Co dělám v rozhlase:
V rozhlase jsem se šestiletou přestávkou v České televizi (1998–2004) od podzimu 1990, od roku 1991 na poloviční úvazek, pak na celý. Hektická devadesátá léta jsem strávil většinou na cestách po Balkáně a přilehlých oblastech. Rok 2000 jsem vítal na Rudém náměstí v Moskvě jako zpravodaj České televize. Pak jsem se usadil v úžasné postindustriální krajině v Dubí u Kladna, hned za ruinami slavné Poldovky.. Na konci roku 2004 jsem odjel do Varšavy, kde jsem téměř pět let působil jako zpravodaj. Po návratu jsem se vrátil ke svému oblíbenému Balkánu a několik pohnutých měsíců jsem (s přestávkami) strávil v Libyi. Od května 2013 je mým milým působištěm Moskva. Po dobu mé nepřítomnosti se tady hodně změnilo. Od srpna 2019 v Polsku.
Před rozhlasem:
Z rodného Valašska jsem zamířil na Východ a dostal jsem se až do Sankt Petěrburgu, který se tehdy jmenoval Leningrad. V roce 1990 jsem si koupil zpáteční jízdenku a z vlaku jsem vystoupil až na konečné – na pražském Hlavním nádraží. V jeho okolí mě silně zaujala funkcionalistická budova Československého rozhlasu, do které jsem vstoupil na pozvání redaktorky Olgy Jeřábkové. A už jsem zůstal.
Co mě baví:
V poslední době asi nejvíc staré filmy ze zlatého fondu světové kinematografie, zvláště francouzské, polské , sovětské a jugoslávské. Nevěřte, že se tam nenajdou perly. A hudba: od mládí poslouchám polský rock i polskou klasiku a teď se jsem se vrátil k ruskému rocku a klasice. S údivem zjišťuji, že zatímco nových ruských filmů je pohříchu málo, kvalitní hudby se stejně jako v Polsku urodilo hojně. Na rozdíl od Česka. A těch zajímavých knížek…
Co mě nejvíc dostane:
Nejvíc mě dokáže nazlobit moje vlastní nešikovnost nebo hloupost, nebo kombinace obého. To se pak nemám rád.
Všechny články
-
Z Kaddáfího pevnosti je hromada trosek
Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí trávil poslední chvíle u moci ve svém komplexu Báb al-Azízia v Tripolisu. Zásahy NATO a útok povstalců tuto pevnost značně poznamenal...
-
Libyjci chtějí vybudovat islámskou demokracii
V Libyi se formují úřady nového státu a politického systému, který má nahradit pouštní socialismus svrženého diktátora Muammara Kaddáfího. Někteří pozorovatelé se o...
-
Tripolis slaví, ale stále se zbraněmi v rukou
V libyjském Tripolisu stále neteče voda, dvoumiliónové velkoměsto zápasí s výpadky elektřiny. Nálada v ulicích je však den ode dne lepší. Jak vlastně vypadá každode...
-
Pád diktátora Kaddáfího přinesl svobodu politickým vězňům
Libyjský diktátor Muammar Kaddáfí by dnes oslavil přesně 42 let u moci. Podmiňovací způsob je namístě, protože slavit se určitě nebude. Bývalý libyjský vůdce se skr...
-
Otevřít si restauraci v Benghází byla chyba, hořekuje obchodník
Válečný konflikt v Libyi, stejně jako kdekoli jinde, nepřináší jen oběti, zraněná a zbořená nebo vypálená města. Jeho důsledky pociťují všichni – obchodníci, restau...
-
Na papežovu návštěvu ve Španělsku dohlížejí tisíce agentů
Nejvyšší představitel katolické církve papež Benedikt XVI. přiletěl do Madridu. Až do neděle se bude účastnit Světových dnů mládeže. Proti nákladné návštěvě, která...
-
Káva v Bosně stmeluje národy
Turecké tažení do Evropy přineslo do jejích zaostalých koutů civilizaci – fungující soudní systém, architekturu, hygienické návyky jako třeba mytí rukou, ale také r...
-
Višegradské jezero – balkánská turistika trochu jinak
Východní Bosna – rozeklané hory a kaňony, které lidská ruka doplnila vodními díly. Tak vzniklo i jedno z nejdelších bosenských jezer, Višegradská přehrada o délce v...
-
Co dělají Češi v Chorvatsku? Pěstují víno!
Chorvatsko je s Čechy pevně spojené. A to nejen jako prázdninový cíl tisíců českých turistů, v Chorvatsku totiž Češi také žijí. Kolem Daruvaru v chorvatském vnitroz...
-
Chorvatští lipicáni málem doplatili na válku
Příběh stáda chorvatských lipicánů by vydal na dojímavý film. Figurují v něm nejen koně, ale také válka, lidská zloba i láska ke zvířatům. Koně chovaní v hraběcí st...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 66
- 67
- 68
- 69
- 70
- …
- následující ›
- poslední »