Magazín Experiment ŽIVĚ z pražské zoo: Co všechno obnáší návrat ohrožených druhů do přírody?

Odborníci z pražské zoo se před několika dny vrátili z další mise v Kazachstánu. Souvisela s návratem koní Převalského do volné přírody. Letošní transport byl rekordní – do stepi zamířili čtyři hřebci a čtyři klisny.

Čtěte také

„Poslední opravdu divocí koně.“ Po Mongolsku a Číně se vrací koně Převalského i do kazašské stepi

Pražská zoologická zahrada se ale ochraně ohrožených druhů nevěnuje jen ve středoasijské stepi. Její aktivity sahají na několik kontinentů.

Ex situ: pojistka proti vyhynutí

Základem ochrany mnoha kriticky ohrožených druhů je samotný chov v zoologických zahradách. Této formě ochrany se říká ex situ, tedy mimo přirozené prostředí zvířat.

„Tím, že udržujeme pojistné populace a množíme ohrožené druhy, se připravujeme na situaci, kdyby v přírodě vyhynuly. Zoologické zahrady jsou rezervoárem genetiky a mohou pomoci s návratem populací do přírody,“ vysvětluje mluvčí Zoo Praha Filip Mašek.

Ochrana v místě výskytu

Vedle toho se zoo podílí i na takzvaných in situ programech, tedy přímo v oblastech, kde zvířata žijí nebo dříve žila. „Nejde jen o návrat ohrožených druhů do přírody. Podporujeme projekty, které zlepšují podmínky v místě jejich výskytu, aby se tam jednou mohla vrátit,“ říká Mašek.

Čtěte také

iROZHLAS

Z Evropy do Keni. Safari Park Dvůr Králové posílá čtyři bongy na pomoc ohroženému druhu

Součástí práce je podpora biodiverzity, osvěta místních obyvatel i hledání příčin úbytku jednotlivých druhů. „Musíme zjistit, proč z dané lokality zmizely, a ten problém odstranit. Nemůžeme zvíře vrátit tam, kde mu stále hrozí nebezpečí.“

Zoo Praha dlouhodobě podporuje desítky ochranářských projektů po celém světě. Vedle koní Převalského také v Brazílii, Keni nebo Kamerunu.

Pomoc vzácné kachně i bongům horským

Jedním z méně známých projektů je ochrana morčáka paranského, kriticky ohrožené rybožravé kachny. „V přírodě zbývá asi dvě stě jedinců. Jediná chovná stanice se potýká s výpadky proudu, které ohrožují líhně. Proto jsme jim pořídili elektrocentrálu,“ popisuje Mašek.

V Keni zase zoo podporuje ochranu bongů horských. Ve volné přírodě jich podle odhadů přežívá jen kolem čtyřiceti. „Problém je, že je není kam vracet. Proto podporujeme obnovu lesa, na kterém je bongo horský úzce závislý.“

Toulavý autobus v Kamerunu

Nedílnou součástí ochrany přírody je také vzdělávání místních obyvatel. V Kamerunu proto Zoo Praha podporuje projekt Toulavý autobus. „Snažíme se šířit osvětu mezi dětmi, které jednou budou rozhodovat o ochraně přírody. Díky tomu poznávají gorily, šimpanze nebo luskouny jako fascinující zvířata, která je třeba chránit.“

Čtěte také

Dovézt želvičky Boulengerovy do Evropy stálo 1720 e-mailů a přes 200 zpráv, líčí chovatel Kopečný. Jeho zoo zachraňuje vzácné druhy

Podle Filipa Maška by ale bez mezinárodní spolupráce podobné projekty nebyly možné. „Nevyměňujeme si jen zkušenosti, ale i samotná zvířata. Někdy to přirovnávám k výměně kartiček pokémonů. Ve variabilitě je síla.“

Jako příklad uvádí právě návrat koně Převalského. „Nevypouštíme jen koně z Prahy. Vybíráme geneticky vhodné jedince z celé Evropy. A naopak třeba Safari Park Dvůr Králové organizoval transport bongů horských, kterému jsme poskytli samce z našeho chovu, protože byl geneticky vhodný.“

Miliony korun z každé vstupenky

Pražská zoo podporuje také zavedené ochranářské organizace v zahraničí. „Posíláme finance tam, kde víme, že to má smysl. Třeba do stanice tasmánských čertů, kde se vyvíjí vakcína proti jejich rakovině tváře.“

Čtěte také

iROZHLAS

Pražskou zoo navštívilo nejvíc lidí od pandemie. Ve Zlíně hlásí rekord od zahájení provozu

Takové projekty jsou finančně náročné. Jejich důležitým zdrojem jsou samotní návštěvníci zoo. „Z každé prodané vstupenky jde osm korun na ochranu biodiverzity. Ročně nás navštíví zhruba milion a půl lidí, takže jde asi o dvanáct milionů korun. To je základ financování těchto projektů.“

Naplánovat návrat zvířat do přírody je podle odborníků stále složitější. „Lidé se nás často ptají, proč nevracíme gorily do přírody. My se ale ptáme: Kam? Bezpečné pralesy jsou už obsazené. Přesto hledáme nové možnosti. Jednou z nich by mohl být připravovaný projekt v Senegalu.“