Marek Vácha, římskokatolický kněz

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
Hezké odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vaše církev, myslím tím římskokatolická církev, má, pane Vácho, podle toho aktuálního návrhu zákona dostat jako finanční náhradu 47 miliard korun a 200 milionů. Máte absolutní důvěru v to, že ta částka prostě sedí?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
Tu důvěru nemá samozřejmě nikdo. Ta částka je výsledkem určitého konsenzu a kompromisu a troufám si říct, jakkoli tomu moc nerozumím, že ta částka je ze strany římskokatolické církve silně podhodnocena. Tečka.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co pro vás osobně vlastně celé to téma takzvaných církevních restitucí znamená?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
Pro mě osobně a pro můj život v zásadě vůbec nic. Protože jest třeba říct, a je třeba to říct nahlas, že pro římskokatolickou církev by bylo daleko výhodnější, kdyby ty věci zůstaly tak, jak jsou. Kdyby tedy stát církve dotoval a církve by žily z toho, co nám stát dává, a v zásadě všichni by byli spokojeni. Takže to, co se děje teď, je výhodné pro stát na prvním místě a to, že z toho ČSSD dělá, řekněme, argument v předvolební kampani, tak to je úplně druhá věc. Ale ten zákon o majetkovém vyrovnání je primárně výhodný pro stát. Ne až tak pro nás, katolickou církev.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, když už zmiňujete vlastně v současné době nejsilnější politickou stranu, která bezesporu, ano, to pojímá jako předvolební téma minimálně u krajských voleb, tak s jakými renomé podle vašeho názoru z toho celého tématu mohou církve a zejména římskokatolická vyjít? Myslím tím, až tedy to nějakým způsobem dopadne.

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
To je těžko, těžko říct, jo. Samozřejmě když se, když se člověk dívá tady na ty rozhovory, který jsou v Události, komentářích, kdy čte zpravodajství a podobně, tak můj takový první dojem, a jsem přesvědčen, že to je dojem spousty křesťanů, je obrovská vlna vzteku, až si člověk řekne, no, tak si to nechte, jo. Na druhé straně jaksi toto je, to vyrovnání je požadavek spravedlnosti a jedná se tam i jaksi o ty pozemky, které jsou blokované. Opakuji z pohledu církví nebo z církve mé, římskokatolické, optimální variantou je prostě nechat to běžet a nechat to tak, jak to je.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To vypadá, jako kdyby vás do toho, pane Vácho, někdo nutil. Myslím tím římsko katolickou církev.

