Med z Asie, sklenice z Turecka a víčko z Polska. Raději hledejte domácího včelaře, doporučuje Pavel Maurer

9. říjen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Med

Moje moravská sestra má kočky, ovce a včely. Její černý kocour je tulák a čas od času se připlazí domů potrhaný a krvavý z kočičích šarvátek a všelijakého mrouskání. Bez dlouhých řečí se odšourá do zahrady a schoulí se do klubíčka pod včelí úl. Leží tam několik dnů, jen občas se ztěžka zvedne, aby vypil kastrůlek teplého mléka.

No a pak se jednoho dne celkem čile protáhne a vyrazí ze svého přírodního včelího sanatoria a už zase mlsně koulí očima, kam by si zaběhl za kočkami! Včely jej poměrně rychle vyléčily. Všechen ten vzduch a prostor, kde včely žijí, létají a pracují, má totiž kouzelnou moc. A není to jenom skryté tajemství sestřina kocoura, ale vědí to i včelaři.

Také jim je dobře, když jsou blízko úlů. A my víme, že existuje jakýsi propolis, zázračné přírodní léčivo, a víme také, že samotný med obsahuje mnohé látky, pyly a vnitřní energii nesmírně prospěšnou našemu organismu. Tedy med, který je správně udělán a se kterým je též dobře zacházeno během výroby, transportu i uskladnění. Takový med je podobným požehnáním pro naše těla, jako pobyt sestřina pomláceného kocoura pod včelínem.

Dokonce, i když dáte třeba jen nádobu s vodou na pár dnů ke včelám, voda chutná jinak a má jiný náboj. To věděli už před stovkami let lékaři ve staré Číně a Japonsku. Včely jsou kouzelná stvoření.

Až si budete kupovat med, což je nyní v nadcházejícím chladnějším období aktuální, přemýšlejte, od koho si med vezmete. Světovou průmyslovou výrobu, bohužel, nemohu doporučit. Nálepka na etiketě označující producenta medu: Země ES, tedy nekonkrétního Evropského společenství na mne nepůsobí moc důvěryhodně.

Včely (ilustr. foto)

Úplně nejvíc se pak děsím údajů typu: Vyrobeno v zemích ES a mimo ES. To znamená kdekoli na naší planetě. Med je z Asie, sklenice z Turecka a víčko z Polska. Děkuji, nechci. Raději si budu hledat svého domácího včelaře. Těch máme v naší zemi, díkybohu, docela dost. A pokud jsou poctiví, med nepančují, nezahřívají jej zbytečně do vysokých teplot jen kvůli oblíbenému tekutému designu a nezabíjí tak výživné látky, pyly a vitamíny – tak takový med mám rád!

Když má kocour mojí sestry nárok na svou „včelí nemocnici pod úlem“, proč bychom my neměli nárok dát si na svůj stůl kvalitní domácí med?

autor: Pavel Maurer
Spustit audio