Martina Richterová Těmínová: Adiktologie není jen zdravotnictví. Řízení jedním resortem naruší funkční systém

Vláda v pondělí rozhodla, že problematikou lidských práv, rovnosti žen a mužů, zdravotně postižených, romské menšiny, duševního zdraví, neziskových organizací nebo lidských práv se už nebude zabývat Úřad vlády, ale místo toho se tyto agendy od července přesunou se zaměstnanci na příslušná ministerstva. Protidrogová agenda se má přesunout pod ministerstvo zdravotnictví. Navíc se má spojit s problematikou duševního zdraví. Proč je to podle vás špatně? Není jedno, kam organizačně zaměstnanci spadají?

Jedno to není, protože Rada vlády i s celým sekretariátem a Národním monitorovacím střediskem je koordinačním orgánem protidrogové politiky. Drogová politika zahrnuje jednak zdravotní část – oblast léčby, ale také sociální služby, kam spadají všechny terénní programy, rehabilitace, resocializace a následná péče.

Čtěte také

iROZHLAS

Protidrogová politika pod ministerstvo zdravotnictví. Úřad vlády už potřetí jedná o přesunu agendy

Patří sem ale taky bezpečnost a kriminalita, tedy silový resort. A pak je to školství, vzdělávání, prevence a zahraniční spolupráce. Toto všechno obsahuje protidrogová politika a Úřad vlády je tím místem, kde je možné všechny aktivity koordinovat přes jednotlivá ministerstva.

Na druhé straně ministr spravedlnosti Jeroným Tejc za hnutí ANO v pondělí na tiskové konferenci po jednání vlády říkal, že strategické řízení a koordinace protidrogové politiky dál zůstane v rámci příslušné rady, tedy Rady pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, a že šéfem zůstane dál premiér. Členy této rady jsou ministři všech resortů, které jste jmenovala. Není to dostatečné?

Z mého pohledu to dostatečné není, protože rada se schází jen několikrát do roka a musí mít připravené materiály. Pokud bude sekretariát nově pod ministerstvem zdravotnictví, bude do procesu vstupovat celá řada nadřízených a rozhodování už nebude probíhat v diskusi mezi ministerstvy, jako je tomu nyní v rámci koordinačního orgánu.

Vznikne tam velká vzdálenost. Navíc si myslím, že Česká republika není úplně silná ve spolupráci jednotlivých ministerstev. Nemyslím si, že ostatní resorty budou nadšení z koordinace ze strany ministerstva zdravotnictví. Vidíme to v sociálních službách a ve zdravotnictví, kdy se za dlouhá léta podařilo prosadit v podstatě jen fungování center duševního zdraví jako zdravotně-sociálních služeb.

Čtěte také

iROZHLAS

Bývalý koordinátor Vobořil: Protidrogová politika pod ministerstvem zdravotnictví nebude fungovat

Pokud by se ukázala neochota spolupracovat, nemohlo by ministerstvo zdravotnictví podat stížnost na radě a premiér by pak rozhodl a spolupráci nakázal?

Myslím, že tomu nevěříme, že by si někdo stěžoval na radě vlády na jiný resort, že nefunguje. Nikdy jsem to nezažila. Možná jedině v situaci, kdy se vyhodnocuje akční plán. Velká část práce leží právě na sekretariátu, který musí dopředu vyjednávat strategie. Existuje celá řada poradních orgánů a skupin, které se scházejí, kde ministerstva diskutují o tom, jak má politika v oblasti závislostí vypadat a co je zapotřebí udělat.

Podle mě to jinak dělá ministerstvo zdravotnictví a jinak Úřadu vlády. Přistupují k tomu jinak, protože teď to někdo řídí.

Když tedy hypoteticky stejný člověk pošle e-mail nebo zatelefonuje z Úřadu vlády a stejný člověk po té změně z ministerstva zdravotnictví, tak si myslíte, že odezva bude jiná?

Myslím si, že ano, protože ministerstvo zdravotnictví má nějakou politiku v oblasti závislostí. Jediná sekce, kterou v současné době má, je Inspektorát omamných a psychotropních látek, což je orgán, který povoluje a zakazuje. Postoje ministerstva zdravotnictví jsou mnohem restriktivnější, oproti současné koncepci schválené vládou, která je zaměřená víc na regulaci než represi.

Čtěte také

Škrty dotací pro adiktologické služby by znamenaly rozvrat systému. Oblast závislostí si zaslouží vlastní zákon, míní Hollan

Očekáváte tedy, že jedním z dopadů organizační změny bude, že přístup k protidrogové problematice v Česku bude restriktivnější?

Nemůžu říct, že očekávám, ale rozhodně se obávám toho, že přístup bude restriktivnější, protože zakazování je snazší než regulace. Příkladem může být kratom, který je první psychomodulační látkou, která se reguluje. Vypadá to docela nadějně, protože například v březnu se do České republiky nedovezl žádný kratom, což je velký úspěch.

Na ministerstvo zdravotnictví se mají přesunout všechna tabulková místa z Úřadu vlády, která se týkají protidrogové politiky. Očekáváte, že dojde k nějaké reorganizaci?

Na celé situaci mi přijde zvláštní, že se to ohlásí a pak se teprve bude řešit, jak to bude fungovat. Není to připravené a chybí jasný rámec. Byly doby, kdy i my jsme byli financování z ministerstva zdravotnictví. Jsou tam úseky, které se zabývají dotacemi, jiné mají na starost zase něco jiného. Proto se obávám, že současný tým a jeho agenda budou časem rozděleny, což přinese vážné komplikace.

Problém je i financování. Ministerstvo zdravotnictví dává dotace na zdravotní péči, má své jasné metodické postupy, ale oblast adiktologie je mnohem širší, zahrnuje také sociální služby s odlišnými náklady, které vůbec nemusejí být v metodikách ministerstva zdravotnictví povoleny.

Hraje roli v odporu ke změně i nedůvěra ve schopnosti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha? A mohlo by být řešením vytvoření nezávislé národní agentury, která by měla v Česku protidrogovou politiku na starost? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.