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
No, tak ty věci jsou v pohybu už těch, už těch 20 let od revoluce a stále nejsou nějakým způsobem vyřešené, takže já jsem strašně rád, že mám práci, která se moc nedotýká ekonomie a že mé práci, jak na fakultě, tak i v mé maličké farnosti na jižní Moravě, že to je téma, které naštěstí nemusím řešit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pak také ti, kteří nesouhlasí s tou současnou podobou návrhu zákona na vyrovnání se s církvemi, tvrdí, že církve se navrácení majetku ve spojení s odškodněním, podle vládního návrhu, dostanou do privilegovaného postavení oproti jiným právnickým osobám. Myslíte si, že to tak je?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
To si moc nemyslím. A pokud jsem velmi opatrně našlapoval kolem těch, kolem tady těch, toho, toho vyrovnání, tak mám jako velmi závažný dojem, že to bude obrovský břemeno pro nás, pro katolickou církev, protože my jako nemáme nějaké proškolené ekonomy, jo, a najednou se dostaneme do úplně jiné situace, do situace toho volného trhu a najednou, počítám, že vznikne obrovská spousta problémů. Teďka najednou církev dostane stavby, které 20 let utišeně chátraly a teďka jako nejsou lidi, kteří by o tom nějak jako, kteří by je nějak opravovali nebo podobně. Vždyť ti placení zaměstnanci církve, to jsme my faráři, kteří jsme studovali úplně jiný obor a děláme úplně jinou práci, no, a teďka máme, máme nebo řešit lešení a stavby a podobně, takže toto není jednoduchý, tady toto, to není jednoduchý pro církve.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem na začátku zmiňoval výzvu, která je, řekněme, výzvou, až aspoň tak je nadepsána, křesťanů proti té současné podobně verze takzvaných církevních restitucí, v té výzvě několik desítek lidí z vnitřku, zejména nekatolických církví, například píše, že spojení takzvaných restitucí s otázkou financování církví a tlak na navracení majetku zatemňuje pravou podstatu evangelia a je v rozporu s posláním církve jako takové. Co si o tom myslíte?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
Já si moc nejsem jistý, že by tam byl z církve katolické nějaký velký tlak na navrácení majetku. Co chci říct, je to, že, že katolická církev jako taková, byť pokud jsem se mohl podívat do těch podpisů, tak katolíků tam příliš mnoho není. To není jaksi jednotná strana, to je vlnící se oceán, kde je obrovská spousta různých názorových proudů a platforem a tím se liší taky církev od sekty, jo. Že, že na každou otázku, která je, tak vzniká spousta různých názorů, proudů a podobně. Takže to, že tady existuje takováhle nějaká aktivita, jenom dokládá to, že, že je to svým způsobem zdravý organismus, ve kterém si každý může říkat, co zrovna považuje za správný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak mě nechte nahlédnout do toho, jakým způsobem vypadá nějaká debata uvnitř římskokatolické církve, třeba o tomto tématu, když říkáte, že v podstatě si každý může do té debaty přinést nějaký svůj názor, tak jak z toho všeho nakonec vyplyne to, že například biskupská konference, která je také jedním ze zástupců při jednání o takzvaných církevních restitucích, nakonec říká to, co říká, a souhlasí s tou současnou verzí?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
No, toto je obrovský téma, tady toto, jo. Protože katolická církev konkrétně je církev, která je založena na hierarchických principech. To znamená, běžný věřící třeba nemají moc mluvit do toho, kdo bude biskupem třeba nebo podobně, jo. Na straně druhé ta přece jenom určitá demokratizace je vidět v průběhu celého 20. století, tedy řekněme zejména druhé půlky 20. století, kdy najednou jednotlivé věřící nebo jednotliví věřící nebo skupiny věřící prostě začínají dělat věci, o kterých považuji, že jsou dobré a najednou vstupují do někdy strašně zajímavého dialogu s kněžími, faráři, biskupy a do značné míry jaksi ovlivňují a modelují celou tu strategii katolické církve a troufám si říct, že aspoň někteří biskupové jaksi na tohle slyší a mají kolem sebe spoustu poradců, kteří jsou právníci, ekonomové, přírodovědci třeba a podobně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, katolický kněz a přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marek Vácha je dnes jejich hostem. Já vám ještě jednou s dovolením odcituji část té výzvy proti současné verzi v narovnání vztahů mezi státem a církvemi. Také se tam píše nebo stojí tam věta: "Jako následovníci Ježíše Krista máme nést kříž, třeba snášet i křivdu, a ne se domáhat starých privilegií." To jde přímo vůbec k podstatě toho, jestli vůbec nějaké narovnání nebo vyrovnání se mezi státem a církvemi za to, co se stalo v minulých, řekněme, 50 letech, by mělo být?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
Jo, ta moje odpověď bude strašně dlouhá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Do ní.

