Řasenkou proti trémě. Make-upem se přibližuji zdravé vidící veřejnosti, říká nevidomá Alena

„Mísí se tu různé zvuky a vůně. Slyším kolečka kufrů. Přiznávám, že kdybych tu zůstala úplně sama, určitě bych se ztratila a bála bych se. Velká hala je na orientaci strašně složitá. Nemáte se čeho chytit a zní úplně jinak, než malé prostory,“ vysvětluje v odletové hale Letiště Václava Havla v Praze nevidomá Alena.

Čtěte také

Chodíme často ven a Šarlota mi popisuje, co všechno vidí, pochvaluje si nevidomá máma Alena

Pár dní před Štědrým dnem na letiště s kufry nevyrazila. I když to měla v roce 2022 v plánu: „Měly jsme s dcerou letět na letní dovolenou na Kypr, ale věřím tomu, že ještě poletíme.“

Alena si mohla dát leteckou dovolenou k letošním kulatinám: „Jsem zrající žena, právě čtyřicetiletá. Tak jsem si říkala – ha, je to tady. Ale pro mě to žádná změna není. Snažím se užívat každou chviličku, nehledě na to, jestli mi je 40 nebo 30.“

Řasenkou proti trémě

Alena na letiště přijela v dlouhých tmavě modrých večerních šatech, aby zazpívala v době adventu cestujícím: „Budu zpívat směs koled, nějaké operní árie.“ Alena si nechává zesvětlovat vlasy, nosí šperky a před dopoledním koncertem se nalíčila řasenkou: „Mám pocit, že mi to krapet zvedne sebevědomí a to je teď důležité, protože to malinko potlačí mou trému. A navíc mám pocit, že vypadám víc jako žena a přiblížím se víc zdravé vidící veřejnosti, kdy se ženy běžně malují. Je to pro mě příjemné.“

Alena si díky doprovodu nemusela na letiště brát slepeckou hůl. V hale se ale rozléhaly zvuky jejích vyšších bot: „Boty na podpatku mi kupodivu nevadí. Měla jsem i období, kdy jsem neuměla chodit v rovných botách. Ale přiznávám, že když mám teď dceru, boty na podpatku beru výjimečně.“ Dceru Šarlotu Aleně kvůli práci pravidelně hlídají chůvy: „Teď v době adventu toho zpívání bylo víc. Teď jsme s dcerou nebyly častěji. Jinak je to hlídání tak dvakrát do týdne na několik hodin.“

Koncert pro uspěchané cestující

Nevidomá Alena na letišti vystupovala před velkým vánočním stromem v příletové hale. Koncert spolupořádala Dagmar Filgasová ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých: „Ráda bych představila nevidomou zpěvačku Alenku Terezii Vítek, která vystudovala Deylovu konzervatoř pro nevidomé v Praze. Svým uměním rozdává radost po celé republice. Ve vánočním období jsou lidé uspěchaní, přiletí a všichni utíkají do taxíků nebo do autobusů, tak by bylo fajn se zastavit, trošku popřemýšlet,“ vysvětluje smysl akce.

Během hodinového koncertu Alenu poslouchaly na letišti desítky lidí. Nápad si Dagmar Filgasová pochvaluje: „Alenka vždy odvede perfektní výkon. Leckdy jsou ty koncerty taky trošku netradiční jako dneska tady na pražském letišti. Více tradiční jsou v domovech pro seniory, v koncertních halách nebo společenských sálech a malých knihovnách. Ten pocit, že i zrakově postižení jsou platní naší společnosti, to naše společnost potřebuje.“