Matyáš Zrno, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Dobrý podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že jakékoliv vaše dotazy na šéfa českého PRT pište na mailovou adresu dvacetminut@rozhlas.cz nebo na facebookový profil Dvaceti minut a já je za vás položím. Matyáši, dnes přišla z Afghánistánu zpráva, že talibanci pověsili sedmiletého chlapce za to, že byl špion. Tak se ptám, je dnes v Afghánistánu standardem popravování malých dětí?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Standardem to určitě není a je to poprvé, co jsem se s takovouhle zprávou setkal a pokud vím, tak je to z Hilmandu, tedy z té jižní provincie. U nás v Lógaru se naštěstí podobně otřesný případ nestal a taky doufám, že nestane.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že provincie Lógar je stále ještě tou relativně klidnou provincií, jak se o ní mluvilo na začátku působení českého PRT?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Neoznačil bych ji úplně jako relativně klidnou, ale v takové té stupnici, kterou máme v Afghánistánu, tak je určitě na tom lépe než třeba Hilmand nebo Kandahár, ale samozřejmě zase hůře, než jsou některé severní provincie.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Další dvě události, které jsou teď v těchto dnech spojeny s tématem Afghánistánu jsou následující nový britský premiér David Cameron přiletěl včera na návštěvu Afghánistánu, jednal s prezidentem Hamídem Karzáím. A ve stejné době říká velitel jednotek ISAF americký generál Stanley McChrystal, že postup spojeneckých jednotek v klíčové provincii Kandahár bude výrazně pomalejší, než se čekalo. Znamená to tedy, minimálně podle vaší zkušenosti, se spojencům v Afghánistánu po téměř 9 letech války, prostě nedaří?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Určitě se jim nedaří tak, jak by si přáli, ale to ono v žádném takovém konfliktu to nejde tak, jak bychom si přáli. A je bohužel pravda, že hodně let z počátku po pádu Talibanu se promrhalo. Ono i ty provinční rekonstrukční týmy, které opravdu významně přispívají ke stabilizaci jednotlivých oblastí země, tak se začaly budovat až postupně, místo, aby tam byly hned v roce 2002 třeba, tak začaly být budovány v roce 2004, 5, 6. Koneckonců ten náš v Lógaru až v roce 2008. Takže nikdy to nejde tak ideálně,ale na druhou stranu já věřím tomu a koneckonců měl jsem možnost s generálem Mc Chrystlem mluvit osobně a poměrně dlouhou dobu, že má velmi dobře rozmyšleno, co dělá a že jeho strategie je správná a že může vést k vítězství, ale bude to ještě trvat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď bychom se mohli ještě spolu chvíli bavit o tom, co to je vítězství ve chvíli, kdy s bavíme o válce v Afghánistánu.

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Vítězství bude v situaci, kdy afghánská vláda bude schopná se postavit na vlastní nohy a sama zajistit elementární bezpečnost na, řekl bych alespoň většině svého území a kdy povstalci z Talibanu, kteří asi ještě hodně dlouho budou působit, ale budou působit, řekněme, jenom v nějakých okrajových oblastech a nebudou schopni nějak zásadně narušovat chod státu a bezpečnost většiny obyvatel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy se už nějaký čas pohybujete v Afghánistánu, tak z vašeho odhadu, jak daleko je ten stav, který jste teď popsal?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Já jsem přece jenom trošku omezen tím svým mikrosvětem jedné provincie, kde působím a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bezesporu, ale na druhou stranu, a my jsme o tom mluvili před vysíláním, český PRT v Lógaru je dislokován na americké vojenské základně SHANK. Kde jste spolu asi se 3 tisícovkami amerických vojáků, mluvíte s americkými veliteli a tak dále a tak dále. To znamená přísun určitých informací a kontextů máte?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Z mého laického pohledu bych řekl, že to rozhodně ještě několik let potrvá. Určitě to nebude přes noc, určitě to nebude ani příští rok.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Mým dnešním hostem je vedoucí civilní části českého provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar Matyáš Zrno. Já jsem z vašeho článku, Matyáši, na webových stránkách českého PRT doslova ukradl jednu pasáž právě z takové reportáže z návštěvy amerického velitele Stanleyho McChrystala a teď ji s dovolením použiji proti vám. Vy jste po té návštěvě tohoto generála psal: "Generál se pořád ptá: Stavíme nové školy, nebo jen rekonstruujeme stávající?" Tak tu otázku používám i na vás.

