Marek: České ekonomice je třeba vrátit švih. Každý politik by už měl mít už na stole plán, aby se po volbách neztrácel čas

Do parlamentních voleb zbývá necelý půl rok. Z vašeho pohledu, jaké hlavní úkoly bude muset řešit v ekonomické oblasti budoucí vláda, ať už v ní bude sedět kdokoliv?

Identifikace těch problémů, které jsou k řešení, není nijak složitá. Tím by každá vláda měla začít. Na prvním místě je to především slabý hospodářský růst. Pokud se podíváme na výkon v posledních dvou, třech letech, je evidentní, že je potřeba něco změnit. Možná bych měl ten horizont i protáhnout, protože současná slabost české ekonomiky začínala ještě v době před pandemií.

Čtěte také

Martin Fendrych: Prudce klesá porodnost. Babišovo hnutí to vidí jako ekonomický problém, ale jde o víc

Pokud si protáhneme dlouhodobé grafy, tak zjistíme, že tím zlomem je rok 2018 nebo 2019, kdy se nám začal pomalu zadrhávat motor české ekonomiky. Zadrhává více a více, takže ekonomika roste sotva o jedno procento. Letos by možná mohla růst o dvě procenta, kdyby se nespustila obchodní válka ve světě, ale i to není žádný velký zázrak.

Takže to je první velký problém, soustředit se na to, jak nejenom krátkodobě, ve střední době, ale zejména dlouhodobě vrátit české ekonomice švih, dynamiku, svižnost.

To není složité, jenom je potřeba udělat sadu komplexních kroků, které doprovází jeden druhý. Často přesahují jedno volební období a proto je potřeba s těmi začít pracovat co nejdříve a  zejména, aby opravdu byly komplexní, aby se doplňovaly. Od daní přes školství, vědu, výzkum, zkrátka je to opravdu komplexní úloha, kterou by měl mít ten, kdo aspiruje na to, že bude vládnout této zemi, ideálně připravenou už teď.

Ne, aby nad tím začal přemýšlet až po volbách, protože příprava takové strategie zbytečně sebere čas, který by potom mohl jít na její implementaci.

Pokud budeme mluvit o dalších problémech, tak máme nedořešenou celou škálu dalších problémů, jako je infrastruktura, energetika. Teď víme, že prioritou se stala také armáda. Máme velký deficit ve školství a je potřeba podstatně zlepšit nejenom financování vědy a výzkumu, ale zejména transfer znalostí do přidané hodnoty v ekonomice.

Každý zodpovědný politik by asi takovýhle seznam měl už teď mít před sebou na stole, aby zbytečně neztrácel čas po volbách.

Čtěte také

Kdo chce zvýšit daně? Poslechněte si politickou debatu o danění levné práce, výhodách pro živnostníky i tichém vínu

‚Daně jsou nutné zlo‘

Když ten výčet vezmu postupně, první, o čem jste se zmínil, byl daňový systém. Jakým způsobem by k němu podle vás budoucí vláda, ať už v ní bude kdokoliv, měla přistoupit?

To je otázka politických priorit. Politik z jedné části politického spektra se na to bude dívat jinak, než ten z druhé části, oba dva pohledy mohou být legitimní. Co je důležité, je, aby výše daní reflektovala to, co si objednáváme u státu na straně výdajů. Nemůžeme mít, jak to říká často pan Kalousek, francouzské výdaje a rumunské daně. To tím mám na mysli.

Daňový systém především musí být v reflexi toho, co si od státu objednáváme na výdajové straně, ať se jedná o zdravotnictví, školství, armádu, cokoliv. Následně pak jde o to, jakým mixem daní ten celkový daňový obnos chceme získat. Tady můžou ekonomové jenom radit, že tato daň je o něco efektivnější, tato zase poškozuje ekonomiku o něco více.

Můžeme říct, že by bylo dobré třeba poposunout trošku podíl těchto daní směrem nahoru na úkor těchto daní směrem dolů. Konkrétně to základní rozlišení je takové, že přímé daně, zejména příjmové, ať už fyzické nebo právnické osoby zpravidla poškozují ekonomiku více než nepřímé daně, tedy DPH nebo spotřební daně, nebo majetkové daně.

Samozřejmě nikdo nemá rád zvyšování daní. Daň je obecně pro ekonoma zlo, ale je to nutné zlo. Teď jenom musíme vybrat takový daňový mix, aby to zlo bylo co nejmenší.

Agentura PAQ Research pro projekt Českého rozhlasu Česko 2025 připravila analýzu současného daňového systému, uvedla i porovnání s tím, jak je to nastavené na Slovensku, v Maďarsku nebo v Polsku. Šéf agentury PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop ve středu v našem vysílání upozorňoval na to, že v Česku více daníme věci, které brzdí ekonomický růst a naopak méně spotřebu a majetek, o čem jste teď mluvil vy. To znamená, že doporučení by bylo změnit tento poměr, tedy méně danit práci, více spotřebu, majetek?