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
Napřed chci říct, že jsem se narodil v roce 66 a narodil jsem se do církve, která byla perzekvovaná. Naprosto jednoznačně a byli perzekvované členové nejbližší rodiny, moji rodiče a tak dále a v téhle církvi jsem vyrostl, takže v tomhle smyslu jsem členem církve, a to nechci říkat jako s nějakým patosem, ale jsem členem církve, která byla v době mého mládí a mého rozhodování církev pronásledovaná a církev tedy v zásadě církev disentu. To na jedné straně. Na straně druhé nebo pokračování té myšlenky může být to, že vnímám celou tady tuhle debatu někdy opravdu jako neuvěřitelně vyhrocenou a debatu, ve které ty politické strany, konkrétně ČSSD tedy, opravdu používá nástroje jasných lží, to se nedá nazvat jinak, jako určité moje vlastní selhání. Protože jsme 20 let po revoluci a já mám někdy dojem, že nejsme schopni moc vysvětlit zbytku národa, čemu věříme a proč. A že jakoby tady buď nejsou nebo nejsou viditelné spíš takové ty aktivity, jako je třeba hospicové hnutí nebo podobně, jo, které kdyby jaksi bylo víc podtrženo, víc zdůrazněno, no, tak věřím, že by stát a občané toho státu řekli, no, tak jim ty peníze dejte, když dělají tak dobrý věci, jo. Že stojí za to možná někdy nebýt tak pokorný a jako připustit, kolik tady je křesťanských skautských oddílů, kolik tady je teda těch hospiců a jakým způsobem ta církev, teď to neříkám, že bych se nějak chtěl chvástat, ale opravdu a pozitivně působí na poli školství, na poli zdravotnictví, na poli výchově mládeže a že ty peníze nejsou pro nějaké osobní zbohatnutí, ale na to, aby se třeba tady tyhle aktivity se mohly dál vyvíjet. Jo? Tečka.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je jeden pohled na věc. Ale když se podíváte pod tu výzvu a uvidíte tam za tím něco kolem 200 podpisů, z nichž drtivá většina jsou buď lidé úplně mimo církve, anebo ti, zhruba těch prvních 30 bylo zejména z nekatolických církví a přečtete si třeba i to, co o římskokatolické církvi říkají, to nevypadá, že by vůbec, řekněme, ta dohoda církví na tom, jak budou restituce vypadat, že by přispěla k dobrému vztahu mezi vámi katolíky a například evangelíky nebo ostatními, ostatními členy církví v České republice?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
A tak to si myslím, že přispěje tedy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Opravdu?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
To si myslím, že, hm, to si myslím, že přispěje. Že to si troufám říct, že tady těch 30 podpisů, že to není jaksi hlas většiny, protože tady konkrétně Dominik Duka udělal jednu skvělou věc, a to, že se tedy řeklo, že když tady tahle náprava, to narovnání tedy bude, tak katolická církev v zásadě z toho, co by jí mělo připadnout, dá poměrně velké množství peněz tedy na fungování těch nekatolických církví.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zhruba pětinu té částky.

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
No, no. Což je obrovská suma, na kterou vlastně ty druhé církve nemají nárok a je to ze strany katolické církve určité vstřícné gesto, aby prostě ty ostatní církve měly se z čeho rozjet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, pane Vácho. To je argument tedy pro, řekněme, nějaké vztahy mezi jednotlivými církvemi, které jsou zmíněny v onom zákoně. Na druhou stranu pak jsou tady lidé a podle posledního sčítání se k nějaké víře přihlásilo něco málo přes milion lidí v České republice, tak je tady potom ještě 9 milionů lidí, kteří na to hledí a říkají si, no, dobře, a v tom zákoně je kromě jiného také jedna z církví, která vznikla až v roce 95, a přesto v rámci tohoto a v rámci, řekněme, toho, té dohody mezi církvemi, získá asi 118 milionů. Proč? Za co?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
No, to je v podstatě dar katolické církve, které je možno interpretovat jako vstřícné gesto tomu, aby i tahle nově vzniklá církev jaksi měla nějaký odrazový můstek, jo. Katolíci to udělali v podstatě ze své dobré vůle. Jako jo, kdyby to neudělali, tak nepochybuji o tom, že se mě budete ptát nebo někdo jiný, že je katolická církev tak hamižná a není schopna dávat peníze jiným církvím, které vlastně by je potřebovaly, neměly na ně nárok a podobně. Takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Hm, na druhou stranu, pokud by to římskokatolická církev neudělala, tak tady asi spolu v tuto chvíli nesedíme a nebavíme se o zákoně o takzvaných církevních restitucích, protože by pravděpodobně takový nebyl.