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Snažíme se spíš rekonstruovat ty stávající. Protože když někam přijedeme a vidíme, že je tam rozpadlá hliněná školní budova, děti se učí v narvaných třídách, nebo se učí venku, ale vidíme, že se učí, že tam chodí a že tam jsou učitelé, tak víme, že stojí za to, jim tu budovu rozšířit, opravit, dát novou střechu a tak podobně. Kdežto, jen tak někam přijít a stavět na zelené louce školu, no takových případů už bylo v Afghánistánu dost, že se postaví škola a nakonec tam nikdo nechodí, protože se to nekonzultovalo s místními nebo že se postaví nemocnice a chybí tam lékaři, nebo, že se postaví třeba jatka a pak se tam pořádají svatby, protože tam vlastně nikdo nepoužívá k tomu, k čemu to bylo určeno. Takže vždycky je lepší rekonstruovat něco, co už funguje a jenom to zlepšit, než se snažit stavět něco nového.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U těch jatek, dejme tomu ještě by to nemuselo být tak zásadní. Na druhou stranu, když se postaví nemocnice, to přece není úplně levná stavba. Kdo si dovolí, byť v takových podmínkách, vyhodit takovou spoustu peněz na to, aby ta nemocnice potom stála ladem?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
V Afghánistánu je totiž spousta peněz, protože tím, jak je heslem dne teďka rekonstruovat a dolary jsou našimi kulkami v této válce, tak samozřejmě se tam hrne ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takové heslo existuje?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
No, není oficiální, ale myslím, že je to správné heslo, protože opravdu se dolary toho dá toho vyhrát mnohem více než kulkami. Tak se tam hrne spousta peněz a často není dost lidí na to, aby ty peníze správně rozdělovali, aby kontrolovali jejich využití a samozřejmě i ty agentury, které ty peníze mají, tak je jaksi musí utratit. To je, znáte to třeba ze všech firem nebo státních úřadů, že máte nějaký rozpočet, a když ho neutratíte, tak příští rok dostanete méně. Tak ono to bohužel ve velkém působí i u těch velkých rozvojových agentur a u armády a tak podobně v různých západních armád. Takže se často snaží utrácet a hold někdy se to utrácí trošku bez rozmyslu, ale můžu s potěšením říct, že teda naše PRT je v tomto ohledu výjimkou. My se opravdu velmi důkladně rozmyslíme každou korunu daňových poplatníků, kterou tam vydáme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Čím to je? A teď tu otázku kladu s tím vědomím, že ji kladu vám, který o těch penězích rozhodujete. Ale je to tím, že ten balík peněz pro český PRT je předpokládám řádově menší než například pro americký vojenský PRT?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Máme samozřejmě omezenější množství prostředků a máme, řekl bych přesně takové množství prostředků, které jsme schopni účelně vydat a máme tu výhodu, že my sice nemáme tolik peněz, ale zase máme spoustu expertů. My máme velmi dobrý desetičlenný tým, kde máme stavební inženýry, vodní inženýry, odborníky na zemědělství a tak podobně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, pardon, vy mluvíte o spoustě expertů. Máte jich deset.

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
No, ale to je pořád výrazně více než má spousta třeba amerických PRT nebo takhle. Oni mají spoustu peněz, projektových manažerů, ale nemají veterináře, nemají stavaře, nemají vodaře, nemají odborníka na třeba zemědělství a tak dále. A my ty lidi máme a proto jsme schopni mnohem lépe vymýšlet nebo podporovat a kontrolovat ty projekty, které děláme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak zkuste mi, a teď to vůbec nemusíte brát jako nějaké hanění kolegů z jinak koncipovaných provinčních rekonstrukčních týmů, ale to je možná zajímavý rozpor. To jak to funguje v českém PRT je celkem známo, desetičlenný civilní tým, který je, řekněme, podporován či chráněn zhruba 200 českých vojáků. Čistě vojenský tým, který nemá to expertní zázemí, tak co dělá, jak to dělá?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Tady u Američanů máme jednak ty vojenská PRT a jednak máme třeba USA, což je americká vládní agentura pro rozvojovu pomoc a oni si jednak najímají místní zaměstnance,kteří ovšem ne vždy jsou jako vždy úplně na výši a jednak to občas investují tím způsobem, že zkrátka nemají možnost to kontrolovat, nemají možnost jako my, každý týden třeba dvakrát vyjet na stavbu a zkontrolovat, jak pokračuje. Sice to investují a doufají, že to dobře dopadne a když to dopadne špatně, tak hold se to odepíše.