a na každém z nich to vyzkoušeli. Výsledky je překvapily...
„Máme tady běhátko, bicyklový ergometr, různé dinometry. Všechno se dá využívat k testování fyziologických hodnot.“
Vojtěch Grün ukazuje různé přístroje, které mají v laboratořích sportovní diagnostiky na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. Tyto přístroje lidé znají z různých ordinací.
„Některé ty přístroje jsou v nemocnicích, využívají se k testování kardiovaskulárních funkcí obecně.“
Běh se speciální maskou
Výzkumníci se tady zaměřují hlavně na sportovce. „Chodí sem sportovní kluby, hokejisté, atleti,“ doplňuje Dávid Žigo, který se ve svém výzkumu zaměřil především na tzv. běžeckou ekonomiku.
„Já bych to přirovnal ke spotřebě při automobilu. Čím nižší spotřebu, v tomto případě kyslíku, ten běžec má, tím je jeho běh ekonomičtější.“
Sportovce, kteří se tu chtějí otestovat, čeká běh ve speciální masce. „Úkolem sportovce je běžet na běhátku, kterému se bude zvyšovat rychlost, a přitom mít na sobě spiroergometrickou masku, z ní vedou hadičky, které snímají právě tu spotřebu kyslíku a výdej oxidu uhličitého. Dýchání to neomezuje.“
Po dvanácti minutách běhu při různých rychlostech si může sportovec konečně oddechnout. Ne ale nadlouho. Tento výzkum se totiž zaměřuje na to, jak se mění spotřeba kyslíku, když běžec zrychlí, anebo zpomalí frekvenci dechu.
„V této fázi ke sportovci natočíme monitor, který jsme doteď viděli jen my. Jsou tam písmenka b, f, které označují dechovou frekvenci.“ Úkolem sportovce je, aby dýchal rychlejší frekvencí než předtím.
Zrychlení frekvence dechu podle výzkumu vede ke změně v hospodaření s dechem, ale opačně, než bychom mohli čekat. Na provedeném testu vyšlo:
„Na rychlostech nižších, než je závod na rychlost na 10 kilometrů, se zrychlená dechová frekvence ukázala jako výhodnější, spotřeba kyslíku byla menší, ale při závodní rychlosti se neukázala žádná změna,“ říká Dávid Žigo.
Pilotní výzkum čeká další analýza
Zatím jde o pilotní výzkum, který bude dále pokračovat a jehož data je ještě potřeba pořádně analyzovat. Výzkumníci ale už nějaké hypotézy mají.
„Zkracuje se doba kontaktu molekul vzduchu v plicích a tím pádem se může v menším objemu vstřebat kyslík a ve větším množství zase vydechneme ven,“ říká Vojtěch Grün.
Pokud takový trénink sportovec přežene, může se to nepříjemně projevit, vysvětluje Dávid Žigo. „Může nastat hyperventilace tím, že se člověk snaží dýchat rychleji, nějaké závratě nebo únava dýchacích svalů,“ dodává.
Zrychlení dechové frekvence při tréninkových rychlostech podle výzkumníků může běžcům zlepšit kondici. Tělo se tak může naučit s kyslíkem lépe hospodařit. Sportovci by přitom ale měli být opatrní.
Související
-
Co se děje při běhu? 20. června budeme sledovat tělo Davida Svobody
Již tuto středu odstartuje v 18:00 signál z našeho vysílání Olympijský běh a na webu budeme sledovat aktuální fyzický stav jednoho z běžců.
-
Umělá inteligence v našich životech: Jak ovlivní školství, sport nebo zpravodajství?
Blíží se doba umělé inteligence. Jak ovlivní naše životy napříč obory? Tomuto fenoménu se budeme věnovat celý týden. Poslouchejte od pondělí do neděle v čase 8:50.
-
Hamburger a sport. Jak ovlivňuje hladina cukru v krvi zdraví srdce?
I malá změna životního stylu se dokáže v našem těle rychle projevit. Záleží na tom, co jíme a jak se hýbeme. Jak nám může pomoci senzor pro měření hladiny cukru v krvi?