Maker Faire spojuje nadšence i vědce. Ukazuje, že technologií ani robotů se nemusíme bát, říká programová ředitelka festivalu Barbora Pešek

Jaký je rozptyl mezi tím, že festival propojuje kutily, ale i vynálezce a fandy nových technologií? Přijde mi, že je to od Přemka Podlahy, dej mu pánbůh věčné nebe, až pro nějaké super progresivní vynálezce ze start-upu.

Je to tak, a to je taky největší síla festivalu – že když něco děláte v kuchyni, třeba pěstujete doma Tibi krystaly, a chcete o tom mluvit a sdílet s ostatními, děláte doma limonády... přes studentské týmy, které dělají třeba vozítka na Mars, až po fakt špičkové vědce, kteří se věnují třeba experimentální botanice, kteří budou v Praze tento víkend, nebo vesmírnému výzkumu.

Maker Faire, můžu to přeložit jako veletrh tvůrců?

Není to přesné, protože tvůrci je hodně široký pojem. A je to od jednotlivců, nadšenců, kteří si něco dělají v garáži, přes týmy, které spolupracují na nějakém řešení, až po vědce. Ale v tom nejširším slova smyslu je to veletrh tvůrců, nadšenců a lidí, kteří se baví tím, že mají radost z učení, z celoživotního učení a z toho, že toto sdílí s ostatními a ukazují jim třeba cestu, jak můžou oni sami začít.

Abychom si mohli svým způsobem to, o čem mluvíme, osahat, tak jste přinesla několik věcí. Začněme tím, co máte nejblíž po ruce. Budu to komentovat pro rozhlas – Barbora Pešek bere do ruky zdánlivě obyčejnou krabičku, která má bílé víko a modrý spodek. Ovšem v té krabičce je něco jako baterie?

Je to senzor a je to deska napojená na senzor vzduchu. A tato jednoduchá krabička, kterou si můžete jednoduše dát za okno, vám umožní měřit kvalitu vzduchu, sdílet data a připojit se tak do mezinárodní sítě lidí, kteří sdílí to, jaký je vzduch a ovzduší v jejich okolí. A tuto krabičku jsem přinesla kvůli tomu, že spojuje to, o co nám na festivalech hodně jde, a to, že se snažíme podněcovat jednotlivce k tomu, aby byli aktivní ve svém okolí. Abyste třeba mohl něco změnit, je důležité tomu rozumět, poznat to, dokázat to změřit a pak to třeba i měnit.

A toto si můžu vyrobit, nebo mi to někdo dá?

Toto si můžete vyrobit. Je to překvapivě jednodušší, než to vypadá. O tom taky celý festival je, že ukazujeme cesty, jak se začít připojovat do různých komunit k tomu, co návštěvníky zajímá. Když vás zajímá třeba čistota ovzduší, tak si můžete vyrobit takovouto krabičku. Nebo když vás třeba zajímá současná robotika, můžete si třeba přijít o víkendu na festival udělat elastické robotické rameno.

Čtěte také

Roboti, 3D tisk i virtuální realita. Maker Faire proměnil Thermal v laboratoř budoucnosti

Festival byl zatím letos v Karlových Varech, v Jihlavě a v Rychnově nad Kněžnou. Pomáhá festival svým způsobem i nějak těmto městům anebo tam jenom lidé hezky zabíjí čas a podívají se na vychytávky?

Festivaly právě nejsou jenom o podivnostech nebo různých vtipných vynálezech, ale je to zásadní součást inovačního ekosystému měst, protože na festivalech se potkávají lidi, kteří přirozeně celý život experimentují a všichni chtějí nějakým způsobem inovovat. Ale ta cesta k inovacím vede právě přes experiment, přes hru, že si toto vyzkoušíte, že začnete a pustíte se do toho ty věci dělat. A to festivaly do těchto měst přináší a otvírají. Je to už pravidelná součást.

