Marek Mora, náměstek ministra pro evropské záležitosti

Dneškem končí půlrok, během kterého byl český premiér světem vnímán jako hlavní představitel Evropské unie, půlrok, během kterého se Češi snažili přesvědčit unijní politiky, diplomaty a byrokraty, že dokáží zvládnout agendu předsednictví Evropské unie a také půlrok, během kterého se českým politikům podařilo několik záseků, na nimiž zůstal Evropě rozum stát. Jaké tedy bylo předsednictví Česka Evropské unii? Začíná Dvacet minut Radiožurnálu, dobré odpoledne. Tím, kdo umí na tuto otázku odpovědět, je náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora, dobrý den, pane náměstku.

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dlužno dodat, že Marek Mora se v unijní oblasti pohybuje už od roku 2003, v druhé polovině roku 2008 byl takzvaným šerpou u francouzského týmu pro řešení ekonomické krize a byl také náměstkem vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry. Tolik formality. Premiér Jan Fischer, pane náměstku Moro, včera prohlásil, že předáváme Švédům předsednictví s agendou splněnou na 100 %, nepřeháněl?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že nepřeháněl, že to skutečně je tak, my všechny úkoly, které jsme si vytyčili před začátkem předsednictví, jsme v zásadě splnili. Když se podíváte na ty skutečné výsledky, tak si myslím, že to je pravda, jedna možná drobnost, kde jsme to nedotáhli úplně do konce, ale nebylo to kvůli nám, myslím si, že to bylo z objektivních příčin, a to je otázka rozšiřování, otázka zemí západního Balkánu, chtěli jsme určitě udělat větší pokrok v přístupových jednáních s Chorvatskem, chtěli jsme více učinit pro ostatní země, ať už je to Makedonie jako kandidátská země, nebo Černá Hora, případně Albánie, Turecko, dneska právě před chvílí jsem četl, že se panu ministru Kohoutovi nakonec přece jenom podařilo otevřít ještě jednu vyjednávací kapitolu s Tureckem týkající se daní, takže tam jsme také měli malý úspěch, ale ta ambice v této oblasti byla asi trochu větší, ve všem ostatním bych řekl, že to je skutečně na 100 %.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Úplně na začátku byla tři éčka, to znamená ty tři priority, které začínají na E ekonomika, energetika a Evropa ve světě. Čeho se, pane náměstku Moro, podařilo Česku dosáhnout v ekonomice?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Tak ta nejzásadnější věc podle mého názoru byla ta a já už jsem o tom hovořil s jedním z vašich kolegů včera v poledne, že se skutečně podařilo zabránit těm ochranářským tendencím, které vyvstaly s tím, jak se prohlubovala finanční a hospodářská krize.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a jestli dovolíte, já vám do toho skočím, posluchači si to pamatují, francouzský prezident Nicolas Sarkozy hrozil či nabízel francouzským automobilkám, aby stáhly své výroby z evropských zemí zpátky do Francie a nabízel jim nějaké daňové úlevy, řekněte mi úplně konkrétně, jak se Čechům podařilo Sarkozymu v tomto plánu zabránit?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Tak Čechům se podařilo zejména to, že jsme neustále opakovali základní pravidla, na kterých Evropská unie funguje, základní čtyři svobody, principy vnitřního trhu, velkou oporou nám v tomto byla i Evropská komise, která nás za to víceméně i chválila. Já si pamatuji, že jsme byli s panem premiérem Topolánkem v Bruselu na jednom z jednání Evropské komise, kam nás přizvali a komisařka Kroesová z Holandska pana premiéra Topolánka velmi chválila jako strážce Evropské komise ve chvíli, kdy Evropská komise je vlastně strážkyní /nesrozumitelné/, bylo to samozřejmě trošku s nadsázkou, ale bylo to tak, plus se k nám samozřejmě přimknula celá řada, řekněme, těch liberálněji smýšlejících evropských zemí, v uvozovkách řečeno, z evropského severu, takže to nebylo tak, že bychom byli my úplně sami a zároveň si ale myslím i to, že to, co říkal pan prezident Sarkozy, bylo trošku s nadsázkou, že to úplně nemyslel doslova a do písmene, ale ty ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Čím tedy zároveň ovšem změkčujete úspěch Čechů.