Dan Prokop v podstatě přesně reflektoval to, co jsem před chvílí zmínil. Je to tak, my to i rozebíráme mezi ekonomy a máme na to v řadě věcí podobný názor. Navíc jsou tady určité věci, o kterých bychom se ani nemuseli bavit, jestli je to nutné zlo, nebo není. Teď mám na mysli typicky některé spotřební daně, které u nás nejsou nastaveny optimálně.

Často se totiž pomocí daní neřeší jenom příjem do státního rozpočtu, ale také negativní externalita, to znamená nějaký negativní společenský vliv. Konkrétně typicky třeba dopad alkoholu. Pokud máme názor na to, že alkohol v přílišné konzumaci škodí populaci, tak bychom na to měli nějakým způsobem reagovat. Na to máme spotřební daň.

Čtěte také

Julie Hrstková: EET rozpočet nezachrání. Doba nízkých deficitů je definitivně pryč

Když se ale podíváte na jednotlivé formy alkoholu, tak u každé z nich máme nastavenou daň jinak. Proč? Jestli je dávka alkoholu stejná ve sklenici vína, jako v půl litru piva, tak by i to zdanění mělo být minimálně podobné, ne-li stejné.

Můžeme se tedy podívat na takovéto, řekněme, technické nedokonalosti v daňovém systému, které tam máme. Tím bychom měli začít, protože tím, že když si vyřešíme všechny tyto technické nedodělky daňového systému, tak si připravíme prostor pro to, abychom mohli dělat nějaké větší systémové zásahy.

Hnutí ANO avizuje, že pokud uspěje ve volbách, chce obnovit elektronickou evidenci tržeb, tedy EET. Je to správný krok a byla chyba, že se EET zrušil?

Nějakou formu digitální evidence v případě DPH má většina zemí vyspělého světa. Náležitost je tedy obvyklá. Pokud jde o nástroj, který používá moderní technologie, je tudíž relativně nenáročný na lidskou pracovní sílu, jedná se o automatizovaný systém, tak to dává celkem smysl.

My jsme vždy měli problém s tím, že náš daňový systém měl dva zásadní problémy. Byl relativně drahý na administraci a za druhé nepříliš efektivní ve výběru daní. Právě používání digitálních nástrojů je ideální způsob, jak zabít obě dvě mouchy jednou ranou, jak zvýšit efektivitu výběru daní a zároveň to udělat takovou formou, aby to nebylo nákladově náročné.

Euro v Česku?

Vláda ve středu rozhodla, že zatím nestanoví termín zavedení eura v Česku. Rozhodla tak na základě doporučení Ministerstva financí a České národní banky. Mělo by být zavedení eura tématem volební kampaně?

Ano i ne. V posledku se my jako ekonomové na rovinu neshodneme. Já sám znám všechny argumenty pro i proti a pro mě jsou stejně validní. Nejsem jednoznačně zastáncem ani eura, ani koruny. Nicméně, pokud se takto alibisticky zbavíme té odborné roviny odpovědi na tuto otázku, tak to často skončí tím, že řekneme, že to bude nakonec vždy politické rozhodnutí.

Čtěte také

Euro nám nezajistí růst, to je nesmysl, tvrdí Nacher. „Jde o bezpečnost a jednotu,“ namítá Nerudová

Pokud o něčem řekneme, že je to politické rozhodnutí, tak by o tom logicky měli rozhodovat i lidé. To znamená, že pokud o tom budou rozhodovat politici, tak si já jako volič budu vybírat politiky podle toho, jaký mají postoj k otázce eura. 

Podle materiálu, který měla k dispozici vláda České vloni splnilo tři z pěti kritérií pro přijetí eura. Nesplnilo jenom inflační kritérium a povinnost členství v systému směnných kurzů ERM2. Brání z ekonomického hlediska v tuto chvíli něco tomu, abychom se posunuli dál, aby byl stanoven jasný termín a směřovali jsme k přijetí eura?

Technicky nikoli. Pokud se někdo z politiků rozhodne, že budeme přijímat euro, tak může stanovit termín, kdy vstoupíme do mechanismu směnných kurzů. V něm si pobydeme nezbytnou, nejkratší možnou dobu a následně můžeme přijmout euro.

Pokud budeme chtít, jsme schopni ekonomicky plnit všechna kritéria: inflační, úroková, deficit, dluh. To všechno si myslím, že je aspoň minimálně schopný politik nebo vláda v krátkodobém horizontu schopná dosáhnout. Takže ano, v posledku je to čistě politické rozhodnutí.

Reaguje Evropská unie rozumně a adekvátně na ekonomické kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa? Co aktuální dění ukazuje o ekonomické gramotnosti politiků? A proč ukončil David Marek spolupráci s prezidentem Petrem Pavlem? Poslechněte si celý rozhovor.