Marie Doležalová ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. K těm dalším se určitě dostaneme. Jaký byl závěr roku 2014 pro vás? Vzpomínáte si na to?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
No tak pro mě byl vlastně celkem, já jsem ho vnímala jako úspěšnej, i když jsem nevěděla teda, jaká smršť ještě přijde ten další rok, ale pro mě byl hrozně fajn, protože byly to pro mě 4 měsíce psaní Kafe a cigárka, ten blog začínal mít celkem dobrý ohlasy. Byl to, byl to vlastně čas, kdy se mi ozvala Karin Lednická s nápadem, že vydáme Kafe a cigárko. Pak samozřejmě to trvalo ještě téměř rok, ale jako ta informace už byla. Já jsem se na to začínala těšit a v tomhle tom byl pro mě hrozně příjemnej.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se ptám proto, jestli jste neměla nějaký rituál na závěr roku nebo nějaké zaklínadlo, abyste si zařídila ten rok 2015 tak úspěšný.

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Ne. Já si myslím, že bych si to asi ani úplně nevysnila a nějak jako si myslím, že žádný zaklínadlo by na to úplně nefungovalo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili se vám splnilo víc, než jste si byla schopna představit, nebo splnil se vám sen v roce 2015?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
No, to je hrozně těžký takhle říct. Mně se spíš, mně se spíš splnila taková vlastně představa, kterou já jsem vždycky samozřejmě v sobě měla, že ve chvíli, kdy člověk dělá věci, který ho bavěj a snaží se je dělat naplno a opravdu jako dobře, tak že potom asi ten úspěch nějakým způsob přijde sám. A já jsem ale vlastně, já ten rok sama za sebe nevnímám jako nějakej úplně extra boom, protože vlastně já jsem do tý doby i vlastně měla v tom herectví práce hodně, a dělala jsem dost věcí. Dělala jsem vždycky pocit nějakýho takovýho boje, kterej vždycky potom vyšel třeba v podobě jenom jednoho představení, ale tak nějak jsem to měla nastavený. Takže pro mě spíš ten rok byl udivující v tom, že já jsem si nadále jela svoje, vlastně dělala jsem si, co mě baví ještě víc než předtím, protože to Kafe a cigárko pro mě opravdu byl jako takovej ventil, zábava, samozřejmě čím víc to četlo lidí, tím to bylo těžší, ale stejně vlastně jako pro mě pořád byla taková jako dobrovolná činnost. A potom vlastně ta Magnesia Litera, vydání tý knihy, Křišťálová lupa, to už vlastně jako pro mě byly takový jako třešničky na dortu, samozřejmě velmi velký třešničky, ale, ale spíš jsem si říkala, tak to je vlastně hrozně hezký, že člověk nemusí vlastně se snažit úplně extra moc, ale když najde to svoje místo, tak, tak potom ta odezva je na to velká. Tak to bylo pro mě ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste překvapená právě, promiňte, tím, že jak vy říkáte, vedlejší činnost, že tento vedlejšák takzvaně vám vynesl tolik ocenění?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Jsem překvapená a přijde mi to něčím trošku vlastně vtipný, aniž bych to chtěla nějak jako snižovat, že by to pro mě nic neznamenalo, tak vlastně mě to svým způsobem vždycky tak jako pobaví nebo jako rozesmívá, že, že je to právě za tuhle činnost, protože já jsem si vždycky myslela, že ty ceny přicházejí za takovej ten těžkej boj, že se budu v nějaký roli válet v bahně a budu prostě ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Že budete mít Thalii za válení v bahně a ona přišla Křišťálová lupa a Magnesia Litera za blog.

