Magazín Experiment: Jak vánoční osvětlení škodí stromům? A jaké filmové scény nadzvedávají vědce ze židlí?

Vědci Petr Baxant s Filipem Novákem stojí v centru Brna na Moravském náměstí, nad nimi se tyčí obrovské ruské kolo. Měří na místě intenzitu světla speciálním zařízením.

„Je to jasový analyzátor, který jsme přizpůsobili na snímání světla v noci a hodnocení množství světla v nějakém daném konkrétním bodě. My mu říkáme ,Alanyzátor‘,“ popisuje odborník na světelnou techniku Petr Baxant z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického.

Měření intenzity světla u vánočního kola světla jasovým analyzátorem|foto:Marek Hensl, Český rozhlas

„Číslo, které bychom z toho chtěli dostat, by mělo říkat, kolikrát víc světla tady je oproti tomu, kdybychom tady neměli to ruské kolo, všechno osvětlení by zhaslo a byla tady tma. Víme, kolik světla zhruba dopadá od měsíce, a tyhle hodnoty bychom pak mohli porovnat,“ přibližuje.

Foťák na stativu je propojen s notebookem. „Pořizujeme snímek nebo měření jasové scény,“ vysvětluje Filip Novák z VUT. „Teď měříme pixel po pixelu, co se nám tam z hlediska světla odehrává. To znamená, že jsme schopni říct, jakým jasem to působí na lidské oko, na sítnici.“

Dvě stě úplňků na jednom náměstí

Petr Baxant společně s Filipem Novákem měří světelnou intenzitu na náměstí plném vánočního osvětlení a získávají první výsledky: „Můžeme si představit, že celá scéna má zhruba 10 svíček z metru čtverečního: jako byste si na stolu metr krát metr rozsvítili deset čajových svíček.“ Cílem je co nejpřesněji odhadnout, jaké by tady bylo světlo během přirozené noci – tedy bez umělého osvětlení.

„Pokud tuhle hodnotu vynásobíme zhruba třemi, dostaneme osvětlenost, kterou ten čip má, což je zhruba třicet luxů. Tímhle kolem vytváříme množství světla, které by vyzařoval dvě stě úplňků Měsíce.“

Čtěte také

Světelné znečištění vzrostlo o 100 procent. Ničíme cirkadiánní rytmus sobě i živočichům, tvrdí světelný expert

„To je jako kdybyste na dálnici překročil rychlost 130 kilometrů v hodině dvěstěkrát – poletíte jak stíhačka. To jsou konsekvence, kdy afektujete prostředí ne jedenkrát, ne desetkrát, ale o dva řády větším světlem,“ popisuje závažnost situace Petr Baxant.

Podle Petra Baxanta může nadměrné světlo působit jako stimulant nebo dokonce jako droga. V době všudypřítomného vánočního osvětlení to pak můžeme vnímat obzvlášť intenzivně.

„Vytloukáme klín klínem. To, že se nám něco nelíbí, a my si to pak přezdobíme někde jinde, může být jakási skrytá past, jako když si dáte třeba sladké. Mám špatnou náladu, tak si dám čokoládu, a mám pocit, že problém zmizel. Ale je to jenom působením, kterým jsem upozadil stres a v podstatě jsem se dostal do stavu opojení – kávou, alkohol a podobně,“ přibližuje vědec.

Když stromy neopadávají

Vědci zároveň upozorňují, že stojí za zvážení, jestli je nutné, aby vánoční dekorace svítily po celou noc. „Je třeba se zamyslet nad tím, že tady nejsme jen my lidé. Některé formy života si chtějí odpočinout,“ upozorňuje Baxant s tím, že lidské nadšení z vánočního osvětlení ptáci a zvířata nesdílejí. „Myslím si, že desátá jedenáctá hodina je hraniční. Nemusíme nechat všechno svítit až do rána,“ dodává.

Čtěte také

Až 85 % lidí žije pod světelně znečištěnou oblohou, v Evropě a Severní Americe je to ještě víc

Nad námi se tyčí obří platan. „Zrovna platany jsou stromy velmi citlivé na světlo. Je vidět, že ještě ani není úplně opadaný. Často na podzim vidíme, že listy, které jsou hodně osvícené, opadávají později. Což znamená, že do nich stále vede míza. Ale co se stane potom, až přijde mráz? Zmrzne a potrhá nějaká pletiva, protože ta by tam přirozeněuž nebyla. No a na jaře větev uschne,“ poukazuje na dopady nadměrného osvícení vědec.

Tým vědců technologie měřící světlo dál vyvíjí. Jeho cílem je objektivně sledovat množství umělého světla a porovnávat ho s přirozenými hodnotami. Podobně jako technická kontrola sleduje emise u aut, dokáže „Alanyzátor“ měřit míru nadměrného světelného záření.