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách vedoucí civilní části českého PRT v provincii Lógar Matyáš Zrno a já vyberu, Matyáši, pro vás jeden z dotazů, které došly na adresu dvacetminut@rozhlas.cz. Jiří Vojáček se ptá. Dobrý den, je pravda, že v organizačních strukturách afghánského státu až na nejnižší úroveň jsou dominantně zastoupeni někdejší Karmalovi komunisté? Případně, pokud to tak je, jak se to na chodu státu projevuje?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Není to pravda. Je to v těch vládních strukturách,od nejnižších po nejnižší jsou zastoupeni ve velké míře bývalí Mudžáhidé, kteří bojovali proti sovětské okupaci, pak tam jsou samozřejmě zastoupeni, ale i ti, kteří byli na straně komunistické, protože často jde o lidi, kteří mají nějaké vzdělání, byť třeba ze Sovětského svazu, ale pořád ještě univerzita v Taškentu je lepší než obecní škola v Lógaru a pak tam je taky v těch vyšších pozicích poměrně velké množství na západě vzdělaných technokratů, emigrantů, kteří se vrátili zpět. Takže tam jsou všechny tyto složky, které spolu s různou mírou obtížnosti a vzájemné řevnivosti pracují.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a ještě jeden dotaz. Petr Brázdil. Jaký máte názor na výuku první pomoci Červeného kříže pro Talibance?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Já jsem o tom četl jenom v novinách, takže nevím, do jaké míry to tak opravdu je nebo není. Tak my bysme určitě něco podobného nedělali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká Matyáš Zrno, vedoucí civilní části PRT v afghánské provincii Lógar. Tak je to celé, předpokládám, celé to téma provinčních rekonstrukčních týmů, kromě, řekněme, šikovnosti expertního zázemí je také o financích, tedy o penězích. Kolik stojí chod českého PRT ročně?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
My ročně rozdělíme nějakých 80, 90 milionů korun. To je to, o čem bezpečně vím, to je to, co investujeme, plus, minus. Po pravdě řečeno, kolik stojí celý ten chod toho, to znamená to veškeré zázemí, když si spočítáme lety tam a zpět, zásobování a podobně a samozřejmě tam značná část spolyká i ta vojenská složka, která je tam k naší ochraně, tak o tom zase já úplně přehled nemám, protože to je záležitost ministerstva obrany.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pamatuji si v rozhovorech, řekněme, s tou první rotací, když český PRT v Lógaru začínal, tak zejména ta civilní část říkala, že bude zajímavé, jak se shodnou s vojáky na tom, jak zajistit co největší míru bezpečnosti. To znamená jaksi to, jak se bude střetávat názor civilních expertů, co by měli dělat a kde by to měli dělat a jak, a názor vojáků. Už se to sladilo a nebo ještě pořád jsou tam nějaké třecí plochy, kdy vojáci vám říkají, tam prostě nemůžete?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Samozřejmě, že nám vojáci občas říkají, že někam nemůžeme, ale my zase víme, že oni to dělají proto,aby se nám nic nestalo. Takže my to vždycky respektujeme. Protože platí to, že my máme nějaké představy, nějaké požadavky, ty jim dáme, říkáme, chceme dělat to, to, tam a tam, to je na nás, jak se takhle rozhodneme, ale vojáci nás mají na starosti, oni jsou zodpovědni za naše bezpečí a také díky nim se nikomu z civilních expertů zatím nic nestalo. Takže, když oni řeknou, že někam jet nemůžeme, tak my víme, že to nedělají ze zlé vůle, ale že to dělají proto, aby jsme všichni se vrátili živí a zdraví. Takže my to respektujeme. Já si myslím, že se nám snaží vyjít maximálně vstříc, že jak jen to jde, tak se někam dostaneme, tak nás někam vezmou, pokud to nejde, tak to prostě nejde a my to bereme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Už jsme mluvili o tom, jestli je Lógar klidnou nebo neklidnou provincií. Tak minimálně možná z mediálního obrazu prostě v Afghánistánu to vypadá jako země, kde je nebezpečné šlápnout téměř kamkoliv mimo podlahu auta, neřkuli někde mimo cestu. Je to tak nebo ne?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Přece jenom já sám jsem pracoval jako novinář, takže dobře vím, že jaksi dobrá zpráva není zpráva, že nejvíc se prodávají ty špatné zprávy. Ale z Afghánistánu se bohužel přebírají jenom ty špatné zprávy. Ale žije tam 30 milionů lidí, kteří v drtivé většině případů úplně normálně žijí, fungují, pracují, mají rodinu, děti a žijí si svůj normální život, snaží se nějak přežít těch 30 let války. Takže rozhodně to není tak, že by člověk se každou minutu bál o svůj život a na hlavu nám padaly neustále rakety. Samozřejmě, že to je nebezpečná oblast, že se můžou stát nějaké ošklivé věci, ale v drtivé většině času a případů my tam normálně pracujeme, místní lidé nás berou, nikdo tam nám nenadává na cestě, když někam jedeme. Naopak nás poměrně výrazně vždycky vítají a snaží se, abysme třeba v jejich vesnici něco dělali. Takže určitě výrazná převaha je těch klidnějších dní a kdy tedy jsou naplněny normální prací, než když se něco děje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jaká je vůbec spolupráce s místními lidmi? Je to, řekněme, spolupráce na normální úrovni, jak by člověk spolupracoval s kýmkoliv po Evropě? Což tak trochu předpokládám, že asi ne, nebo to má prostě svá specifika, která, ke kterým se jinde nedostanete?