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Úplně z jiný strany právě a za, ne že by to pro mě to psaní nebylo těžký, ale vlastně úplně tak jako vlastně daleko přirozenějc, než bych si myslela, takže v tom, v tom to pro mě bylo hrozně příjemný. A zároveň takový jako potvrzení, že, že, že jsem to dělala správně, no, že ta, ta upřímnost, která v tom je, takže byla oceněná spousta lidma.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V té své hlavní roli jste herečka, tak nemrzí vás, že třeba nemáte herecká ocenění taková, jako máte ocenění za blogování, za blog?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Tak já samozřejmě v rámci svý upřímnosti, kterou jedu na blogu, tak musím přiznat, že tak nemrzí mě to, ty ceny mě nemrzej, ale vlastně jsem si vždycky představovala, že ty ceny samozřejmě budou za to, za to moje herecký umění nebo nevím, jak to mám říct, takže tak nějak částečně mě to jako ukojilo, ale i tak vlastně bych dál, mám to přání v sobě, si ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba v roce 2016, je to přání do budoucna.

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Třeba, no nevím, tak musím říct, že my opravdu herečky, já to všude říkám, my jsme na ty ceny nějakým způsobem fixovaný a myslím, že je chceme mít ty hezký role, chceme hrát ty zajímavý postavy, ale jako ta, ta možnost si proto někde jít za takovou roli pro cenu, je prostě pro nás tak ještě něco víc. Ale nevím, třeba, třeba je to jenom tím, že jsem to nezažila třeba ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste napsala, že dokonce každý herec podle vašeho přesvědčení či herečka si tak v duchu připravuje tu oscarovou řeč ...

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Ano, ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
... vy tu svoji oscarovou řeč máte? Upotřebila jste jí třeba při přebírání Křišťálové lupy?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
No to ne, to jsem musela hodně pozměnit, protože jsem ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pozmění se cena, pozmění ...

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Ne. Tak já vlastně ne, samozřejmě, že to, samozřejmě, že tu řeč konkrétní nemám, ale jde spíš o to, že, že vlastně každej herec po těch cenách hrozně touží, ale přitom se nejvíc těší, že až tu cenu bude přebírat, tak už potom bude moct bejt takovej ten vlastně hrozně jako pokornej, překvapenej, přesto, že na to vlastně celý tu svoji, celou tu svoji práci čeká, tak, tak na to vlastně se těšíme ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak říká vůbec jsem to nečekal, překvapilo mě to.

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Vůbec jsem to nečekal, taková cena pro mě, to je neuvěřitelný, to, to jsem nikdy nevěřila, že se stane, ale přitom, přitom vlastně tak jako směřuje, no i když směřuje, no v tom, v tom herectví nejde nic moc směřovat cíleně, takže i to, co vy jste řekla, jako jestli je to další můj sen, tak vlastně to, to takhle vůbec nemůže člověk v herectví přemejšlet.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak člověk přemýšlí v herectví?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
V herectví přemýšlí tak, že doufá, že bude mít nějakou práci, ideálně která ho bude naplňovat a v tu chvíli, teda aspoň já to tak dělám, myslím si, že nejsem sama, v tu chvíli už prostě se soustředí jenom na tu práci, soustředí se na ten text, soustředí se samozřejmě na tu práci pod vedením režiséra a to je vlastně jako pro něj v tu chvíli daleko důležitější a pak když ta práce není, tak, tak moc není co dělat, jo, že vlastně v určit..., v jinejch povoláních se může vždycky člověk nějak prostě snažit oslovit někoho sám nebo já nevím zajít někam, jestli by ho nechtěli, ale v tom herectví je tohle trošku těžký.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To, že jste získala ocenění za svůj blog, i to, že jste vlastně byla teď velmi úspěšná nebo vítězkou v taneční soutěži. Jak to ovlivnilo právě třeba i vaší práci herečky?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
No, tak je pravda, že teďka vlastně ty 4 intenzivní měsíce, který jsem strávila tím tancem a tou soutěží StarDance, tak mě z toho herectví hodně vytrhly. Já vlastně samozřejmě pořád hraju na Fidlovačce, hrála jsem tam i v tu dobu hodně představení. Bylo to jediný, co mě vlastně vázalo k tomu hereckýmu světu, ale já jsem najednou jsem se opravdu do tý role tý tanečnice nebo tý vlastně učící se tanečnice tak zažrala, že, že já jsem na chvíli úplně ztratila ten pocit vůbec, že jsem jako herečka, ale jako já to tak mám, že byla to taková moje další role, velmi intenzivní a teď jsem vlastně sama zvědavá až se zase začnu, až se z toho jako probudím a začnu se do toho herectví vracet. Byl to pro mě takovej vlastně výraznej předěl, ale je ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, že vám do toho vstupuji, ale možná byl trochu předěl jaksi pro váš blog, protože ten nese podtitul historky z hereckého podsvětí a jak vy jste procházela tou soutěží, tak jste tam jaksi logicky dávala historky ze zákulisí tedy té taneční soutěže. Neposunulo se to tedy nějak tématicky, není to určitý výkyv, protože vy jste říkala, vždycky jste to velmi úzce spojovala právě s tou hereckou profesí.