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Ne, no, tak to, to nezměkčuji, on samozřejmě těm svým automobilkám pomoci chtěl, myslím si, že by nešel až tak úplně natvrdo, já si myslím, že v politice je to vždycky tak, že každý politik trošku nadsazuje a pak z toho cíle slevuje, aby mohl vykázat aspoň nějaký úspěch, ale to, že jsme prostě ty principy uhájili a že se nestalo ani prostě ..., ani k malým posunům nebo malým těm ochranářským tendencím, že nedošlo, tak si myslím, že to je skutečně zásadní věc, která, která prostě třeba, když se stala po krizi ve třicátých letech, tak všichni víme, k čemu vedla ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bezesporu. Tak zůstaňme v současnosti, jen připomínám, že hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora. Tím druhým éčkem bylo Evropa ve světě s podtitulem posílení zejména transatlantické vazby mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, máte pocit, pane náměstku, že se Česku v tomto ohledu podařilo něco výrazně jiného než to, že v Evropském parlamentu vystoupil Mirek Topolánek a řekl, že ta americká varianta jaksi východiska z ekonomické krize je cestou do pekel?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Tak zaprvé, já bych neřekl, že tam byl úplně ten podtitulek, já myslím, že v té zahraničněpolitické oblasti Evropská unie ve světě, že těch témat bylo víc. Určitě bylo velkým úspěchem to, že se podařilo získat do Prahy nového prezidenta Obamu, který, jak jistě víte, má prostě a měl v té době velice nabitý program, velkou konkurenci, velký zájem o jeho osobu, a to, že se podařilo uspořádat summit v Praze EU 27 s Obamou, si myslím, že byl velký úspěch. Ten summit byl velmi zajímavý, probíhala tam dobrá diskuse, já jsem u toho byl, jak ke klimatu, tak ekonomice, tak zahraničněpolitickým tématům ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, ale k tomu opět tedy technická poznámka, Český rozhlas má dva zdroje na sobě nezávislé, které říkají, že se Češi po té řeči v tom Evropském parlamentu Mirka Topolánka museli nějakou nótou Američanům omluvit. Tak nesnížilo to naší pozici minimálně vůči Spojeným státům americkým?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Já teda se musím přiznat, že o té nótě úplně nic nevím, já jenom vím o tom, že se pan premiér tady s prezidentem Obamou bavil, že si to víceméně vysvětlili, všichni víme, že to, co řekl pan premiér, že bylo dosti v nadsázce, navíc to bylo v té vyhrocené situaci, kdy to bylo den po pádu vlády, já jsem tam s panem premiérem tehdejším nebyl, jistě to bylo trošku krok stranou, nebylo to úplně dobře, ale zároveň bych to neviděl jako úplně fatální věc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a pak ještě jedno éčko, zkuste mi říct, pane náměstku, jedno konkrétní opatření, které se Česku podařilo dojednat v oblasti energetiky?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Tak jedno naprosto konkrétní opatření bylo například velmi těžké dojednání takzvaného pětimiliardového balíčku, to jsou peníze z peněz Evropské komise, to znamená ty unijní peníze, příspěvek unijní k tomu evropskému plánu obnovy, což je samozřejmě v poměru k těm asi 400 miliardám na celé evropské úrovni velmi málo, ale na druhou stranu to bylo velmi těžké vyjednávání a z těch 5 miliard jdou 4 miliardy pouze na energetické projekty, například 200 milionů jde na Nabucco, jsou tam peníze, které jsou určeny na propojování energetických sítí, na budování plynových zásobníků, kde my máme například alokováno 35 miliard euro, to je jedna taková drobná naprosto konkrétní věc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste zmínil, pane náměstku, plynovod Nabucco, který, což je plán, jak zbavit Evropu nebo Evropskou unii plynové závislosti na Ruské federaci například, ale to je přece plán, od kterého minimálně ty země, které, přes které by Nabucco mělo vést, pomalu, ale jistě ustupují, balkánské země říkají: "Už jsme se téměř domluvily s Gazpromem a budeme podporovat jejich plynovod South Stream."