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Tak samozřejmě, že to má specifika. I v té Evropě bude rozdíl, když budete pracovat s někým ze Švédska, s někým ze Sicílie, nebo z Řecka a tak tady samozřejmě je to ještě, řekněme, spíš tím jižním směrem. Takže spolupráce je často náročná. Přece jenom je to země, kde je 30 let válka, kde většina inteligence buď emigrovala nebo zahynula a ti lidé jako nemají často schopnosti a třeba lidé na vedoucích funkcích řídit ty úřady, které mají. Ale naše práce je právě i v tom, že my se je snažíme to učit, vlastně každé jednání, každé setkání s místními úřady, s guvernérem, s místními provinčními ministry a tak podobně, s úředníky je takový, jak tomu říkají Američané capacit bulding, je to takové budování jejich jaksi kapacity, jejich schopností řídit provincii. Je to náročné, je to často dosti stresující, frustrující, musíte neustále ty věci opakovat,ověřovat si, oni velice často zapomenou, nepřijdou, nesplní a tak dále, co slíbili. Ale máme prostě takové lidi, jaké máme a musíme to tak brát a snažit se, aby tu práci dělali do nejlépe, abysme my mohli výhledově z Lógaru odejít a oni opravdu převzali starost o svoje obyvatele.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co teď ve chvíli, kdy vy spolupracujete s místními Afghánci, tak co je pro ně tím správným motivátorem, jsou to jenom peníze, nebo řekněme příslib, že tam bude něco postaveno, zrekonstruováno a tak dále a nebo si vystačí na nějakou delší dobu s místní, jako s vlastím nasazením, entusiasmem a tak dále?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Oni si samozřejmě velice rychle všimli, že z těch podivných západních cizinců tečou peníze, s tím, že z někoho snáz, z někoho méně snadno, jako z nás ty peníze tak snadno netečou. Není to tak, že by za náma přišla nějaká tam venkovská rada stařešinů a řekla, chceme toto a my jim dáme peníze, to v žádném případě ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, kde, kdo to dělá takto?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
No, je pravda, že některé agentury nebo třeba některé americké jednotky ve snaze si jako naklonit místní populaci, tak ty peníze dávají snáz než mi. Neříkám, že to je úplně tak, že by za nima někdo přišel, dostal peníze, ale určitě je to výrazně jednodušší než, když to děláme my. My naopak právě proto, že se jim snažíme vysvětlit a snažíme se je naučit tomu, že tam ta místní vláda za ně má převzít odpovědnost a má plnit to, co dělat má každá normální vláda, to je, zajistit nějaké úplně základní potřeby, tak jim říkáme, ať se obrátí na svou vládu a teprve, když ta jejich vláda ty požadavky akceptuje, tak my podpoříme tedy už afghánskou vládu provinční v nějakém tom konkrétním projektu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar Matyáš Zrno je dnes jejich hostem. V týdeníku Respekt nedávno vyšel článek zemědělského experta z té minulé rotace v PRT Pavla Buriana. On tam mimo jiné píše, že činnost českého PRT je spíš investiční dohled než klasická rozvojová pomoc. Jak to myslel?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
To si nejsem úplně jistý. My tam samozřejmě investujeme peníze do různých projektů, z nichž některé jsou čistě rozvojové a některé třeba menší projekty můžou mít i spíše humanitární charakter, že řekněme, hrozí vypuknutí epidemie žloutenky, tak my rychle nakoupíme vakcíny, které pro místní ministerstvo zdravotnictví, aby se zabránilo vypuknutí žloutenky, epidemie žloutenky, tak to samozřejmě není jaksi rozvoj, ale v tu chvíli je to potřeba, no, takže my nejsme dogmatici. My samozřejmě se snažíme prosazovat spíše dlouhodobé udržitelné rozvojové projekty, které tam tu provincii postaví na nohy a budou fungovat léta po našem odchodu. Ale žijeme v Afghánistánu, občas je potřeba udělat něco rychle. I něco, co třeba nemusí mít takový rozvojový efekt, ale prostě už jen tím, že ti lidé si to přejí a my také si je musíme nějakým způsobem naklonit, tak to můžeme udělat. Můžeme postavit fotbalové hřiště třeba. Tak samozřejmě to nepostaví na nohy provincii,ale na druhou stranu, dá to někomu práci, nic se tím nezkazí a místní mají radost a jak bych tak řekl, kdo si hraje nezlobí. Takže děti tam budou hrát fotbal.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, hrajou na trávě? To asi těžko.