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Je to, je to přesně tak, no. Já vlastně ten předěl, předěl byl i v tom, v tom vlastně mým blogerským životě, protože najednou, jak vlastně jediný, co já jsem prožívala, byl ten StarDance a hlavně jsem ho prožívala pořád čím dál víc, tak jsem zjistila, že ze začátku jsem o něm dokázala i psát o tom zákulisí StarDancu, ale najednou už jsem nedokázala ani mít od toho ten odstup, že vlastně jsem zjistila, že, že to přineslo tohle, takže teď jsem sama zvědavá. Právě chci se vrátit do toho psaní o hereckým světě, ale sama cejtím, že musím zase nějaký čerstvý herecký zážitky nasbírat, musím vlastně zase zpátky se vytrhnout ze světa tanečníků, který já jsem jako prozkoumala, vžila jsem se do toho, ale ten svět tanečníků je opravdu hrozně jiný než ten, neže ten herců, protože ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jestli to, promiňte, nebylo třeba trochu zpronevěření se těm cenám, protože i porotci Magnesie Litery oceňovali právě to, jakým způsobem nahlížíte na svět herců, hereček, na to zákulisí.

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
No je to možný, ale zároveň já to takhle nevnímám a hlavně vím, že ani sama si nemůžu na sebe šít tenhle ten bič, abych vlastně, abych vlastně psala ten blog jenom proto, že získal ocenění Magnesia Litera za blog roku. Vlastně k tomu ocenění byly, byla finanční odměna na vydání knihy, to já jsem vlastně využila, tu knihu jsme vydali, takže já to beru, že tohle byl ten závazek. A to, jestli ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale předtím, promiňte, jste říkala, že třeba tématicky opravdu si neumíte představit, kdyby vám došly historky z herectví nebo kdybyste herectví přestala dělat, že by blog fungoval dál. Dokonce jste myslím říkala, že v tom případě by asi skončil. Máte teď pocit, že by neskončil, že ta témata budou třeba jiná, z jiného prostředí, ale blog pojede dál?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
No vlastně to je strašně teďka samozřejmě častá otázka, která tím, že já jsem se z toho vytrhla na 3 měsíce, tak ta otázka je pro mě samozřejmě trošku i stresující, protože nevím, jak na ni mám odpovídat, protože to moje psaní a celý to fungování na blogu je vlastně takový jako pocitový, intuitivní. Já samozřejmě jsem se snažila celou dobu velmi jako pečlivě a bejt na sebe tvrdá a psát, ale zároveň všechno to bylo jako po pocitu, takže já teď vlastně nejsem úplně schopná na tohle odpovědět. A jediný, co vím, je, že vlastně ta, ta základní jako atmosféra toho blogu a ta energie, která vlastně ty lidi přitáhla, dejme tomu i lidi, který ten hereckej svět ani tak jako neprožívají, ale jako zajímá je to, tak vím, že ta nálada je taková jako svobodná, moje vlastně veselá, že já vlastně tam píšu ty články, protože je chci psát, komentuju to, co chci komentovat a to vlastně teďka cejtím, že je nejdůležitější, že, že já si musím tohle udržet, protože sama vím, že ten blog by neměl cenu, kdybych ho psala, protože se lidem stejská po čtvrtečních článcích, protože tam přišlo nějaký ocenění a s ním nějaká zodpovědnost. Já vlastně v tomhle jsem až tak jakoby vlastně tvrdá, že, že to pro mě není až tak důležitý. Pro mě je důležitý si teďka nějakým způsobem odpočinout, zamyslet se, začít zase sledovat ty věci kolem sebe a dejme tomu popsat, jak se to změnilo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká herečka a blogerka Marie Doležalová, která je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Teď jste vlastně popsala jaksi motivace k té tvůrčí činnosti k tomu autorství, čili je pro vás asi důležitější ta vnitřní motivace než ta vnější, tedy ten tlak toho okolí.

