Máme válečnou ekonomiku, nejsilnější dopady přijdou na podzim, myslí si ekonomka Danuše Nerudová
Dopady současné situace postihnou hlavně nízkopříjmové skupiny a část střední třídy. Pocítit bychom je měli na podzim tohoto roku. Jaké konkrétní kroky by měla vláda podniknout a ke komu by měla pomoc směřovat? Tomáš Pancíř se ptal bývalé rektorky Mendelovy univerzity, profesorky Danuše Nerudové.
Ve svém komentáři pro deník E15 v tomto týdnu jste mimo jiné napsala, že si máme přiznat, že nás čekají těžké časy a že prvním nezbytným krokem je přestat lakovat věci na růžovo. Kdo podle vás lakuje věci na růžovo?
Domnívám se, že je skutečně potřeba si sundat růžové brýle a říci, že v tuto chvíli máme něco jako válečnou ekonomiku. To znamená, že všem klesne životní úroveň a že mezi námi budou lidé, kterým životní úroveň klesne více než ostatním. To je seriózní problém a už dneska se musíme začít připravovat na to, že těmto lidem bude muset být adresována silná sociální pomoc.
Na vaše slova jsem si vzpomněl dnes ráno, když jsem četl na Aktuálně.cz rozhovor s panem premiérem. Petr Fiala v něm mimo jiné říká, že všichni trochu zchudneme. Podepsala byste tuto formulaci? Souhlasíte s tím, že všichni trochu zchudneme? Nebo když je tam to slovo trochu, tak je to pořád ještě trochu nalakované na růžovo?
Je to trochu nalakované na růžovo, protože všichni nezchudneme stejně. A budou samozřejmě někteří, kteří v této krizi nezchudnou. Nejvíce v této krizi, bohužel, zchudnou lidé s nižšími příjmy, protože u nich tvoří výdaje na bydlení a potraviny 30 procent výdajů. To jsou položky, které v tuto chvíli táhnou inflaci v rámci spotřebitelského koše.
Čtěte také
Říkáte, že nejhůř to dopadne na nízkopříjmové. Můžeme dát rovnítko mezi nízkopříjmové a důchodce, samoživitele a samoživitelky?
Na prvním místě bych řekla samoživitelé a samoživitelky. Na druhém místě bych řekla důchodce a na třetím místě i část střední třídy, která bohužel patří do té třetiny domácností, jimž se sníží životní úroveň výrazným způsobem.
Proč samoživitelé a samoživitelky na prvním místě? Protože v tuto chvíli bohužel neexistuje vestavěný automatický mechanismus, který by valorizoval sociální dávky o inflaci tak, jak je tomu v případě důchodu, kde je automatický valorizační systém každý rok. Plus k tomu ještě připočtěme systém mimořádné valorizace, který je nastaven správně, což způsobí to, že letos, zřejmě na konci roku, dojde ke třetí valorizaci.
Čtěte také
V lednu byla řádná, teď k červnu bude mimořádná a inflace nám poroste takovým způsobem, že ještě zřejmě v listopadu a v prosinci bude druhá mimořádná valorizace. Srovnáme-li to s tím, že se sociální dávky každoročně nevalorizují – a jsem velmi ráda za ten první krok, který učinil pan ministr Jurečka –, s tím, že se zvýšilo životní a existenční minimum. To je ta indexace o inflaci.
Z mého pohledu to ale mělo být výrazně víc než 10 procent, protože když si sečtu inflaci za poslední dva roky plus tři letošní měsíce, tak rozhodně ten součet není 10 procent. Proto říkám samoživitelé a samoživitelky na prvním místě.
Pomohl by důchodcům jednorázový příspěvek, který navrhoval Andrej Babiš? Existuje důvod k zastropování cen nafty a benzínu? Jak může Česká národní banka bojovat s inflací? Poslechněte si celý rozhovor Tomáš Pancíře s ekonomkou Danuší Nerudovou.
Související
-
Koordinátorem uprchlické vlny bude dočasně Rakušan. Její zvládnutí vyjde Česko na 54 miliard
Kabinet předpokládá, že část peněz získá od Evropské unie. Náklady vynaložené na uprchlíky bude moct po Evropské komisi žádat zpětně k 24. únoru, tedy datu vpádu Ruska na Ukrajinu.
-
Vláda schválila návrh novely o snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 Kč
Ministři se na snížení domluvili už před týdnem, nyní rozhodli o legislativní úpravě. Musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident.
-
Meziroční růst inflace v Česku opět zrychlil, dosáhla 12,7 procenta. Je tak nejvyšší od roku 1998
Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.