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
Well, jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a potom ještě jedna věc. Vy jste zmiňoval, že možná není dobré pro katolíky být tolik pokorní a nemluvit tolik o tom například, co dělají v sociální oblasti. Ještě jedna citace z té výzvy. "Chystaná úplná odluka státu a církví je navíc součástí již probíhajícího procesu, v němž se politická reprezentace postupně zbavuje odpovědnosti za sociální služby a za péči o kulturní památky a přenáší tuto odpovědnost na bedra církví. Bude státu sloužit jako alibi, aby již na tyto činnosti nemusel přispívat." Nehrozí to?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
To netuším. V každém případě myslím si, že stát je povinen se starat o sociální oblast v každým případě a že církve tím, co dělají, a všechny neziskové organizace a podobně, tak by měly se vlastně snažit o kultivaci prostředí, ve kterém žijeme. Jo, to, že se dělají tady aktivity, jako je skauting nebo jako jsou sportovní oddíly nebo hospicové hnutí, tedy myslím si, že opravdu nemá smysl čekat na to, co přijde jakoby shora ze strany státu a že určité dobré aktivity a dobré věci, pokud neuděláme my, tak nebudou udělány. Takže domnívám se, že tohle je obrovská výzva pro každého občana dobré vůle, bez ohledu na to, jaký je typ náboženské víry či nevíry, aby pokud cítím, že v mým okolí je potřeba udělat něco dobrýho, tak abych to udělal. Abych to udělal. No, a nestarat se o to, jestli stát jaksi bude dělat nějaké jiné aktivity nebo nebude.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste ještě před malou chvílí narazil v našem rozhovoru, pane Vácho, na to, že minimálně římskokatolická církev prostě neoplývá dostatečným množstvím expertů na správu nemovitostí, ekonomů a tak dále, a že pokud tedy to vyrovnání proběhne tak, jak je zatím naplánováno, tak že římskokatolické církvi prostě přibyde velká spousta polností, nemovitostí a tak dále. Co může nastat potom z vašeho pohledu? Vy si to dokážete představit, protože jste, protože spravujete jednu, byť malou, farnost, ale když na to nebudete mít kapacity, tak co se bude dít? Budete to dále prodávat? Nebo co s tím bude?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
Netuším. Fakt netuším. Opravdu vůbec nevím a nechci tady plácat a říkat jako věci ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K tomu vás nenutím.

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
Jo, nechci říkat věci, kterým opravdu nerozumím. Jenom chci říct, že z mého úhlu pohledu, kdybych to řekl jako nějak strašně obrazně a možná trochu vtipně, tak jako nevím, za co se mám modlit. Aby to bylo nebo aby to nebylo. Protože opravdu si nejsem jistý, co z toho praktického úhlu pohledu pro katolickou církev bude lepší. A já bych chtěl ještě zdůraznit tu věc, kterou jsem nakousl a možná nedopověděl. Že opravdu to vnímám jako svým způsobem svoje vlastní osobní selhání, že těch 20 let prostě nejsme schopni říct jaksi, čemu věříme a proč a že v roce 2012 tady pořád fungují o katolické církvi ty nejšílenější stereotypy 50. let, jo. Což na sobě vnímám někdy velmi ostře a někdy bolestivě, kdy když máme v televizi nebo v rozhlase nějakou, nějaké takové volnější povídání, tak pravidelně první otázka toho redaktora či redaktorky je, vy jste kněz a biolog, jak to jde dohromady? To si člověk říká ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Hm, to jsem se dneska zapomněl zeptat, pane Vácho.

