Malý český nanosatelit se ozval. Experimentální družice VZLUSAT-2 poslala svůj první signál

Vysláním signálu skončilo vypouštění nanosatelitu do volného vesmíru. VZLUSAT-2 se až dosud pohyboval s ostatními družicemi v takzvaném vystřelovači, který vynesla na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 už 13. ledna. Ve středu tedy došlo k oddělení nanosatelitu od skupiny družic.

Čtěte také

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je v cíli. Teď zkusí zachytit záření prvních galaxií ve vesmíru

Vše dopadlo dobře, i když samotné vystřelení ještě neznamenalo to, že čeští vývojáři slyšeli ono pípnutí, na které tolik čekali a které se nakonec ozvalo z Austrálie. Po oddělení se totiž nemohla družice aktivovat okamžitě.

„Otevřou se dvířka, družice se vysune pomocí pružiny a vyletí. Tím se jí sepne napájení a družice teoreticky naskočí, ale ještě nesmí nic dělat, aby něčím neohrozila mateřskou družici,“ popisuje vypouštění nanosatelitu šéfkonstruktér Vladimír Dániel, který je pod nanosatelitem VZLUSAT-2 podepsaný.

Zařízení se pohybuje na konstantní dráze, otáčí se země pod ním. „A my si musíme počkat, až přiletí nad Plzeň. Pak teprve můžeme začít poslouchat signál,“ dodává Dániel. Právě z Plzně bude družice operována, a to z pozemní stanice Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity.

Radiace a kosmické počasí

VZLUSAT-2 není nijak velké zařízení, váží 4 kilogramy. V podstatě to jsou spojené tři černé krychle, každá má rozměry třikrát 10 centimetrů.

Čtěte také

Úspěch české družice. Data z vesmíru posílá VZLUSAT 1 už čtyři roky, jiné to vydrží jen rok

Dovnitř se toho ale hodně vejde. Jsou tam experimentální kamery namířené na Zemi, ale třeba i přístroje od vědců z Českého vysokého učení technického v Praze nebo brněnské Masarykovy univerzity na měření různých záření ve vesmíru, jako je třeba radiace, také na předpověď kosmického počasí a tak podobně.

Podle současných plánů má VZLUSAT-2 fungovat jeden rok, ale je dost možné, že to bude o dost déle. Protože například předchůdce, družice VZLUSAT-1, byla původně také sestavena na roční životnost, ale na naší oběžné dráze krouží už pátým rokem.

Poslechněte si celou Vědu Plus s Lucií Vopálenskou.

Uslyšíte, že sopku na souostroví Tonga přirovnávají vědci k parnímu kotli. Evropská komise chce zavést právo na dostupný vysokorychlostní internet nebo právo vypnout si po pracovní době přístup do pracovního mailu. Ekodukty přes dálnici D1 už mohou sloužit zvěři k bezpečné migraci. A do Měsíce zanedlouho nejspíš narazí kus rakety vyslané ze Země.