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Já bych neřekl, že od něj ustupují, samozřejmě je to, je to tak, že je to velice těžký projekt. Je to vize, teďka se na to bude dělat studie proveditelnosti, bude se samozřejmě zkoumat to, do jaké míry je to technicky proveditelné, znovu se nebo neustále se potvrzují ... ta vůle, potvrzuje se ta vůle zejména těch dodavatelských zemí ze střední Asie, ty samozřejmě jsou i pod vlivem Ruska, potvrzuje se ta vůle tranzitních zemí, jedná se velmi s Tureckem zejména, ale já si myslím, že ten projekt má šanci na život, ale musí se do něj dát prostě velká politická energie, velká politická vůle a je to samozřejmě mnohonárodnostní nebo mnohostátní projekt a není to v žádném případě jednoduché.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora je hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Pane náměstku, po summitu v Bruselu a po dojednání irských garancí je tedy irské referendum blíž, těžko říct, jaký bude jeho výsledek, to samozřejmě záleží na samotných Irech, na druhou stranu například v další klíčové oblasti, která je jedna z nejdůležitějších a možná z nejvíce takových oblastí, které trápí vůbec Evropskou unii, je společná zemědělská politika, tak tam se za českého předsednictví nestalo vůbec nic, proč?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
No, tak úplně ..., my jsme ani nějakou výraznou ambici neměli, tam se stalo to, že těsně před začátkem českého předsednictví byl dojednán ten takzvaný Health Check, kterému se česky říká, myslím, prověrka funkčnosti Společné zemědělské politiky ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano.

