Máma je film o lásce, není třeba se ho bát. Na úrovni duše jsme všichni zdraví, říká herečka Elizaveta Maximová

Včera jste měli premiéru v Lucerně. Jaké to bylo?

Bylo to nádherné. Obrovský zážitek pro nás byl, že si na konci diváci stoupli a tleskali nám. A ta atmosféra, která byla během projekce – cítili jsme, že jsme s celým sálem pevně semknuti. A co následovalo potom, jak lidi byli dojati a jaké rozhovory jsme potom vedli, toho si moc vážím. 

O čem jste se potom bavili?

Čtěte také

Nepela byl výjimečný člověk. Zasloužil by si i deset filmů, říká herečka Zuzana Mauréry, která ztvárnila krasobruslařovu trenérku

Bavili jsme se o tom, že každý si tam najde svoje rodinné téma. Mnoho lidí mi říkalo, že se obávali. Téma intelektuálně postižené matky s malou dcerou, které utečou do lesů v 80. letech poté, co jim zemře jejich opatrovnice, babička, která se jich ujala, ale není s nimi pokrevně spjatá…

Spousta lidí se ho bála a bála se třeba i moje rodina nebo moji blízcí, protože si mysleli, že to pro ně bude moc těžké. Ale Jiří Strach se scenáristou Markem Epsteinem to téma zpracovali tak láskyplně, že si myslím, že se ho lidi nemají bát, ale spíš to může být v prosinci taková náruč před svátky.

Je to velká náruč. Přiznám se, že jsem tu náruč probrečela. Pro mě je ten film o mateřské lásce, pro mě je toto hlavní téma. Kde je to vaše?

Pro mě je to taky o mateřské lásce a o lásce obecně.

Dobrovolnicí na psychiatrii

Abyste mohla zahrát tuto maminku, tak jste stážovala v psychiatrické nemocnici?

Dobrovolničila. 

Jak často si mám představit, že jste tam dělala? A co jste tam dělala?

Mám podepsanou NDA, smlouvu o mlčenlivosti s nemocnicí, takže moc věcí říci nemohu. Ale probíhalo to tak, že ráno přijdete a jdete na vizitu s panem primářem, s dalšími psychiatry, doktory, se zdravotními sestrami, s paní sociální pracovnicí, se zdravotními bratry, se zdravotním personálem… Teď se obávám, co mohu říct, co ne, ale na tom oddělení, kam jsem docházela, byli lidé nejenom s diagnózou, kterou má Lilian, ale i s jinými diagnózami.

Jakou diagnózu má Lilian?

Lilian má středně těžkou až těžkou mentální retardaci.

Takže IQ okolo padesáti? 

Pod padesát.

Než se dostaneme k tomu, jak se vytváří taková role, mi řekněte, co vám tato půlroční stáž dala jako člověku. Jaké poznání?

Pro mě tato zkušenost je obrovský mezník, lidsky.

Ve třiceti letech?

Ve 33. Pro mě to byla naprosto jedinečná zkušenost. Dalo mi to obrovskou lekci pokory. Zjistila jsem, že na úrovni duše jsme všichni zdraví. To bylo pro mě největší poznání. 

A obrovskou lekci pokory vůči čemu nebo vůči komu?

Čtěte také

Pro roli v Neporazitelných se učil žít na vozíku. „Lítost lidí byla to nejhorší,“ popisuje herec Jan Dlouhý

Když strávíte půl roku v prostředí, které je opravdu ze začátku velmi intenzivní, je to velmi těžké – nebo pro mě bylo. Já jsem se jako vysoce citlivý člověk snažila ze začátku obrnit a snažila jsem se vnímat všechno skrze to, že jsem herečka, která se připravuje na roli Lilian.