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
No, tam tráva moc neroste, to je taková pustina, takže hrajou všude možně, ale hodně hrajou volejbal, mají skoro radši volejbal než fotbal. Volejbal ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mají radši volejbal?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Jo, volejbal je velmi populární sport a kriket. Britský vliv přece jenom působí a pákistánský, takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
O kriketu jsem slyšel, to znamená, že současné mistrovství světa ve fotbale tam příliš nikoho nezajímá?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
No, zajímá taky. Když si řekneme tři hlavní sporty populární, jsou volejbal, fotbal a kriket, tak já nevím, řekl bych že volejbal je první, kriket možná druhý a fotbal bude třetí. Takže pořád ještě to dost lidí zajímá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jednou zpátky k penězům. Když říkáte, že místní velice rychle rozpoznali, že z těch podivných cizinců tečou peníze. To je, předpokládám, obrazně řečeno a nebo z českého PRT opravdu někdy přijdou vysloveně, takříkajíc kasch peníze někomu z Afghánců?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
To v žádném případě. My vždycky investujeme do nějakých konkrétních projektů a vždycky ten právní vztah je mezi námi a tou firmou, která to buduje. Takže je to tak, že místní vláda přijde s něčím, že to je, místní se obrátí na místní obyvatele, na místní vládu, aby něco zařídila, sběrné centrum na mléko třeba, nějaký most, opravu školy a tak dál a tak dál, místní vláda se obrátí na nás, když to projde takovým jaksi schvalovacím kolečkem různých orgánů, tak aby jaksi všichni o tom věděli, aby nikdo si nemohl stěžovat, že jako nebyl informován. My potom se rozhodneme, že to podpoříme, ale my vyhlásíme klasické výběrové řízení podle standardních českých zákonů, jinak to ani dělat nemůžeme s penězi daňových poplatníků a ve standardním výběrovém řízení vybereme firmu a tu firmu my potom platíme, aby něco prováděla, kontrolujeme ji, aby to prováděla dobře. Takže ty naše peníze se k nějakým afghánským úřadům vlastně vůbec nedostanou. I když samozřejmě výhledově naším cílem je, aby ty místní úřady a místní vláda fungovala takovým způsobem, že budeme moci pomoc finanční dávat přímo jim a oni si to už potom zařídí sami. Ale to ještě bude nějaký pátek trvat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a když se vrátím na úplný začátek k té čistě řečnické otázce, jaká stopa zůstane po Česku v Afghánistánu,minimálně po působení PRT, tak už teď je znát nějaká taková stopa?

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Jistě, kdykoliv jedeme a vidíme naší školu, nebo v uvozovkách naší, my tomu říkáme jako naše škola, náš most, náš zavodňovací kanál a tak podobně, tak vidíme, že se tam v místě, kde před tím se děti tísnily venku, tak teďka se třeba 500 dětí učí vevnitř v normálních učebnách, tak vidíme, že je to naše stopa. Když vidíme zavodňovací kanál, který umožňuje lidem obdělávat půdu a vydělat si na svoje živobytí, že veškerá půda musí být obdělávaná, tak taky víme, že je to naše stopa a ti místní to vědí taky. Oni samozřejmě před 2 lety málokdo věděl, že existuje nějaká Česká republika, pár vědělo o nějakém Československu, ale teďka už jsme v Lógaru jaksi známou značkou. A nejen v Lógaru, ale i v těch okolních provinciích se o českém PRT ví. Takže ta stopa je a taky doufám, že zůstane.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Matyáš Zrno, vedoucí civilní části českého PRT v afghánské provincii Lógar byl dnes jejich hostem. Matyáši, díky za váš čas a držím palce. Na shledanou.

Matyáš ZRNO, vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar:
Děkuji, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Pokud se chcete hosta Dvaceti minut Radiožurnálu na cokoli zeptat, dotaz mužete zaslat e-mailem. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.