„Máme hezky našlápnuto.“ Češi objevují sdílení elektřiny, vznikají i komunitní větrníky

Sedmdesát pět odběrných a deset výrobních míst. Liberec patří v Česku k lídrům komunitní energetiky

Velmi aktivní ve sdílení elektřiny jsou v Česku města a obce – a k lídrům mezi nimi patří Liberec. Výroba a sdílení vlastní energie ze slunce zároveň městu podle jeho propočtů už teď v počátcích projektu ušetří přes tři miliony korun ročně.

Na náměstí před libereckou radnicí se pracuje a opravuje. K natáčení jsem si vybral den, kdy je zatažená obloha a prší. Z dlouhodobého pohledu ale Liberec sází na výrobu energie ze slunce a taky na její aktivní sdílení. V tom chce toto město patřit k lídrům v rámci celé republiky.

„Během energetické krize z toho začalo být obrovské téma. Ceny energií vystřelily do nebeských výšin. To byl ten hlavní důvod, že se jak Liberec, tak ostatní města začaly o energetiku a energie zajímat,“ popisuje Miloslav Matocha, vedoucí odboru energetického managementu města Liberec. To založilo energetické společenství, do kterého se brzy chystá vpustit i další právnické nebo fyzické osoby.

Zleva Miloslav Matocha, Tereza Krbková a Pavlína Tvrdíková, kteří se v Liberci zabývají komunitní energetikou

Už teď vyrábí a sdílí elektřinu v rámci městských budov. Typicky asi čtyřicet procent vyrobené energie se spotřebuje přímo v daném objektu, zbytek se posílá do dalších budov ve vlastnictví města a jen jednotky procent tvoří přetoky prodávané do sítě.

„Vybrali jsme ty nejšikovnější objekty, které měly v pořádku střechy, byly správně osluněné, byly ve správném stavu. Tam jsme vystavěli prvních deset fotovoltaických elektráren a střešní fotovoltaiky budeme budovat i dál,“ vysvětluje Matocha.

Místopředsedkyní energetického společenství Liberec je Tereza Krbková. Procházíme společně chodbou historické budovy radnice v Liberci, která je také součástí zdejšího městského sdílení elektřiny. „Máme sedmdesát pět odběrných a deset výrobních míst,“ vypočítává Krbková.

Chodba radnice je osvětlená zdobným křišťálovým lustrem. I ten je poháněný komunitní elektřinou. „Díváme se, kolik právě vyrábí naše největší fotovoltaická elektrárna, kterou máme na základní škole Broumovská,“ ukazuje mi místopředsedkyně městského energetického společenství v aplikaci ve svém telefonu. „Krásně teď vyrábíme 20 kilowatt a něco nám jde do přetoku, do toho sdílení. Takže by se dalo říct, že tato chodba je zčásti napájená tím sdílením, z té obnovitelné energie.“

Miloslav Matocha dodává, že Liberci z analýzy vyšlo, že smysl má zaměřovat se prakticky výhradně na solární zdroje. „Budeme určitě budovat i komunitní baterku, která by nám pomohla to sluníčko přenést i na noc. Nikdy z nás nebude energetický ostrov, na dodávkách z přenosové soustavy budeme vždycky závislí, ale chceme mít výrazný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ říká Miloslav Matocha.

Město Liberec je zároveň coby jediné z Česka i součástí mezinárodní sítě inteligentních a klimaticky odpovědných měst, která se snaží co nejrychleji snižovat emise skleníkových plynů. „Díky tomu sdílíme dobré zkušenosti a učíme se navzájem s městy jako Turku, Nantes, Barcelona, Lublaň, Košice, Bratislava… Najdete tam zástupce všech zemí,“ popisuje síť Net Zero Cities 2030 Pavlína Tvrdíková, která má za Liberec zapojení do tohoto volného sdružení měst Evropské unie na starosti. „Když jsme připravovali komunitní energetiku, propojili nás s nějakými španělskými nebo belgickými regiony, které tu zkušenost měly.“

Hlavním cílem členských měst je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2030. „Potřebujeme realizovat technická opatření, abychom byli schopni snižovat emise skleníkových plynů. To vyžaduje investice. A druhá stránka věci je komunikace, osvěta, vzdělávání. Potřebujeme na tom spolupracovat se všemi klíčovými aktéry z území města. Potřebujeme, aby chápali důležitost toho tématu, byli třeba i ochotní přizpůsobit trochu své chování, aby bylo reálné ty emise snižovat,“ popisuje Tvrdíková.

Do roku 2030 ovšem zbývá velmi málo času na to, aby Liberec skutečně dosáhl klimatické neutrality, tedy dostal uhlíkové a další skleníkové emise vypuštěné nad rámec přírodního cyklu na nulu – tedy je vůbec nevypouštěl nebo jinak eliminoval. „My kalkulujeme samozřejmě i s nějakými reziduálními emisemi, ale doufáme, že se nám ty současné podaří výrazně snížit. Do roku 2030 chceme hlavně nastavit systém tak, aby klimatická neutralita byla v budoucnu možná,“ říká Tvrdíková.

Město Liberec si nechalo vypracovat emisní inventuru. Zjistilo, že největší problém spočívá v sektoru budov. „Tam tedy leží největší díl opatření – renovace budov, výměny zdrojů vytápění. Tím se nám oblast budov přelévá i do energetiky, tam je také velký díl emisí a následuje i doprava, zejména soukromá automobilová a nákladní doprava. Tam by měla pomoci elektrifikace,“ říká Tvrdíková.

Politická atmosféra v Česku i ve světě je vůči ochraně klimatu momentálně hodně nepřátelská, což dopadá i na snahy Liberce snižovat emise. Tématu ale naopak paradoxně pomáhá hormuzská krize.

„Celorepubliková politika samozřejmě vliv má. Ovlivňuje to priority, co bude financované, jak bude nastavená legislativa. Ale v současnosti má význam řešit témata jako bezpečnost, finanční úspory, zdraví, celkový wellbeing. A tam se zase naopak otevírá velká příležitost, protože asi každé město teď bude více přemýšlet nad tím, jestli dokáže být v té turbulentní době nějakým způsobem odolné,“ popisuje Pavlína Tvrdíková z odboru strategického rozvoje a dotací magistrátu města Liberec.

„Potřebujeme tu komunitní energetiku posouvat dál, abychom byli opravdu nezávislí a soběstační. A pro členy komunity už je v tuhle chvíli nastavená výrazně nižší cena elektřiny,“ doplňuje Tvrdíková.

autoři: Jan Kaliba , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio