Malé vodní elektrárny sice mají mít podporu státu, ve skutečnosti provozovatelům nikdo nepomůže

13. únor 2022

„Aniž by hnul prstem, dostává stát od nás čistou energii. To, co dodáme, je drobek, ale z toho, co za to dostaneme, ještě platíme daně. Nikdo nám přitom s ničím nepomůže, takže se cítíme tak trochu ublížení,“ vysvětluje provozovatel mikroelektrárny na Doubravě nedaleko Chotěboře Jan Krátký. V Česku vyrábějí vodní elektrárny jen asi tři procenta elektrické energie. Potenciál mají naše toky podstatně větší. 

„Dá se říct, že k vodní elektrárně se vyjadřuje kde kdo. A určuje to stavební zákon,“ komentuje prezident Asociace hydroenergetiků Ondřej Nováček. Dodává, že získat pro novou elektrárnu stavební povolení je běh na velmi dlouhou trať.

Úředník to nechá na stavebníkovi, ten si neví rady a záměr zaniká.
Ondřej Nováček

Fakticky rozhodující slovo tak dostanou nejen sousedi, ale také příslušné státní povodí, pod které vodní tok spadá. Pak jsou to místní rybářské a ochranářské organizace a dokonce i vodáci. Stačí nesouhlas jediného člověka nebo organizace a projekt je zablokovaný.

„Setkáváme se s tím, že úředník, který má povolení vydat, se k nějaké námitce raději přikloní, než by ji zamítl. Těch účastníků je tolik, že je těžké skloubit všechny zájmy dohromady. Úředník to nechá na stavebníkovi, ten si neví rady a záměr zaniká.“

Úřady by měly vodní energii obrazně řečeno držet palce, ale v reálném životě to tak není.  „Vodní elektrárny jsou důležitou součástí energetického mixu České republiky s podílem téměř tří procent na celkové výrobě elektřiny,“ tvrdí Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí (MŽP).

Ministerstvo: Vhodných je 200 lokalit

„U velkých vodních elektráren nevidíme potenciál k jejich dalšímu rozvoji, ale stále je možné zvyšovat jejich účinnost. A u některých z nich se rovněž nabízí možnost přestavby na přečerpávací vodní elektrárnu. Nárůst instalovaného výkonu malých vodních elektráren se v posledních několika letech výrazně zpomalil. V souladu s předpoklady Národního plánu v oblasti energetiky a klimatu je podle MŽP realisticky možný nárůst instalovaného výkonu malých vodních elektráren o přibližně 2 MW za rok nejméně do roku 2030.“

Malá vodní elektrárna Želina

Daří se tedy z pohledu MŽP dlouhodobě využívat potenciál vodní energie v ČR? „Potenciál dalšího rozvoje je podle našich analýz významně limitován nutností zachovat ekologickou rovnováhu vodních toků a minimálních zůstatkových průtoků podle vodního zákona,“ odpovídá Charvát.

„Při splnění těchto podmínek by bylo pro instalaci malých vodních elektráren možné využít přibližně 200 lokalit s celkovým instalovaným výkonem okolo 35 MW. Z toho 138 lokalit je však vhodných pouze pro instalaci mikrozdrojů s výkonem do 100 kW. Důležité je zachovat i migrační prostupnost toků pro živočichy a k jejich ochraně vybavit vodní elektrárny účinnými prostředky.“

Patrik Rozehnal prozkoumal malou vodní elektrárnu

Ve zvukové verzi pořadu Zaostřeno uslyšíte, co říkají na malé vodní elektrárny vodáci, kteří chtějí toky zachovat sjízdné pro rekreační účely. Zaostřeno natočil Vít Pohanka.

autor: Vít Pohanka
Spustit audio

Související