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
To by si člověk, člověk si říká, krupica, proč jako by to nemělo jít dohromady. Jo, a to, najednou si člověk uvědomuje, že za tím jsou skutečně stereotypy nejděsivějšího zrna a že to, že už to nejde v roce 2012 svalovat na 40 let komunistické diktatury, ale že těch 20 let jsme měli na to, abychom velmi trpělivě a jaksi velmi pravdivě jako říkali teda, čemu věříme a proč. A v tomhle teda vidím opravdu to svoje osobní selhání trošku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu katolický kněz Marek Vácha. Řekněte mi jednu věc. V sobotu bude Prahou pochodovat pochod hrdosti, Prague pride se to jmenuje, je to v rámci festivalu sexuálních menšin v Praze, půjdete se podívat?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
Nepůjdu. Nepůjdu. A nikdy jsem na tady téhle věci nebyl, tak těžko se tady o tomto mluví. Pokud by se jednalo o nějaké jaksi zdůrazňování sexuality nebo podobně, tak jsem jako velmi ostře proti tomu. Na druhé straně chci říct, že se mi stala asi před půl rokem taková věc, že jsem byl požádán jedním vysokoškolským spolkem homosexuálů, abych měl pro ně nějakou přednášku. No, a tak jsem vyrazil, domluvili jsme téma o environmentální etice a ta přednáška proběhla a pak tam ještě padlo nějaké víno a podobně a já jsem najednou cítil, že je neobyčejně důležité jaksi se poznat tváří v tvář, znát ta svoje jména a vstoupit do nějaké komunikace či dialogu, protože z obou stran ty věci jsou velmi bolestivé. Chci říct tedy ze strany jak té homosexuální menšiny, tak i třeba ze strany křesťanů a myslím si, že stojí za to udělat jako hodně pro to, abych, aby došlo k určitému dialogu nebo komunikaci. A následkem tady téhle přednášky jsem měl potom ještě jednu zase v Brně pro věřící spolek gayů a leseb a tam jsem mluvil o AIDS a i tady tuhle přednášku považuji za důležitou v tom smyslu, že zase jsme se nějak jaksi poznali a že spolu můžeme vstoupit do dialogu a můžeme si ty věci začít nějak jaksi vykomunikovávat, takže čeho nejsem moc velkým příznivcem, je takové to posílání do pekla z jedné i z druhé strany. A pocit jaksi všeobecné zraněnosti. A to svoje místo vidím snad právě tady v tomhle, kdy já osobně nejsem gay a moc té problematice nerozumím, na straně druhé mám několik přátel a troufám si říct velmi dobrých přátel, kteří mají tady tuhle orientaci a to, co z toho svého úhlu pohledu vidím jako velmi důležité, je jaksi vstoupit do toho dialogu a jaksi snad se poznat a otupit takové to, takové ty ostny té jednoznačné, někdy až děsivé nenávisti, která jde z obou stran.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Není, když vy sám jste před chvílí mluvil o nějakém deficitu na straně buď přímo vaší nebo římskokatolické církve vůči nějaké pověsti celé církve, tak není i toto, o čem mluvíte, nějaký deficit římskokatolické církve?

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
No, tady si troufám tvrdit, že tedy řada kněží se tady o nějaký ten dialog snaží a že katolická církev v zásadě neříká jako nic děsivého. Prostě říká to, že ideální rodina je rodina, kterou tvoří muž, žena a děti a to říká starou biologickou pravdu. Jako to neříká jako nic, co by bylo nějak překvapivého nebo podobně. A z tohoto důvodu taky někdy ty takzvané sňatky homosexuálů nebudou a nebudou z dosti dobrých důvodů, no. Protože rodina jaksi, tak, jak to funguje v přírodě, tak je tvořena tedy mužem, ženou a těmi dětmi. Takže tady katolická církev jako nic takhle jako neříká a další záležitost je rozlišení mezi, řekněme, orientací a mezi praxí a tam opravdu pokud by ta homosexuální praxe byla nějak jaksi manifestována nebo zdůrazňována tedy v těch různých pochodech či alegorických vozech či jak to tam probíhá, tak tady bych se stavěl jako velmi proti, bez ohledu na to, jestli by to byla homosexuální či heterosexuální záležitost. Tak to si myslím, že to jako není asi moc dobrá cesta.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, katolický kněz a přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Vácha byl mým hostem. Pane Vácho, díky za váš čas i komentář. Hezký večer.

Marek VÁCHA, přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, římskokatolický kněz:
Děkuji taky, hezký večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.