Maradona jako Bůh a Cruyff jako Ježíš. Fotbal dnes nahrazuje náboženství, ukazují v Amsterdamu
Co byste udělali, kdyby ve stejném letadle jako vy letěl legendární fotbalista Diego Maradona? Někdo by si možná udělal společnou fotku nebo ho poprosil o autogram. Našel se ale i člověk, který ze sedadla vzal několik Maradonových vlasů a doma si z nich udělal vlastní oltář. Pro některé lidi prostě může fotbal mít stejnou sílu jako náboženství.
Nejdřív se mi moc nechce věřit tomu, co mi Sander Rutjens říká. Jeden muž podle něj Maradonovy vlasy zasklil, umístil na dřevěnou desku a obklopil kříži a obrázky svatých. Vznikl tak oltář, ke kterému se dodnes přicházejí modlit zástupy lidí.
Sander Rutjens mi oltář skutečně ukazuje. Normálně ho najdete v Neapoli, za kterou Maradona na konci 80. let hrával. Teď ale visí tady v Amsterdamském muzeu na výstavě nazvané Fotbal Aleluja! Ta ukazuje podobnosti, které najdeme mezi fotbalem a náboženstvím.
Johan Cruyff? Co řekne, je svaté
Historce s Maradonovými vlasy samozřejmě můžete, ale taky nemusíte věřit. Třeba jsou to úplně obyčejné vlasy, vytržené kdo ví komu. Ale vždyť i s náboženstvím je to podobné: v kostelích se přechovávají ostatky svatých nebo třísky z kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš. Jestli jsou pravé, nebo ne, to je otázka víry.
Právě víru mají podle Sandera Rutjense fotbal a náboženství společné. I proto je symbolem téhle výstavy Diego Maradona: o jeho gólu na mistrovství světa v Mexiku vstřeleném rukou, podle něj Boží rukou, slyšel snad každý.
Podobným Bohem jako Maradona v Argentině nebo v Neapoli je v Nizozemsku Johann Cruyff. Co řekne, je svaté a lidé mu odpustí i to, za co by jiné osobnosti kamenovali.
V nizozemském fotbale jsou dva velcí kluboví rivalové: Ajax Amsterdam a Feyenoord Rotterdam. Když hráč přestoupí z jednoho klubu do druhého, je zrádce, pes by si od něj kůrku nevzal. Ne tak Cruyff: když odešel z Ajaxu do Feyenoordu, fanoušci z toho vinili vedení klubu. Ježíše přece taky neobviňujete.
Vášeň, nebo moderní náboženství?
Na mnoha fotbalových stadiónech fanoušci pějí chorály, a tak je uslyšíte i tady na výstavě Fotbal Aleluja! Vždyť pro mnohé fandy jsou stadióny něco jako novodobé chrámy. Fotbalový zápas končí penaltami a život smrtí, ale ti nejoddanější fandové dokážou obojí neuvěřitelným způsobem zkombinovat.
Film o Maradonovi obdivují i mladší diváci. „Je to o lidské tváři,“ říkají
Na filmový festival do Kalových Varů přijel Diego Maradona. Má 130 minut a vypadá to na divácký hit letní sezóny. Zázrak z chudého předměstí se stal předlouhou pro nový dokumentární film, který se promítá na filmovém festivalu v Karlových Varech.
Jedna z místností je vyzdobená jako kaple a uprostřed stojí rakev. Jak říká Sander Rutjens, nikdo tu neumřel, je to ale ukázka toho, kam až může zajít věrnost fanoušků. Ti, kteří fandí nizozemského klubu Twente Enschede, si můžou nechat vystrojit pohřeb v klubových barvách a odpočívat v rakvi s logem svého milovaného týmu.
Je tohle stále jen vášeň, nebo už se tu fotbal stává moderním náboženstvím? Vždyť kostely jsou stále prázdnější, zatímco fotbal sledují po celém světě miliardy lidí. To, jestli je fotbal skutečně náboženstvím dnešní doby, nechávají organizátoři výstavy Fotbal Aleluja! na návštěvnících. Ať si každý odpoví sám.