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Je to tak no. Já jsem se to musela naučit v tom herectví, protože vlastně když je člověk začínající herec nebo když vyjde ze školy, tak dostává různý herecký nabídky, ale prostě herec nesmí přemejšlet tak, jestli dejme tomu se mu ta role líbí, jestli mu přijde geniálně napsaná, jestli si myslí herec, že se do jí hodí. Vlastně to přemejšlení herecký je úplně jiný, jo. Pak člověk musí aspoň ze začátku vlastně ve všem, do všeho dát něco ze sebe a najít si k tomu tu správnou cestu. Takže, takže v tom, v tom vlastně já jsem se takhle naučila přemýšlet, že vlastně v každý tý práci si tu motivaci hledám zevnitř a vím, že to vlastně vždycky nejvíc funguje. Nevymlouvat se na nikoho a nevymlouvat se na to, to je špatně napsaný, to je režisér, který se mnou neumí pracovat. Vlastně naopak sleduji to u svých kolegů, který považuju za velmi úspěšný herce, prostě třeba Matouš Ruml, já nevím, Verunka Kubařová, Hanka Vagnerová, že to jsou lidi, který tímhle způsobem pracujou. Vlastně jak je herec v tom povolání nesvobodnej, tak zároveň ale pro mě ty dobrý herci si tam tu svobodu v tom najdou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké tlaky tedy, co se týče svobody či nesvobody v herecké profesi jste musela překonávat?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
No tak jsou to, tak třeba jsou to takový ty jako vnitřní osobní tlaky toho, že vlastně člověk sám sebe nějak vnímá. Já třeba sama sebe jsem vždycky vnímala jako takovou, já nevím, normální milou holku, chytrou, a najednou prostě přicházejí ty role, který, který vlastně musí člověk hrát někoho, kdo je vlastně třeba úplně jinej například. Já jsem hrála prostě holku, která je taková jako, takovej flink, nebo prostě hrozně jako předrzlá, pak jsem hrála samozřejmě hloupý postavy, šílený postavy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vadí vám hrát hloupé postavy, nebo je to určité překonávání sama sebe nebo té představy sám o sobě?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Ne, nevadí mi to, ale je to právě to překonávání tý představy o sobě, že, že když bych vlastně já hrála tu postavu, takže bych si řekla, no tak to někdo úplně jinej, daleko horší než já a já ho teď tady zahraju, tak to prostě nefunguje, takže člověk musí, člověk musí vlastně všechno připustit a musí v sobě hledat i ty stránky, který, který by třeba ani nechtěl, no. V tomhle to herectví je strašně, strašně tímhle zajímavý, že, že člověk musí vlastně bejt neustále otevřenej všemu vlastně, nejenom těm povahovejm stránkách, ale i třeba tomu, jak by řešil různý situace, jo, že vlastně nesmí člověk bejt nějak názorově uzavřenej, třeba si říct tak já prostě, já nevím, já jsem třeba hrála dívku, která byla z dětskýho domova a odložila dítě, dejme tomu, a vlastně když bych byla jako názorově uzavřená, tak si řeknu to já bych nikdy neudělala, v životě bych tohle neudělala, ale najednou jsem nucená jí hrát a vlastně musím tak jako zkoumat, za jakejch okolností bych to udělala, proč bych to udělala, proč to ona udělala a tímhle vlastně tohle na tom herectví je strašně zajímavý, že člověk tak jako ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi není úplně představitelné, že byste hrála Marii Doležalovou takovou, jaká jste, že zkrátka bude taková role, nebo všechny role v divadle. Ale mě zajímá, od té doby, co třeba právě se věnujete svému blogu a jste samozřejmě i v souvislosti s ním více vidět, dostáváte zajímavější nabídky jako herečka?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
No dostávám, dá se říct, že dostávám zajímavější pozvání do různých pořadů a akcí, který vlastně, kterejch si jako vážím a vlastně jsem se dozvěděla, že jsem dostala pozvání i do StarDancu díky tomu, protože StarDance vlastně letos ještě víc chtělo rozšiřovat to, tu působnost těch soutěžících. Takže já vlastně jako čistě herečka, si myslím, bych úplně nebyla tak na ráně, abych byla oslovená do StarDancu jako herečka lomeno blogerka. Takže třeba tam mně to otevřelo ty dveře a teď samozřejmě taky mi to otevírá dál. Akorát zase vždycky ještě u toho přemejšlím, kolik dveří mi to zase z druhý strany zavřelo. Kolik lidí se bojí, že, že o nich budu psát, ale to, to, to jako neřeším úplně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy přesto ale nepíšete na blogu vyloženě nějak osobně, dá se říct, že ta vaše ironie a humor je v té škatulce spíše milý než kousavý. Dost často tam cílíte především sama na sebe a na ten cech herecký jako takový, tak to vám asi příliš dveří nezavítá nebo?