„Máme hezky našlápnuto.“ Češi objevují sdílení elektřiny, vznikají i komunitní větrníky

4. červen 2026

Už víc než rok platí série zákonů, která to umožňuje. Podle údajů Elektroenergetického datového centra si Češi za tu dobu nasdíleli přibližně 80 gigawatthodin elektřiny. To odpovídá objemu roční spotřeby asi třiceti tisíc domácností. Nejčastěji Češi komunitně vyrábějí a odebírají elektřinu vyrobenou ze slunce, existují ale i projekty na komunitní větrníky.

Komunitní energetiky se účastní jak jednotlivci, tak podnikatelé nebo celé obce a města. Kromě zmíněné solární energie a plánovaných větrníků se v Česku sdílí třeba i elektřina vyrobená z vody či bioplynu. Vznikají také komunitní bateriová úložiště. S přehledem nejčastější model sdílení se jmenuje „aktivní zákazník“ a umožňuje posílat si elektřinu třeba z rodinného domu do bytu.

Michal Beneš byl jedním z prvních, kdo začali využívat komunitní energetiku

Za přibližně rok a půl se do systému sdílení elektřiny v Česku zapojilo přes 40 tisíc výrobních míst. Mezi první Čechy, kteří tento způsob začali využívat hned, jak to nová legislativa umožnila, patří Michal Beneš. 

Teď už sdílí elektřinu nejen s vlastní rodinou v režimu aktivního zákazníka. Letos vstoupil o úroveň výš – do místního energetického společenství Podlipansko. Takovýchto energetických společenství je v Česku přibližně sto padesát. Elektřinu si v jejich rámci může navzájem sdílet až tisíc jednotlivců, podniků i obecních budov.

Nadšenci z Děčína

Pouštějí se do toho většinou obce, ale v Děčíně se rozhodla odspodu vybudovat energetické společenství na svou pěst skupina nadšenců. Jedenáct z nich kolektivně obývá historickou vilu Diana asi deset minut pěšky od děčínského nádraží. 

Jedenáct členů energetické komunity SK Žárovka obývá historickou vilu Diana asi deset minut pěšky od děčínského nádraží

Obyvatelé vily se spojili s dalšími místními lidmi a rodinami z Děčína a okolí, aby si lokální nízkoemisní elektřinu mohli vyrábět jinde. A potom ji společně sdílet. Vzniklo energetické společenství SK Žárovka, které teď shání peníze na první fotovoltaiku. 

„V našem energetickém spolku je šest domácností. Pro mě je opravdu hodně důležité, abychom všichni ušetřili nějaké peníze, měli nějakou stabilní energii, na kterou si můžeme spolehnout. Vzpomeňme, že během energetické krize velké firmy, od kterých teď tu energii dostáváme, ztrojnásobily své výdělky, zatímco počet lidí v energetické chudobě se zdvojnásobil. A to podle mě rozhodně není spravedlivé, tak by to nemělo dopadat,“ myslí si Kateřina Holá, která spolupracuje s organizací Re-set.

Energetické společenství SK Žárovka z Děčína

Liberec už šetří miliony ročně

Velmi aktivní ve sdílení elektřiny jsou v Česku města a obce – a k lídrům mezi nimi patří Liberec. Výroba a sdílení vlastní energie ze slunce zároveň městu podle jeho propočtů už teď v počátcích projektu ušetří přes tři miliony korun ročně.

Výroba a sdílení vlastní energie ze slunce městu Liberec podle jeho propočtů už teď v počátcích projektu ušetří přes tři miliony korun ročně

„Během energetické krize z toho začalo být obrovské téma. Ceny energií vystřelily do nebeských výšin. To byl ten hlavní důvod, že se jak Liberec, tak ostatní města začaly o energetiku a energie zajímat,“ popisuje Miloslav Matocha, vedoucí odboru energetického managementu města Liberec. To založilo energetické společenství, do kterého se brzy chystá vpustit i další právnické nebo fyzické osoby.

Už teď vyrábí a sdílí elektřinu v rámci městských budov. Typicky asi čtyřicet procent vyrobené energie se spotřebuje přímo v daném objektu, zbytek se posílá do dalších budov ve vlastnictví města a jen jednotky procent tvoří přetoky prodávané do sítě.

„Vybrali jsme ty nejšikovnější objekty, které měly v pořádku střechy, byly správně osluněné, byly ve správném stavu. Tam jsme vystavěli prvních deset fotovoltaických elektráren a střešní fotovoltaiky budeme budovat i dál,“ vysvětluje Matocha.

Zleva Miloslav Matocha, Tereza Krbková a Pavlína Tvrdíková, kteří se v Liberci zabývají komunitní energetikou

„Máme sedmdesát pět odběrných a deset výrobních míst,“ vypočítává místopředsedkyně energetického společenství Liberec Tereza Krbková.

Město Liberec je zároveň coby jediné z Česka i součástí mezinárodní sítě inteligentních a klimaticky odpovědných měst, která se snaží co nejrychleji snižovat emise skleníkových plynů. Hlavním cílem členských měst je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2030.

Politická atmosféra v Česku i ve světě je vůči ochraně klimatu momentálně hodně nepřátelská, což dopadá i na snahy Liberce snižovat emise. Tématu ale naopak paradoxně pomáhá hormuzská krize.

autoři: Jan Kaliba , Martin Knitl , and
Spustit audio