Mayová by už rezignovala, kdy ji měl kdo nahradit, myslí si analytik Filip Nerad

29. březen 2019

29. březen měl být pro Velkou Británii dnem odchodu z Evropské unie. Místo toho probíhají další a další hlasování. Dokonce už třetí rozhodování o 600stránkové rozvodové dohodě.

Topolánek: Klíčovým parametrem hlasování o brexitu nebyla migrace, ale suverenita a národní hrdost

Pohled na hosty

Další veřejná debata Plusu se věnovala dramatu, které se už téměř tři roky odehrává kolem brexitu. Vysílali jsme z brněnského Divadla Husa na provázku.

To, co teď britská premiéra Theresa Mayová sněmovně předkládá, je rozvodová smlouva, ovšem bez politické deklarace o budoucích vztazích, ve které si obě strany slibují další postup po brexitu.

„Mayová udělala právní kličku a oba dokumenty oddělila. Dnes se tak bude hlasovat pouze o 600stránkovém fasciklu, který vydává za nový dokument,“ popisuje zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.

Jen tak totiž mohla splnit podmínku, kterou jí dal předseda Dolní sněmovny John Bercow, podle kterého nemohou poslanci hlasovat o předloze, o které už jednou hlasovali. „Je to klíčové hlasování, které by mohlo brexit automaticky oddálit na 22. květen a přestal by hrozit odchod bez dohody.“

Aktualizováno (29. března 15:45):
Britští poslanci i napotřetí odmítli brexitovou dohodu premiérky Mayové. Dohodu o odchodu z EU podpořilo 286 zákonodárců, proti se jich postavilo 344.

Šance na úspěch?

Podle analytika ale ani toto hlasování nemá moc velkou šanci na úspěch, a to ani čistě početně. „V předcházejících hlasování se proti dohodě vyjednané premiérkou postavila velká část jejich vlastních konzervativců. V prvním to bylo 118 a ve druhém nějakých 75. Teď si část z nich zřejmě ‚koupila‘ nabídkou rezignace, ale stále má 20−30 konzervativců, kteří dojednanou dohodu nechtějí podpořit za žádných okolností,“ odhaduje Nerad.

Brexit jako tragédie, nebo komedie? Shakespeara by určitě zajímal šéf kampaně za odchod, říká Hilský

Martin Hilský

„Tragédie, jakou by ani William Shakespeare nenapsal.“ Tak brexit před časem označil třeba německý státní tajemník pro evropské otázky Michael Roth. Jestli má pravdu, těžko posoudíme. Dá se ale předpokládat, že současná situace ve Spojeném království by slavného dramatika přinejmenším zajímala – a možná by se jí přeci jen nechal inspirovat.

Britský parlament je tak zablokován a nepomohla ani nabídka rezignace Mayové. „Tento manévr uspokojil jen část odpůrců, ale Mayová potřebuje úplně všechny. Dokonce ani to nestačí ke schválení dohody, protože navrch potřebuje hlasy všech deseti severoirských unionistů. Ti už několikátý den zdůrazňují, že se jim smlouva, tak jak je dojednaná, principiálně nelíbí.“

A co hlasy opozice? Nemohla by chybějících 30−40 hlasů hledat u Labouristické strany? „To se jí vůbec nedaří. Při minulých dvou hlasováních ji podpořili zhruba tři opoziční poslanci. Předseda labouristů Jeremy Corbyn se už nechal slyšet, že ani napotřetí nemůže vláda s jejich podporou počítat.“

Demise Mayové?

Premiérka Mayová tak má slabou podporu jak ve vlastní konzervativní straně, tak v parlamentu, a zřejmě nezíská podporu ani při třetím hlasování o dohodě o vystoupení z EU. Neměl by tak být jejím dalším logickým krokem odchod z vlády? „Zřejmě by odešla, kdyby viděla, že má nějakého nástupce, který by byl schopen celý proces dotáhnout do konce,“ odpovídá Nerad.

Lukáš Kovanda: Koho ještě zajímá brexit?

Brexit

Podle původního plánu měly nyní Británii odtikávat poslední minuty v Evropské unii. A přitom lze říci, že chaos kolem brexitu nikdy nebyl větší.

Zároveň se prý obává spekulací o nějakých deseti jménech, které se už v médiích vyrojily. „Ale nikdo takový není a premiérka to dobře ví. V momentě, kdy rezignuje, se konzervativci dostanou do ještě větší vřavy jednání, které vyvolá silné vnitrostranické pnutí. Ale protože zřejmě žádná dohoda o brexitu teď nebude, tak se ani nemusí cítit vázána slibem rezignace. Zřejmě se tak ještě nějakou dobu bude snažit dovést jednání do konce, i když v tuto chvíli nikdo ani v samotné Británii ten zdárný konec nevidí,“ dodává zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.    

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Petr Dudek.

autoři: Petr Dudek , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.