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
To je to, jak má zemědělská politika fungovat do roku 2013, my jsme očekávali, že během českého předsednictví se otevře debata o budoucnosti celého evropského rozpočtu po roce 2013, bohužel ta debata nenastala a ten důvod je prostě jenom ten, že Evropská komise, která je jedinou, která má jediné, jako jediná výsadní právo dávat návrhy v této oblasti, tak ten návrh neučinila, souviselo to samozřejmě i s tou předvolební situací a s nejistotou, zda třeba například pan předseda Evropské komise bude znovu jmenován, to je ale moje osobní domněnka, myslím si, že Evropská unie ten návrh předloží v druhé polovině roku a budeme o něm jednat. Neboli byli jsme připraveni na to jednání, ale prostě neproběhlo, protože nebylo nad čím jednat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A vy jste to teď, pane náměstku, velice přesně pojmenoval, Health Check tedy byl jaksi uveden v život nebo odstartován těsně před naším předsednictvím za francouzského předsednictví, nějaké výsledky a další posun v oblasti společné zemědělské politiky, opravdu velkého masivního tématu, bude učiněno za švédského předsednictví, není to čirou náhodou tak, že nám, tedy České republice, byly ty podmínky, řekněme, laťka nastavena úmyslně nízko a že jsme dělali jen úkoly, na které prostě stačíme, ale které nejsou takové razance, které potom budou řešit Francouzi, Němci, Britové?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Ne, ne, to se, pane redaktore, určitě v této oblasti to tak rozhodně nebylo a myslím, že obecně tomu tak nebylo, myslím si, že ta laťka z objektivních důvodů byla nastavena velmi vysoko, respektive podmínky, za kterých jsme předsednictví vykonávali, byly neobvykle těžké a když se budete bavit s technokraty, s kolegy, se kterými se stýkám já v mnoha členských zemích, tak oni mi říkají v podstatě: "Marku, to, co vy jste prostě, jak jste to přežili, jakým způsobem všechny ty útrapy, v podstatě klobouk dolů," takže bych řekl, že je to trošku naopak a mimochodem Švédové mají o budoucnosti společné zemědělské politiky velmi podobné smýšlení jako Češi, takže to není, to není tak, že by někdo s tím chtěl nějak výrazně manipulovat a někam to posouvat. Tam bylo spíš to, že prostě ta obecná debata o evropském rozpočtu nebyla během českého předsednictví otevřená, ale podle závěrů Evropské rady z roku, tuším, 2005 z prosince, ale tam se možná mýlím, by měla být ta debata každopádně otevřená do konce roku 2009, to znamená během švédského předsednictví, ale já si nemyslím ani, že Švédové to budou moci vyřešit, protože taková debata bude trvat minimálně rok, možná déle.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bezesporu, tak vy sám jste, pane náměstku Moro, teď narazil na reakce, co vám říkali vaši kolegové, úředníci v Bruselu, pojďme k reakcím tisku, tak například polský Dziennik píše, že české předsednictví bylo neúspěšné a Evropskou unii nyní budou muset zachraňovat Švédové, jejichž předsednictví se už Evropa nemůže dočkat. Francouzský L'Alsace píše: "Toto neúspěšné předsednictví kromě nekompetentnosti a zlé vůle vzbuzuje otázku, jak je možné svěřit vedení Unie těm, kteří nevěří v Evropu a kteří do ní vstoupili jedině z ekonomického zájmu s odmítáním jakékoliv její politické dimenze," a dokonce i naše téměř nejbližší a bratrská země Slovensko a její Hospodárské noviny píší, že České republice se během předsednictví podařilo z proklamovaných velkých plánů nakonec uskutečnit jen malou část, i proto si prý Evropa na končící české předsednictví Unie dívá spíš s rozpaky. Víte, co by mě zajímalo, pane náměstku, kdo se zasloužil o takový obraz českého předsednictví v evropských médiích?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
To je dobrá otázka, já nejsem odborník přes média, ani v této oblasti nijak nepracuju, ale samozřejmě, že si ji taky trochu kladu. Já myslím, že jsou dvě roviny, ta jedna rovina je ta mediální a druhá je faktická. Ta faktická, jak již jsem se snažil naznačit, si skutečně myslím, byla naplněna na nějakých 95 %, možná s tou drobnou výjimkou toho rozšíření, kde jsme učinili kroky, ale nebyly tak výrazné, jak jsme si mysleli ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Chcete teda říct, pane náměstku, že to, co se objevuje v médiích a protože zejména Francouzi jsou v tom velice pilní, ale nakonec nejenom oni, to, to se ..., opravdu napříč celou Evropou v médiích se objevují komentáře i ve Velké Británii, že prostě to nebylo úplně bůhvíco, abych to řekl hodně lidově a tak to, to neodpovídá realitě podle vašeho názoru?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
No, já si myslím, že v tom mediálním obraze to negativní prostě obecně bývá přeceňováno, to pozitivní trošku podceňováno, ta motivace k těm negativním nebo k tomu negativnímu hodnocení je samozřejmě vždycky větší jak u novinářů, si myslím, a to, pardon, při vší úctě, že je zajímavější psát o problémech, než říkat, že všechno běží hladce a v pohodě a ty problémy vždycky nějaké jsou. I vnitropoliticky to může být zneužíváno, případně zahraničněpoliticky, proč by mělo mít zahraničí nějaký velký zájem na tom nás nějak výrazně chválit, když může někdo využít nějaké drobné chyby a zkritizovat nás. Vy víte, že my jsme od začátku věděli, že předsednictví zejména po Francii, po výrazné evropské zemi a po zemi, která je v podstatě i světovou mocností, to nebude v žádném případě jednoduché, myslím si ale, že jsme na začátku ten obraz neměli úplně dobrý, pak se postupně zlepšoval, trošku samozřejmě jsme to vybudili sami těmi mediálními akcemi typu "Evropě to osladíme" či Entropou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tím jsme si to trošku pohoršili?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Tím jsme, myslím si, že jsme jaksi ukázali, že velmi takovou sebevědomou komunikační strategii jsme měli z mého pohledu a podle mě by to bylo v pořádku ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Počkejte, /souzvuk hlasů/ sebevědomost znamená, že nám to úplně neprospělo, tak tomu rozumíte?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Já myslím, že nakonec to trošku prostě dopadlo tak, že jsme si trošku, lidově řečeno, naběhli na vidle tím, jak, tím, jak prostě jsme si tady podřízli sami sobě vládu během předsednictví, což není úplně standardní krok a samozřejmě v kombinaci všech těchto faktorů to vyznění bylo, bylo trošku smutné, no.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu u Francouzů bylo evidentní už ke konci jejich předsednictví, že nám asi nedají nic zadarmo, ale například poradce francouzského prezidenta Sarkozyho Alain Lamassoure říká a řekl to Českému rozhlasu zhruba před týdnem: "Václav Klaus, prezident České republiky, byl tím, kdo Česku zkazil předsednictví Unie." Dá se s ním souhlasit?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Ne, to já bych s ním v žádném případě nesouhlasil, prezident Klaus odvedl na těch trojkových summitech naprosto perfektní profesionální práci, já jsem u toho teda nikdy nebyl, ale všichni, kdo u toho byli, to tak říkali, že pronesl projev v Evropském parlamentu, který byl vzat velmi emocionálně, já k němu taky mohu mít tu či onu výhradu, ale když si to v klidu přečtete, ten projev, tak v podstatě tam jako není zas nic tak dramaticky otřesného ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu němečtí sociální demokraté na něho řvali.

