Mám rád „blbý“ domy. Dnes převládá nechuť k tomu, aby něco převládalo, myslí si architekt Ladislav Lábus
Dobré architektury můžete dosáhnout i s málo penězi, tvrdí uznávaný architekt a děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus. Jako příklad uvádí lidovou architekturu, která vznikala s maximálním citem a minimem financí.
Jen na architektuře nezáleží, uvědomuje si Ladislav Lábus. Podle jeho mínění se tak můžeme lépe cítit i ve starém domě se špatnými okny a mizernou izolací. „Záleží také na tom, s kým bydlíte,“ připomíná lidský rozměr a uznává, že závidí svým předchůdcům, kteří navrhovali bydlení v domě, kdy ve společnosti nepřevládal individualismus. „Například domy na Vinohradech nekřičí, že se chtějí odlišit od ostatních,“ uvádí příklad.
Přitom podle jeho slov nejde o umění nebo o řemeslo. „Dnes se nestaví jako v minulosti třeba na Vinohradech. Město tehdy udělalo infrastrukturu a prodalo pozemky stavitelům. V současnosti se staví v rámci developerských projektů,“ srovnává.
Pro současnou architekturu i společnost je charakteristický požadavek různorodosti – převládá nechuť k tomu, aby něco převládalo. Dominují proto domy, které nechtějí mít nic společného s historií nebo tradicí. „Architekti mají chuť odlišovat se od svých otců,“ zdůrazňuje Ladislav Lábus.
Svobodu projevujeme nekulturním přístupem ke krajině
„Řádu v architektuře i ve společnosti je čím dál méně. Sleduji jeho hledání v přirozeném světě, kdy vznikaly hezké stavby přirozeně, ne jako počiny velkých architektů,“ tvrdí v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.
Určité věci se v Praze vyčistily. Ale zároveň se město změnilo. Jsou místa, kam Pražan nerad chodí, protože jsou věnovaná jen turismu. Nevím, co bych poradil.
Ladislav Lábus
Ladislav Lábus navíc kritizuje přístup ke krajině. „Dosáhli jsme svobody, ale ta se projevila negativně v krajině. Myslíme si, že žijeme ve svobodě, ale tu projevujeme nekulturním přístupem ke krajině,“ dodává.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
OVĚŘOVNA: Sníh, mráz a oteplování se nevylučují. ‚Planeta se snaží sama ochladit,‘ říká klimatolog
-
Přelomový verdikt: Proč soud nakonec označil blokaci ‚dezinformačního webu‘ AC24 za nezákonnou?
-
Ve vztazích s Tchaj-wanem drží Česko ze zemí EU několik prvenství. Vazby neohrozí ani změna vlády, míní studie
-
Divoký, ale úspěšný. Takový byl loňský rok očima investorů