Magazín Experiment: Kdo nahrál český vzkaz mimozemšťanům? A jak AI pomáhá odhalit poškození sítnice?

„Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší,“ řekl vesmíru v roce 1977 Václav Kostroun.

Čtěte také

Žádné odrazy, jen čistý signál. V Ostravě testují antény v bezodrazové komoře

Letos mu bude 88 let. Většinu života strávil ve Spojených státech, ale na českou zemi stále myslí, jak uvedl v nahrávce vydané hvězdárnou a planetáriem v Brně: „Jsem hrdý, že díky mému hlasu doletěla čeština nejdál, kam jsme se jako lidstvo dostali.“

Sonda Voyager 1 na podzim překoná vzdálenost jednoho světelného dne od Země. To je, velmi zaokrouhleno, skoro 26 miliard kilometrů. Radiový signál teď od sondy k Zemi letí asi čtyřiadvacet hodin.

Proč ne OSN?

Vědci chtěli poslat do hlubin vesmíru vzkaz pro případné mimozemské nálezce, nebo minimálně jako památku na lidstvo. A to v mnoha jazycích. „Já jsem byl ve své laborce a dostal telefon, že natáčejí pro Voyager, tak jsem měl pár minut na to přemýšlet,“ vzpomíná Kostroun.

Pochopitelně ho zajímalo, proč si vybrali právě jeho, a neoslovili třeba Organizaci spojených národů. „Oni tam šli, ale každý chtěl mluvit 20 minut. Zlatá deska na to neměla kapacitu,“ popisuje.

Hlasy jsou totiž kvůli trvanlivosti nahrané na malé pozlacené gramofonové desce. Tehdy populární magnetofonové pásky by kosmické záření brzy smazalo, ale gramodeska by měla vydržet miliardy let.

Čtěte také

Lovec planet. Evropská sonda Plato bude ve vesmíru hledat planety podobné Zemi

Milí přátelé

To, že vědci o prázdninách na odpoledne sehnali na Cornellově univerzitě pana Kostrouna, bylo velké štěstí. „Skončil školní rok, pan Kostroun si naštěstí nevzal dovolenou a byl natolik ochotný, že se zvedl a vymyslel tu krásnou větu,“ zdůrazňuje spolupracovník brněnské hvězdárny Tomáš Přibyl.

Nahrávka sice vznikala velmi improvizovaně a narychlo, ale Kostroun by na svých slovech dodneška nic neměnil. K nahrávce vědci přibalili i gramofonovou jehlu a jednoduchý návod, jak ji přehrát, a kosmickou adresu planety Země.

Nikdo neví, jestli ji někdy někdo objeví. „Stephen Hawking měl obavy, že by to mohlo být nebezpečné,” připomíná vědec.

Kdyby mimozemšťané naši planetu podle údajů na sondě vypátrali, za našeho života se to nestane. Obě sondy budou ještě desítky tisíc let kroužit prázdným prostorem, než se aspoň na půl cesty dostanou k cizí hvězdě blíže než k té naší.