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
No, jasně, no, tak jako řve se různě, různí lidé řvou různě z různých důvodů, já bych to prostě skutečně neviděl tak dramaticky, já myslím, že Václav Klaus odvedl tu práci profesionálně, na druhou stranu samozřejmě podstatné je to vnímání, my jsme prostě vnímáni i přes Václava Klause jako euroskeptická země, což podle mě není pravda, ale prostě to tak je, jsme vnímáni jako země, která nemá, jaksi nevnímá klimatickou změnu, to znamená, že je proti tomu mainstreamu evropskému, proti tomu hlavnímu proudu, ale je to to, to vnějškové vnímání, ta podstata věci, si myslím, že ve skutečnosti je jiná, nicméně znovu k osobě pana prezidenta, všechny summity, které on vedl, proběhly naprosto v pořádku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A veškerá jeho prohlášení mimo tyto summity, kdy byl jen ve své roli prezidenta České republiky a ne vůdčího například summitu EU Rusko, tak ani to nemělo šanci na to, aby pohoršilo minimálně obrazu českého předsednictví?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Tak zaprvé, já bych skutečně nechtěl z pozice náměstka ministra pro evropské záležitosti hodnotit chování pana prezidenta, to mi naprosto nepřísluší a za druhé, prostě platí obecně to, že kdo chce psa bít, hůl si najde. A pan prezident k tomu jistě těm, kteří chtějí kritizovat, prostě nabízí vhodné prostředky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Marek Mora, náměstek ministra pro evropské záležitosti. Vy jste to jen krátce zmínil, ale ten pád vlády ke konci, ke konci března tohoto roku, pád vlády Mirka Topolánka, tak co vám k tomu řekli vaši kolegové, vy tam dlouhodobě se v Bruselu a vůbec v těch unijních kuloárech pohybujete, tak byli konsternováni, nebo jaká byla ta reakce?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Byli samozřejmě konsternováni, myslím si, že nikdo ..., já jsem to teda taky nečekal, já jsem zrovna ten den letěl z Bruselu, odlétal jsem někdy asi v půl šesté, ten let přilétal v půl sedmé a v tu chvíli, někdy v osmnáct dvacet nebo kdy se ..., takže ve chvíli, kdy jsem přistál, tak mi začaly chodit všechny ty esemesky, že ta vláda padla, já, když jsem odlítal z Bruselu, tak jsem si nemyslel, že ta vláda padne, myslím si, že ve skutečnosti v to nikdo nevěřil, že to bude jeden z mnoha pokusů o svržení vlády, tentokrát vyšel a vyšel podle mě v tu nejméně vhodnou dobu, byli, byli z toho kolegové překvapeni, tak jako já.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A není nakonec chybou třeba i realizačního týmu celého předsednictví, že za těch podle mých informací 40 milionů korun, které stála ta informační kampaň, která české předsednictví provázela, ale ta částka nakonec není tak důležitá, že prostě ten tým nedokázal vysvětlit české společnosti a tím potažmo i českým politikům, že celá ta akce, ten půlrok, je tak extrémně důležitý, že prostě v tom období není dobré shodit vládu?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Jo, ale tady, pane Veselovský, trošku bych přece jenom ..., nemůžete očekávat od nějakého realizačního týmu českého předsednictví, že za 40 milionů zprostředkuje nějakou dohodu mezi třeba panem Topolánkem a panem Paroubkem ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ne, to jsem nemyslel, já jsem teď měl na mysli takovou tu, tu primární interakci mezi společností, občany a jejich politiky.

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
No, tak ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jestli jste dokázali dost vysvětlit vůbec české společnosti, že předsednictví Evropské unie není prostě jen jako předsednictví zahrádkářského spolku, ale že to je o něco víc.

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Tím myslíte, že kdyby se nám to podařilo lépe, než jsme to učinili, že by, že by opozice parlamentu to lépe vnímala a tu vládu nesvrhla ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Taková myšlenka prostě může být.