A vy jako organizátoři máte nějaký filtr, aby se na festival dostaly věci, které jsou zajímavé, zábavné, užitečné, které jsou technologicky na výši anebo které jsou třeba jenom důmyslné? Aby se tam nedostali třeba takoví „blouznivci našich hor“?

Ano, aktivně vybíráme programově tipy a lidi, kteří na festival patří nebo které bychom rádi oslovili. Děláme to tak, že jsme v kontaktu s mladými studenty, často na středních školách, kteří přišli s něčím, co je zajímá. A festivaly jsou často první místa, kde takovou věc nebo svůj objev představí.

Čtěte také

„Domácí blázen, miláček žen.“ První kuchyňský robot byl obrovský a vyráběl se ve Zbrojovce

Stalo se nám to třeba týmem Lazar, který byl součástí festivalu a potom vyhráli soutěž NASA. Takových příkladů máme víc.

I tento víkend tam budou týmy, které jsme před 14 dny zavřeli v dílně na Smíchově na 24 hodin a řešili jsme tam společně hodně těžký úkol, a to jak pomoci astronautovi v různých rovinách. Bude tam vítězný studentský tým, který si říká Chleba.

Ti vymysleli takový exoskeleton. Protože s čím astronauti hodně bojují, ale o čem se moc nemluví, je to, že když jsou na ISS, třeba na Mezinárodní vesmírné stanici, tak jim ochabují svaly a zároveň se jim jakoby prodlužuje trochu páteř. Takže když přijedou zpátky na zem, tak mají velký problém s pohybem. Jak to vyřešili, uvidíte tento víkend.

Bojový robot, to je jeden z programů, který tam máte, že se můžeme dívat na souboj bojových robotů. Jenom dívat?

Nejenom dívat, festival je hodně o tom, že chceme, aby se diváci nejenom dívali, ale aby si ty věci vyzkoušeli, pochopili, jak fungují. A bojového robota si můžete na místě přijít udělat. Bojový robot zní destruktivně, ale jde o poetiku a vášeň pro inženýrství, pro řešení složitých problémů.

Když spolu bojoví roboti zápasí v aréně, není to primárně o destrukci toho robota, ale o tom, že jste schopni ho naprogramovat, vyřešit komplexní věc, ovládat ho líp než váš soupeř. Ano, bojoví roboti mají i cirkulárky a plamenomety, ale za tímto pojmenováním je poetika a vášeň pro inženýrství a všichni si to můžou právě přijít vyzkoušet, robota si postavit a rovnou ho postavit i do bojové arény.

K čemu je to dobré? Může mít něco takového praktické využití?

Čtěte také

I to, co sestavím z deseti součástek, má svoji duši, usmívá se organizátor Robotického dne

Určitě, protože žijeme v hrozně rychlém světě, kde je potřeba se pořád učit, učit se rychle a nebojíte se toho. Stavět si bojového robota znamená, že musíte na každodenní bázi trochu překonávat překážky, učit se nové věci. A k tomu taková akce jako festivaly Maker Faire slouží, abychom lidi nadchly pro to, že technologie a třeba roboti nemusí být něco, čeho je potřeba se bát, ale že je dobré to zkusit zařadit do nějakého každodenního fungování i života lidí.

Festival Maker Faire přináší zajímavé příběhy. Vy jste mi třeba psala o Josefu Průšovi, který začínal v pražském Hackerspacu Brmlab. Co dělá dnes?

Dnes má obrovskou, velmi úspěšnou firmu na 3D tiskárny. Je to jedna z nejúspěšnějších firem v Čechách. Ukazuje to i na možnosti, které toto otevřené prostředí kolem hackerspaceů a festivalů má a kam to může vést potom.

Co je to hackerspace? Jaký program chystá festival ve Vrchlabí? A jak může souviset odpadkový koš s umělou inteligencí? Poslechněte si celý rozhovor.