Martin Hausenblas: Krize je jen rychlá změna podmínek. Přežije ten, kdo se dokáže přizpůsobit

9. duben 2020
Podcast Budoucnost R

Když v Česku propukla krize způsobená šířením nového koronaviru, strhla se velká vlna solidarity. Zapojil se do ní i Martin Hausenblas, spoluzakladatel firmy Adler vyrábějící reklamní textil, a nabídl státu její výrobní kapacity na produkci roušek bez nároku na jakýkoli zisk. Vláda nabídku nevyužila, přesto firma nakonec se státem spolupráci navázala. Co by si měly české firmy i český stát odnést ze současné krize? A jak opět nastartovat paralyzovanou ekonomiku?

Šestačtyřicetiletý Martin Hausenblas zakládal Adler v roce 1999. Společnost se od té doby stala jedním z největších výrobců textilu v Evropě. Kromě toho stál také v roce 2013 u zrodu přepravního startupu Liftago, který dnes patří mezi hlavní hráče v tomto odvětví.

Krize je pouze rychlá změna podmínek a rozděluje lidi na dvě skupiny – na ty, kteří se dokážou přizpůsobit, a na ty, kteří to nedokážou. Ti, kdo se přizpůsobit dokážou, by měli hledat, jak mohou být v dané situaci užiteční. A v tom najít svoji hodnotu.
Martin Hausenblas

Adler funguje v podmínkách karantény ve velmi omezeném provozu. Martin Hausenblas zatím přemýšlí nad tím, jak by mohl přispět ke zlepšení situace. Poslední dny se věnuje myšlence nastartování výroby roušek z nanomateriálu přímo v Česku. „Mohli bychom vyrábět v České republice, z českého materiálu, českýma rukama a lidé by si je mohli ušít, jak chtějí,“ vysvětluje.

Abyste mohli pomáhat, musíte sami přežít

Na konci března jeho společnost dodala respirátory dovezené z Číny také pražskému magistrátu. Spolupráce s jednotlivými regiony a kraji je podle Martina Hausenblase pro zachování fungování státu klíčová. Ochranné prostředky se totiž musí dostat především k těm, kdo se s koronavirem setkávají v první linii, tedy zejména ke zdravotníkům, ale třeba také k řidičům, prodavačům a další.

Čtěte také

„Kraje mají zajištěné nějaké dodávky od státu, ale ten neumí tak rychle zareagovat. Proto jsme jim dali nabídku, že jim můžeme za velmi dobrých podmínek poskytnout materiál z druhé strany., Musíme firmu s 350 zaměstnanci nějak uživit, ale snížili jsme si marži až o 40 procent. Zlatý důl to není,“ konstatuje podnikatel.

Společnost Liftago zase na krizi zareagovala tak, že se velmi rychle přeorientovala z převážení lidí na přepravu jídla a dalšího zboží. „Doba tomu nahrává a je to způsob, jak firma může přežít,“ komentuje Martin Hausenblas rychlé přeorientování společnosti. Liftago tak bezděky následuje trend, který ve své vizi dopravy budoucnosti nastínila například automobilka Toyota na letošním veletrhu CES v Las Vegas.

Jak podcast odebírat v mobilní aplikaci mujRozhlas?

  • Zobrazte si v aplikaci podcasty
  • Klikněte na Budoucnost R
  • V pravém horním rohu nad obrázkem byste měli vidět tři tečky
  • Klikněte na tečky a z nabídky vyberte Přidat pořad do mujPlaylist
  • Budoucnost R pak už vždycky najdete – stačí na liště kliknout na ♥mujPlaylist

Kolektivní paměť nevymizí

V souvislosti s koronavirem se zvedla ohromná vlna solidarity nejen mezi lidmi. Spolupráci mezi sebou navázaly i firmy, které by to doteď možná ani nenapadlo. Lidé se za poslední týdny něco naučili a tato zkušenost je moc hezká, shrnuje Martin Hausenblas. „Semknutí je výsledkem ohrožení. Až to pomine, lidé si budou zase dál žít svoje životy a je to tak v pořádku. Ta zkušenost jim ale zůstane,“ dodává.

V globalizovaném světě se dá očekávat, že by se pandemie podobného typu mohly opakovat čím dál častěji. „Teď jsme všichni na jedné lodi, a když se najde nějaká užitečná informace, je potřeba ji šířit, i kdyby třeba ze zapadlého Česka.“ Nevratná propojenost světa ale také znamená rizika, jak ukazuje právě současná pandemie. Proto by se zásadním tématem nejen pro jednotlivce a firmy, ale i státy měla stát udržitelnost a soběstačnost.

Jak opět roztočit ekonomiku?

Měli bychom si říct, které věci jsou zásadní, třeba jako lékařská péče nebo jídlo, a v těch se snažit být maximálně soběstační, zdůrazňuje Martin Hausenblas.

Čtěte také

„Představte si místo jako vědro, ve kterém jsou díry. Seshora do něj lijete vodu – peníze. Hladina vody ve vědru představuje množství finančních rezerv a díry jsou firmy, které z daného místa odvádějí peníze. Pokud je ve vědru hodně děr, málo do něj přitéká a hladina je nízká, pak tyto oblasti chřadnou. Pokud ale hladina stoupá, pak naopak prosperují. Jde o to, snažit se ucpávat díry a efektivně pracovat.“

Pokud se chceme dostat z krize způsobené zastavením ekonomiky, měli bychom kupovat lokální výrobky, aby se peníze udržovaly v Česku, neodtékaly za hranice a kola ekonomiky se zase začala roztáčet.

Jak může pomoci stát k tomu, aby se česká ekonomika vrátila do normálu? Co by se mohlo stát symbolickou českou „hladovou zdí“ 21. století? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R s Martinem Hausenblasem.

autoři: Vojtěch Koval , and
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.