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
No, nevím, já skutečně nevím, já myslím, že spíš asi ne, že by se to asi stejně ..., jaksi že tam tu souvislost nevidím mezi těmito dvěma faktory.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když už jsme mluvili o čistě technických věcech, zahraniční tisk i bruselští politici po nástupu úřednické vlády chválí premiéra Jana Fischera, zejména za ten bruselský summit byl chválen a za dojednání irských garancí, což se u Mirka Topolánka, alespoň z toho hlediska zvnějšku, nedá úplně říct za toho jednoho čtvrtroku, co byl v čele Evropské unie. Tak nebyl čirou náhodou, technicky vzato, Jan Fischer lepším předsedajícím Evropské unie než Mirek Topolánek?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Zase, pane redaktore, kladete mi velmi těžké otázky, já prostě nemůžu ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nutím, nutím, nutím náměstka ...

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
... nemůžu ze svojí pozice přece hodnotit takto dva premiéry, já jsem s oběma velmi intenzivně pracoval, s oběma, mohu říci, s Mirkem Topolánkem teda do toho 8. května, pak s panem premiérem Fischerem, mohu říci, že oba dva, oba odváděli na těch jednáních, kde já jsem byl, a to byla jednání na nejvyšší úrovni, ať už to byla Evropská rada, či G20, či přípravné, přípravný summit v Berlíně na G20 s Mirkem Topolánkem, naprosto profesionální práci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to bych od vás očekával, pane náměstku, že tohle budete říkat. A teď, teď mi řekněte, je čistě pro to unijní úřednické prostředí lepší impulsivní přístup, který třeba není úplně kolikrát /nesrozumitelné/, ale zejména ten impulsivní prostě politický přístup, anebo přístup prostě technokratického úředníka, kterým bezesporu Jan Fischer zejména je?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Tak je samozřejmé, že prostě chování, výrazné chování Mirka Topolánka s jeho výraznými názory politickými prostě vadilo některým, tak to je v domácí politice, v zahraniční politice, on trošku provokoval, často i záměrně a samozřejmě u pana premiéra Fischera už z povahy jeho vlády to bylo jinak. Ten jeho summit byl řemeslně naprosto stoprocentně odveden, nikdo ..., velká, myslím si, že velké překvapení bylo v tom, že to možná mnozí nečekali, že se nám to podaří úplně všechno, včetně těch velmi těžkých irských záruk a velmi těžkého procesu nominace José Manuela Barrosa na funkci předsedy Evropské komise, všechno se povedlo, dohled nad finančními trhy, klimatická změna, nelegální migrace, všechno velmi těžká a výbušná témata v mnoha členských státech a povedlo se to a povedlo se to i v relativním klidu. Ta rada nebyla jednoduchá, ale proběhla, proběhla i včas, nemuseli jsme tam být někdy do soboty, ani jsme nešli spát někdy ve čtyři ráno ve čtvrtek, šli jsme spát v půl třetí, třeba já, takže to nebylo tak úplně dramaticky dlouhé, ale zvládli jsme to. Takže já myslím, že, já myslím, že prostě Mirek Topolánek z povahy své osobnosti a i tím, že byl prostě předsedou silné politické strany, tak samozřejmě některé lídry evropské trochu provokoval.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a ještě poslední otázka, která také zapadá do prostředí Evropské unie, prosím už krátkou odpověď, nebude pro Českou republiku handicapem, že se političtí lídři Jiří Paroubek a Mirek Topolánek dohodli, že jméno kandidáta na post eurokomisaře bude oznámeno až po výsledku podzimních voleb, že teď to vyjednávací období, kdy se bude ladit nějaký resort, bude prostě bezejmenné?

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Tak zaprvé, já nic nevím o tom, že jestli se skutečně dohodli, nebo nikoliv, to jenom tak někde čtu, ale nevím to, osobně si myslím, že by bylo výhodnější, kdybychom to jméno měli samozřejmě co nejdříve. Ve chvíli, kdy, kdy pozice José Manuela Barrosa bude upevněna, bude mít i to právní jmenování, tak si myslím, že dojde k neformálním kontaktům z řady členských států vůči němu a neformálně se začnou předjednávat ta portfolia, ale to portfolio bez obličeje, bez tváře, bez člověka prostě bude těžké dojednat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora byl mým hostem, děkuji pěkně, pane náměstku, za váš čas, na shledanou.

Marek MORA, náměstek ministra pro evropské záležitosti:
Já také děkuji, budu se těšit příště na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Radiožurnálu, přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.