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Snad ne. Já myslím, že ne. Mě to spíš znervóznilo, protože se na mě takhle často při rozhovorech ptají a ptají se mě na to tak často, že já už sama jsem znejistila, jestli to není pravda. Ale máte pravdu, že ten můj pocit je, že vlastně já úplně do nikoho kousavě se nestrefuju a sama to nemám ráda. Já vlastně ani tenhle ten typ humoru nerada čtu. Takový ten humor, kterej vlastně se staví nad někoho a vysmívá se mu. Mě to vlastně nebaví, takže to ani nedělám na blogu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě zajímá ještě právě vaše psaní, protože vy jste psala vždycky a měla jste ten tvůrčí přístup k těm profesím, které jste zrovna dělala, a vy jste například spoluautorkou muzikálu Krysy, také jste napsala hru Zápalka, aneb jedna noc v kabaretu. To se hrálo v Divadle Na Prádle na pražské Kampě a tu hru jste i režírovala. Jaká to byla zkušenost?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
No tak bylo to pro mě takový jako psaní hry z nadšení, protože já vždycky se pro něco nadchnu, aniž bych to úplně uměla, a já jsem vlastně, jsem prostě napsala hru bez nějaký znalosti toho, jak, jak by se ta hra vůbec měla psát, jak se třeba píše scénář, ale měla jsem v tý době kolem sebe hrozně fajn partu mým spolužáků z konzervatoře, mladších studentů i starších studentů a nějak vlastně jsme si to chtěli zkusit, já jsem si to chtěla zkusit i tu režii, a tam prostě zákonitě to úplně nedopadlo nějakým velikánským úspěchem, protože jsem neuměla jednak ani psát hru, ani režírovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že jste ji napsala špatně a špatně ji zrežírovala?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
To jsem si samozřejmě nemyslela, já jsem byla přesvědčená, že to je dobře, ale, ale ta odezva nebyla vlastně tak, tak silná jako u těch ostatních mejch činností, že najednou, najednou vlastně na to nechodili lidi a ty, co přišli, tak jako moji kamarádi, lidi, co mě dobře znaj, tak těm se to líbilo, ale jako nepodařilo se mi vlastně nějak bejt přesvědčivá pro úplně jako cizí lidi, který to neznali a tohle jsem jako zjistila, že to úplně jako nezafungovalo, ale tehdy jsem se z toho vlastně hrozně naučila, protože jsem zjistila, že, že vlastně ještě bych se mohla daleko dýl věnovat tomu herectví, než zabředávat do novýho odvětví režie. Zjistila jsem, že ta režie je strašně těžká, že má člověk na sebe zodpovědnost za úplně všechny složky představení, za každýho herce zvlášť, za světlo, za hudbu, vlastně za celkový vyznění a já jsem se najednou vlastně ještě s větší chutí vrhla na to herectví, protože jsem zjistila, že tam, tam je to lehčí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nestálo by za to tu hru ale třeba teď oprášit? Možná čistě z toho pragmatického důvodu, že lidé budou otevřenější vašim autorským počinům, pakliže jste takto známa?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
No já jsem to udělala asi před 2 lety, říkala jsem si, tak já do toho nahlídnu, uvidím, jestli, jestli to bylo jako geniální dílo a nezapadlo, anebo jestli prostě opravdu tam na tom ty chyby uvidím, a musím říct, že o tom nejsem úplně přesvědčená. Já to beru spíš jako takovej předěl, že vlastně jsem to jako měla napsat, měla jsem to zkusit i zrežírovat, ale necejtím u toho takový jakoby ten autorskej pocit, že bych to chtěla nějak dávat ven, tak jako třeba to cejtím u těch článků, že tam vlastně poprvý já jsem našla svoje odvětví, ve kterým mně nevadí, že, že ty lidi to čtou, že to budou kritizovat. Najednou vlastně si za tím tak jako nějak stojím, že, že mě to až překvapilo, protože já jinak ten stud autorskej mám velkej.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je právě váš cenzor uvnitř vás jako autorky?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Ten, ten senzor je velkej a je to zase, zase opět jako je to ten pocit, že já vlastně když sama sebe jako pobavím zpětně, tak když vlastně mě to baví to, co píšu a nějak mi to jako dává smysl, tak potom se o to chci podělit. Ale jakmile zabřednu do nějakejch vlastně melancholickejch úvah a filozofickejch, tak to vím, že úplně ještě není věc, na kterou bych měla. Třeba jednou jo, protože samozřejmě chtěla bych psát i věci vážnějšího rázu, ale najednou jsem zjistila, že tohle to jako nadhled, ironie, shazování, že to je jako teďka v tuhle chvíli jako moje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co chcete napsat vážnějšího rázu do budoucna?

