Maraton nemůžete jen tak vzdát. Síla vůle se dá natrénovat, myslí si běžkyně Jitka Křížová

„Snažím se sportovat tak, aby mi to dělalo radost,“ tvrdí v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou. Výkon podle Jitky Křížové není na prvním místě, a tak si po maratonském běhu na Velké čínské zdi naplánovala oddych. Úplné nicnedělání však u Jitky Křížové nečekejte. „Pár dní jsem neběhala. Soustředila jsem se na plavání a na kolo,“ popisuje.

Pro zdolání vytrvalostního závodu je rozhodující nejen fyzická kondice, ale také vůle. „Člověk má něco v hlavě a nevzdá se,“ popisuje svůj přístup Jitka Křížová a uznává, že každý uběhnutý maraton ji bolel. „Chtěla jsem to často vzdát. A pak vám pověsí na krk medaili, což je velký zážitek,“ odhaluje jednu ze svých motivací.

Čtěte také

Vzdát se ovšem podle jejích slov člověk nemůže. Když na ni padne krize, přemýšlí, kolik toho natrénovala a jaká by byla škoda to ukončit. „Nejde to jen tak vzdát,“ myslí si.

Člověk potřebuje k životu málo. Stačí jeden malý kufr a je to,“ tvrdí Jitka Křížová, vzpomíná na svou zkušenost s prací na zaoceánské lodi a dodává: „Nepotřebujete věci, které pak celý život splácíte.

Jitka Křížová už plánuje návrat na Velkou čínskou zeď, jak ostatně potvrdila ve vysílání Hosta Radiožurnálu. K opakování této běžecké výzvy ji motivoval Jan Bauer, nevidomý běžec, jemuž bude dělat trasérku.

Úkol to nebude nijak lehký. Na Velké čínské zdi je bude čekat velké klesání a stoupání a také více než 5 tisíc schodů, které navíc nejsou pravidelné. „Trénovali jsme výběhy do schodů, ale v hotelu, kde je každé schodiště stejné. V Číně to bude technicky náročné. Musí nás být víc, proto s námi poběží ještě dva kamarádi,“ popisuje.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.