Med z Asie, sklenice z Turecka a víčko z Polska. Raději hledejte domácího včelaře, doporučuje Pavel Maurer

Med
Med

Moje moravská sestra má kočky, ovce a včely. Její černý kocour je tulák a čas od času se připlazí domů potrhaný a krvavý z kočičích šarvátek a všelijakého mrouskání. Bez dlouhých řečí se odšourá do zahrady a schoulí se do klubíčka pod včelí úl. Leží tam několik dnů, jen občas se ztěžka zvedne, aby vypil kastrůlek teplého mléka.

No a pak se jednoho dne celkem čile protáhne a vyrazí ze svého přírodního včelího sanatoria a už zase mlsně koulí očima, kam by si zaběhl za kočkami! Včely jej poměrně rychle vyléčily. Všechen ten vzduch a prostor, kde včely žijí, létají a pracují, má totiž kouzelnou moc. A není to jenom skryté tajemství sestřina kocoura, ale vědí to i včelaři.

Také jim je dobře, když jsou blízko úlů. A my víme, že existuje jakýsi propolis, zázračné přírodní léčivo, a víme také, že samotný med obsahuje mnohé látky, pyly a vnitřní energii nesmírně prospěšnou našemu organismu. Tedy med, který je správně udělán a se kterým je též dobře zacházeno během výroby, transportu i uskladnění. Takový med je podobným požehnáním pro naše těla, jako pobyt sestřina pomláceného kocoura pod včelínem.

Dokonce, i když dáte třeba jen nádobu s vodou na pár dnů ke včelám, voda chutná jinak a má jiný náboj. To věděli už před stovkami let lékaři ve staré Číně a Japonsku. Včely jsou kouzelná stvoření.

Až si budete kupovat med, což je nyní v nadcházejícím chladnějším období aktuální, přemýšlejte, od koho si med vezmete. Světovou průmyslovou výrobu, bohužel, nemohu doporučit. Nálepka na etiketě označující producenta medu: Země ES, tedy nekonkrétního Evropského společenství na mne nepůsobí moc důvěryhodně.

Včely (ilustr. foto)

Úplně nejvíc se pak děsím údajů typu: Vyrobeno v zemích ES a mimo ES. To znamená kdekoli na naší planetě. Med je z Asie, sklenice z Turecka a víčko z Polska. Děkuji, nechci. Raději si budu hledat svého domácího včelaře. Těch máme v naší zemi, díkybohu, docela dost. A pokud jsou poctiví, med nepančují, nezahřívají jej zbytečně do vysokých teplot jen kvůli oblíbenému tekutému designu a nezabíjí tak výživné látky, pyly a vitamíny – tak takový med mám rád!

Když má kocour mojí sestry nárok na svou „včelí nemocnici pod úlem“, proč bychom my neměli nárok dát si na svůj stůl kvalitní domácí med?