Maloval Franze Ferdinanda i slavné bitvy. V Sofii vzniká film o malíři Jaroslavu Věšínovi

Malíř Jaroslav Věšín byl rodák z Čech, ale stal se ikonou bulharského umění. Současník Mikoláše Alše a Alfonse Muchy založil v Bulharsku malířskou školu a výrazně ovlivnil tamní uměleckou scénu. V Sofii o něm nyní vzniká dokument Jeden Evropan v Sofii. Náš reportér Pavel Novák se setkal s jeho režisérem Petrem Bakalovem.

Režisér Petr Bakalov je pro svůj film zapálený. Ukazoval mi Věšínův portrét arcivévody Františka Ferdinanda d’Este, následníka rakousko-uherského trůnu, kterého v roce 1914 zastřelil atentátník v Sarajevu. Věšín ho namaloval třiadvacet let dříve. Dostal pak nabídku stát se dvorním portrétistou, tu ale odmítl a raději se vydal do Bulharska – nového svobodného slovanského státu.

Malíř dokumentující boje

V roce 1897 přijal pozvání tehdejšího ministra školství bulharského carství Konstantina Veličkova, aby v Sofii přednášel. Už před ním tam působil další český malíř Jan Mrkvička. Bulharsko tehdy prožívalo období budování moderního státu po osvobození z osmanské nadvlády a Věšín se rozhodl přispět svými zkušenostmi právě tam.

Režisér dokumentu o Jaroslavu Věšínovi Petr Bakalov

„Věšín byl prvním bulharským malířem bitev. Jeho obrazy jsou ve Vojensko-historickém muzeu v Sofii a jsou vynikající. Když v roce 1912 vypukla první balkánská válka, zúčastnil se jí jako malíř dokumentující boje. Chtěl vytvořit rozsáhlou obrazovou epopej. Byl nejen kolegou, ale i blízkým přítelem Alfonse Muchy. Společně totiž studovali v Praze,“ popisuje Bakalov.

Po příchodu do Bulharska sehrál Jaroslav Věšín významnou roli v rozvoji výtvarného umění mladého státu. Byl jmenován profesorem na Vyšší výtvarné škole, z níž se později stala Akademie výtvarných umění. První absolventi jeho kurzů se stali vynikajícími bulharskými umělci.

Jeden Evropan v Sofii

Dokument o Jaroslavu Věšínovi se bude jmenovat Jeden Evropan v Sofii. Zmapuje umělcův život v Čechách, na Slovensku i v Bulharsku, kde v roce 1915 ve věku pětapadesáti let náhle zemřel. Režisér Petr Bakalov chce ve filmu využít také hudbu ze Slovanských tanců Antonína Dvořáka.

Natočený materiál je už ve střižně. Filmaři pracovali ve Věšínově rodném Vraném u Kladna, v Národní galerii v Praze, Moravské galerii v Brně, v Ostravě, Plzni i na zámku Maleč, kde jsou vystavena některá z jeho děl. Věšínovy malby zdobí také interiér budovy České spořitelny v pražské Rytířské ulici. Dokument o českém zakladateli bulharské malířské školy Jaroslavu Věšínovi bude mít premiéru letos na podzim.

autoři: Pavel Novák , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat