Magazín Experiment ŽIVĚ z agrosalonu Země živitelka. Jak udržet vodu v půdě? A jak ochránit ovce před vlky?

Letošní horké a suché léto znovu ukázalo, jak důležité je udržet vodu v krajině. Jedním z mnoha faktorů, jak pole sucho zvládne, je to, co udělá zemědělec ihned po sklizni.

Čtěte také

Půda v Česku není v dobrém stavu, ubývá v ní organická hmota, varuje biolog. Co děláme špatně?

„Zemědělec musí minimalizovat výpar vody z půdy, protože chce mít vodu pro rostliny i pro to, aby se vracela do podzemních vod. Z čerstvě zoraného pole přitom může voda mizet až čtyřikrát rychleji než z pole, na kterém zůstalo strniště,“ říká Pavel Růžek z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu.

Půda by tedy podle něj neměla zůstávat holá, a už vůbec ne během horkých dnů, což se bohužel často stává před setím řepky a meziplodin. „Čím je povrch hrubší – třeba po orbě nebo hlubokém kypření, tím je výpar a ztráta vody větší. Půdu bychom tedy měli přikrýt posklizňovými zbytky nebo na poli nechat strniště.“

Organická hmota pomáhá zadržet vodu

Ke správnému hospodaření s půdou dnes zemědělcům pomáhá takzvaná precizní agrotechnika.

„Precizní zemědělství je dimenzováno na nové stroje, nástroje a speciální postupy. Je ale třeba to řešit komplexně. Když nám stroj monitoruje stav půdy, můžeme podle toho udělat jednotlivá opatření, která už jsou perfektní.“

Čtěte také

Zapomněli jsme, že by půda, na které pracujeme, měla být nachystaná i pro další pokolení, myslí si sedlák z Hané

Takový způsob hospodaření může pomoci, aby na poli zůstávalo více vody. Základem je podle Růžka udržet v půdě organickou hmotu. Právě její nedostatek ale patří mezi největší problémy.

„Statkových a organických hnojiv máme málo a málo jich vracíme do půdy. Proto je třeba ztráty organické hmoty z půdy omezovat už samotným zpracováním půdy.“

Půda totiž díky organickému uhlíku, který je základní složkou půdního humusu, dokáže lépe zadržovat vodu. Humusové látky jsou důležité nejen pro úrodnost půdy, ale i pro hospodaření s vodou. Čím více organické hmoty půda obsahuje, tím lépe s vodou hospodaří.

Méně hlubokého kypření, více práce podle podmínek

Zemědělci by podle Růžka neměli půdu tak hluboko kypřit. Zpracování by měli přizpůsobovat jejímu aktuálnímu stavu, počasí i srážkám.

„Zemědělci se v tomto směru už snaží, budou ale muset trochu přidat, aby jim rostliny rostly a měly dostatek vody i v podorniční vrstvě,“ říká.

Čtěte také

iROZHLAS

Dron místo auta pomáhá chmelařům ušetřit čas i peníze. Postřik totiž aplikuje na centimetry přesně

Jak se tedy českým zemědělcům daří tyto principy v praxi využívat? A mění se jejich přístup k hospodaření s vodou ve srovnání s dobou před dvaceti lety?

„Čeští farmáři se dobře vybavují, dobře zavádějí nové poznatky do praxe. Největší problém ve srovnání s okolními zeměmi ale je, že máme méně hospodářských zvířat, a tím pádem máme méně organické hmoty v hnojivech, které vracíme do půdy. Proto to musíme řešit jiným způsobem, třeba i meziplodinami.“

Jedním ze způsobů, jak nedostatek organické hmoty částečně řešit a zároveň šetřit vodu, jsou podle Růžka také moderní technologie.

„Precizní technologie jsou parádní, když třeba děláme variabilní zpracování půdy, abychom neztráceli tolik vody. Půdu zpracováváme především tam, kde je třeba utužená nebo kde potřebuje opravdu hluboké kypření.“

Moderátoři Ondřej Vaňura a Martin Pařízek s hostem Pavlem Růžkem z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu na agrosalonu Země živitelka|foto:Český rozhlas Radiožurnál