Marha: Cizince ve Švýcarsku neměli rádi. Musíte být hned od začátku týmu prospěšný na ledě

Josefe, čemu se nyní věnujete po hokejové kariéře?

Mám obchod se zdravotní obuví. Jinak se v Buštěhradě se společním ze Švýcarska pokouším otevírat halu, která má syntetický led, kde se jezdí na speciálních bruslích. Snažím se i vzdělávat sportovce o financích, což si myslím, že je v dnešní době ohromně důležité. Pro mladé sportovce je to důležité, jsem trochu ambasadorem.

Co poradit mladým sportovcům při práci s financemi?

Rozměnil bych to mezi x investorů. Kdyby něco ztroskotalo, tak aby člověk měl jinou rezevu.

Čtěte také

Pospíšil: V rychlosti hokeje velký rozdíl nebývá. Největší změna mezi juniory a dospělými je v přesnosti

Když jste končil kariéru, tak už jste přemýšlel o zadních vrátkách nebo to přicházelo pomalu?

Přicházelo to pomalu. Když nejste líný, tak se lze učit vše. Přechod po kariéře do normálu je těžký, ale určitě se to dá. Zvlášť v dnešní době se dá na čas po kariéře připravit daleko lépe. 

Josefe, v šestnácti letech jste byl vhozen do extraligy a co tedy to vhození do NHL v devatenácti letech?

Byl jsem snad poslední v devatenácti letech, koho poslali na farmu. Sedl jsem si vedle hráčů jako byli Forsberg, Sakic, Krupp a další hvězdy. Když to vezmu z hokejové stránky, tak nejlepší byl asi Peter Forsberg. Zavolali mě na dva zápasy a připsal jsem si asistenci. Byla to obrovská škola. Měl jsem tam výborné chvíle, ale pak i ty těžší. Putoval jsem šest let nahoru, dolů. Je to hodně o štěstí na trenéry a kluby. 

Čtěte také

Vrábel: Výkony a hranice se pořád posouvají. Plno hokejistů proto dnes vyžaduje práci s daty

V Davosu jste za dvanáct sezon zaznamenal 531 zápasů a získal pět titulů. Jaké jsou hlavní vzpomínky?

Když jdete do Švýcarska jako cizinec, tak musíte vyhrát. Hned na začátku mi trenér řekl, že tam nemají rádi Čechy a že musím makat a být na ledě prospěšný. Musím uznat, že letní přípravy v Davosu byly šílené. Dělali jsme hodinu žabáky a nemohli se hnout. Jsou to ale krásné vzpomínky.

Měl jste nějaký problém s nadmořskou výškou, která je v Davosu?

Vůbec ne. Hrál jsem i v Denveru, který byl také vysoký. Problémy jsem měl až ve výškách nad 2000 metrů, když jsem byl třeba na lyžích. (smích)

Jak moc je atraktivní soutěž ve Švýcarsku pro hráče ze zámoří?

Když se člověk neuchytil v Rusku nebo v zámoří, tak si chtějí odpočinout do Švýcarska, třeba alespoň na rok. Je to tam drahé, ale příjemné.

Posluchač Robert: V čem vidíte největší progres Švýcarů, kteří na mistrovství světa v posledních letech pravidelně sbírají medaile?

Pamatuji si na rozhovor v roce 2001, kdy jsem už říkal, že za deset let budou Švýcaři porážet všechny. Je to díky tvrdé práci, kterou oni odvádějí. Švýcarské kluby trénují Kanaďané, Finové, Švédové, takže si vzali od všech něco. Nyní mají silnou generaci kolem Josiho, Hirsichera a Niederreitera a vždy najdou skvělé bruslaře k hvězdám.

Ve Švýcarsku si mohou dovolit špičkové trenéry a a trenéry na dovednosti. Jediným limitem může být nedostatek hracích ploch, protože tam je ohromně těžké vybudovat nové arény. Mám trochu strach, co se stane až skončí Josi a spol.

sportpromo Čistá hra|foto:Shutterstock