Odkoukávala jsem ze začátku mimiku, jemnou motoriku, těžiště, způsob chůze nebo reakci na určité podněty. Ale zároveň jsem viděla, když jsme spolu s některými pacienty chodili na vycházky, jak na ně reagují jiní lidé v tom areálu. A to mi došlo, jak obrovskou máme zodpovědnost, protože vyprávíme příběh někoho, před kým většina lidí, a to jsem zažila na těch vycházkách, uhne pohledem.

Jsou to příběhy lidí, jejichž příběhy nechceme slyšet, protože tam vnímáme tolik bolesti a něčeho, co by nás mohlo zasáhnout.

Jsou to příběhy lidí, jejichž příběhy nechceme slyšet, protože tam vnímáme tolik bolesti a něčeho, co by nás mohlo zasáhnout… Je to přirozené, že odvrátíte zrak, nechcete vědět, protože si myslíte, že tam je něco, co nechcete, aby vás silně zasáhlo.

A proč je dobré nechat se zasáhnout? 

Protože zjistíte, že jsme fakt na úrovni duše všichni zdraví. Zjistíte naši pestrost, rozmanitost. 

Hledání zevnějšku

Ta mladá krásná žena, která proti mně sedí, je od Lilian, postižené maminky, naprosto k nepoznání. Pojďme se bavit nejdřív o zevnějšku, než se dostaneme dovnitř. Umělecká maskérka Lenka Nosková – jak dlouho jí zabrala ta práce na vás?

To byla dlouhá příprava, protože jsme dělaly speciální odlitky čelistí, horní i dolní. Zároveň do těch odlitků byly vytvořené speciální výplně tváře, aby to trošičku šlo někam jinam.

Ono to udělá takový trojúhelníkový obličej, naducaný nahoře a pak dole se to k těm čelistem nějak zužuje…

Čtěte také

Jsou filmy, které jsou natočené bez kalkulu, ze srdce, říká ke snímku Karavan herečka Geislerová

Ano, to jsme zkoumaly docela dlouho. Ta čelist, kterou uvidíte ve finální podobě, je, myslím si, po čtvrté nebo páté úpravě. Vždycky jsme udělaly tu úpravu a pak za týden mě začalo něco hlodat vnitřně, takže jsme to pořád hledaly a potom už mi Lenka Nosková, které si velmi vážím, skoro nechtěla brát telefony, protože věděla, že pořád něco chci upravovat. (směje se)

Z blondýny jsem šla do tmavě hnědé nebo skoro černé barvy. Dlouho jsme ten zevnějšek hledaly, který by mi mohl i pomoct, ale zároveň tak, aby případně neublížil.

Krásným ženám se stává, že odmítají uvěřit tomu, že jsou krásné. Vy to máte asi podobně, ale přece jenom – když jste se viděla poprvé v zrcadle jako Lilian, co jste si myslela?

Super. (směje se) 

Začala jsem zjišťovat, že do Lilian musím hodně přes tělo, že je hodně tělová, hodně animální.

Jako že je to tak, jak jste chtěla? Včetně nedokonalé pleti, zubních náhrad, všeho?

To jsme se domluvili, že jsem půl roku přestala chodit na kosmetiku a tak dále. Ještě jsem přibrala přes 8 kilo v rámci příprav, ale to byla moje vlastní iniciativa, protože jsem začala zjišťovat, že do Lilian musím hodně přes tělo, že je hodně tělová, hodně animální. A cítila jsem, že mám příliš vysportované tělo – říkám to bez chlubení – a že potřebuji větší křehkost a cítit v těle větší zpomalenost a vycházet těžištěm malinko odjinud.

Ze středu?

Ze středu, totálně. Vycházet z břicha a absolutně přestat vnímat třeba ženské křivky.

Setkává se Elizaveta Maximová s předsudky? Jak se jí hrálo se Sophií Šporclovou? Proč se odnaučuje být šprtkou? A v čem spočívala nejlepší rada, kterou dostala od Petera Bebjaka? Poslechněte si celý rozhovor.