Markéta Ševčíková

V severních Čechách a obzvlášť v oblasti mezi Ústím nad Labem a Děčínem by silné stopy tradičního folklóru a lidových tradic asi dnes nikdo nehledal.

Veselá a lidová část Velikonoc může mít různé podoby: od hromadných obchůzek mužů s pomlázkami v krojích se zpěvy a muzikanty až po velikonoční košty.

Jižní Čechy jsou na folklór velmi bohaté a etnograficky jsou rozděleny na tři oblasti: Blata, Doudlebsko a Kozácko. V čem se lišili obyvatelé a co měli naopak společného?

Jak vypadá současný venkovský urbanismus? V Leonardu Plus vysvětluje architektka Zuzana Pešková.

Český rozhlas Brno slaví 100. narozeniny a při té příležitosti hudební dramaturg Jaroslav Kneisl vymyslel a také uspořádal první ročník velmi netradiční hudební přehlídky.

Velikonoce dnes vnímáme především jako svátky přicházejícího jara, pro naše předky a jejich hospodářský, křesťanský a zvykoslovný rok šlo ale o svátky nejvýznamnější.

Zaříkávadla, modlitby, lidová magie i svaté obrázky – to vše je dívčí předvelikonoční obchůzka s tzv. Létečkem neboli novým letem.

Nejlepší mistry lidových řemesel oceňuje Ministerstvo kultury ČR titulem „Nositel tradice lidových řemesel“.

Masopust se nikdy neobešel bez karnevalů a maškarních rejů a ty se zase neobešly bez masek. Proč ale měli lidé potřebu měnit identitu právě v tomto období?

Poptávka po zboží a službách šetrných k životnímu postředí i našemu zdraví roste a s tím bohužel i tzv. greenwashing – tedy ekologické přikrašlování.