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
No tak zase, jo, já vlastně mám těch nápadů a těch jako, já, já umím ty věci začínat, takže já prostě jsem schopna teďka přijít domů a začít 10 projektů, ale už jsem se naučila trošku se hlídat a dát si, dát tomu trošku čas, takže já bych vlastně chtěla zkoušet různý věci. Jedna z věcí, která mě třeba láká, je jako pohádka, nebo nějaká tvorba pro děti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To vy jste byla i moderátorkou dětského pořadu.

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Přesně tak. Já jsem, já jsem s těma dětma docela dost času trávila nebo ne úplně s těma dětma, ale s tou dětskou tvorbou a je mi ten svět strašně blízkej i, i vlastně my máme třeba kapelu Olats Otesoc a říkáme tomu kapela pro dospělí, protože celej ten humor a ty scénky vlastně, je to pro dospělí, ale je to takovej jako částečně dětskej pohled na svět. Mně to je strašně blízký taková ta naivita, taková ta čistota, takže v tomhle třeba cejtím, že to by mě zajímalo, ale ne že bych si myslela, že to je lehký. Jenom, jenom mně to přijde zajímavý umět vlastně i zaujmout děti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Radiální kapela Olats Otesoc oslavila také 10 let. Tak toto jsou všechno vaše činnosti. Ať se vám v nich daří i nadále a přiberete k nim, co vaše srdce touží.

Marie DOLEŽALOVÁ, herečka, blogerka
--------------------
Děkuju moc za pozvání.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byla Marie Doležalová. A zítra pro vás, milí posluchači, připravil Radiožurnál silvestrovské vysílání, tak vám přeji už dnes, ať do nového roku vstoupíte šťastným krokem a a´t vám rok 2016 přinese mnoho radosti. Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.