Magazín Experiment: Kdo a za co letos získal vědecké Nobelovy ceny? A jak může epikardiální tuk ovlivnit srdeční činnost?

Objev buněk, které drží imunitu na uzdě, kvantové jevy zvětšené do viditelné velikosti a materiály plné maličkých komůrek. Nobelovy ceny za přírodní vědy si letos rozdělí devět osobností. Prémii si převezmou na slavnostním ceremoniálu v prosinci. Jejich jména a podrobnosti k jejich práci se ale svět dozvěděl už tento týden.

Čtěte také

Ani švédský král neměl rád Nobelovy ceny. Zpočátku nikdo nechtěl, aby byly mezinárodní, říká expert na historii ocenění

Fyziologie a medicína

Japonský vědec Šimon Sakaguči a američtí výzkumníci Mary Brunkowová a Fred Ramsdell našli jedno z vysvětlení, proč si náš imunitní systém nesplete buňky vlastního těla s cizími mikroby.

„Mezi buňkami v injekci musely být nějaké, které zastavily autoimunitní reakci. Začalo dlouhé hledání. Sakaguči je nazval regulatorní T-buňky,“ popisuje Marie Wahren-Herleniusová z Nobelova výboru pro fyziologii a medicínu příběh letošního oceněného objevu.

„T-buňky mají receptory, které mohou mít miliardy tvarů. Vážou se na různé proteiny, a tím nás chrání před infekcí. Jenže při té rozmanitosti se nevyhnou tomu, že se některé budou vázat na tkáně v našem vlastním těle – a to může být škodlivé.“

Alfred Nobel|foto:Pixabay License, ©

Ocenění vědci našli geny a buňky, které dovedou omyly napravit – a stovky dalších odborníků se to snaží využít k léčbě nemocí, zatím jen experimentálně.

Fyzika

Podobně ani vynález oceněný v oboru fyziky zatím v běžném životě neslouží. Jde o laboratorní zařízení, na kterém se kvantové jevy nedějí jen v částicích menších než atom, ale ve větším měřítku.

Poprvé to prokázali a Nobelovu cenu za fyziku si za to odnesou tři spolupracovníci: Michel Devoret z Francie, Američan John Martinis a Brit John Clarke.

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku 2025 (zleva): John Clarke, Michel H. Devoret a John M. Martinis|foto:Niklas Elmehed/Nobel Prize Outreach

Laureáti při pokusech demonstrovali jev označovaný jako kvantové tunelování, při němž částice porušují principy klasické fyziky tím, že procházejí potenciálovou bariérou, kterou by podle klasické fyziky překonat nemohly.

„Dosavadní výzkumy ukazují, že by to mohlo posloužit při vývoji kvantových počítačů. Na nich pracuje spousta vědců a uznávají, že jim naše objevy z mnoha důvodů posloužily jako základ,“ řekl John Clarke při vyhlašování cen.

Chemie

Zato vynález letos vyznamenaný Nobelovou cenou za chemii už přímo přináší lidstvu užitek. Takzvané organokovové materiály jsou podle vědců populární v průmyslu. Jsou totiž plné dutin, do kterých se jako do houby nasáknou obrovská množství kapaliny nebo plynu – třeba zplodin, které je potřeba odstranit.

Laureáti Nobelovy ceny za chemii 2025 (zleva): Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar Yaghi|foto:Niklas Elmehed/Nobel Prize Outreach

„Jen několik gramů tohoto porézního materiálu, řekněme jako kostka cukru, má vnitřní povrch velikosti fotbalového hřiště, tedy několik tisíc metrů čtverečných,“ přiblížil Olof Ramström z Nobelova výboru pro chemii.

Organokovové materiály postupně vynalezli a zdokonalili Australan Richard Robson, Japonec Susumu Kitagawa a Jordánec Omar Yaghi. Dnes je mohou odborníci připravovat na míru k nejrůznějším účelům.

„Můj sen je zpracovávat vzduch. Obsahuje sloučeniny uhlíku, dusíku, kyslíku – podobně jako naše tělo nebo paliva. Je v něm spousta důležitých surovin. Mohli bychom je zachytávat ze vzduchu a zpracovávat pomocí obnovitelné energie. Byl by to koloběh, užitečný pro společnost i pro naši planetu,“ říká Susumu Kitagawa.

Ceremoniál udílení Nobelových cen se koná 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela|foto:Nanaka Adachi/Nobel Prize Outreach, press

Vedle prestiže, kterou Nobelova cena přináší, si laureáti rozdělí finanční odměnu 11 milionů švédských korun (24,2 milionu Kč). Nobelovy ceny budou letošním laureátům oficiálně předány 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.