Magazín Experiment: Jak odhalit hlasový deepfake? A proč vědci pěstují stromy ve zkumavce?

Když se řekne strom, většinou si představíme mohutný kmen, korunu a listí – zkrátka rostlinu pevně zakořeněnou v zemi. Vědci z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích na Jičínsku ovšem stromy pěstují v laboratoři – v podmínkách, kde je možné simulovat jaro po celý rok.

Čtěte také

Experiment ŽIVĚ ze Země živitelky: Záhon na splašky či červí hnojivo. Jak číst jazyk hmyzu a zvířat?

„Na počet tady jsou desítky tisíc rostlin na několika metrech čtverečních,“ představuje své pracoviště Jiří Sedlák. Takzvaná in vitro laboratoř je vlastně sad, jen tu není žádná tráva ani vzrostlé stromy, ale spousta rostlinek v baňkách.

Laikovi rostlinky na první pohled připomínají spíš bylinky než stromy. „Tady vidíte třešeň, je to odrůda Burlat. Když zapojíte fantazii, tak u té starší rostliny to připomíná třešňový list, se kterým se můžete setkat i v přírodě,“ ukazuje výzkumník.

„Kdybychom šli dál, tak tu máme hrušně, u starších to připomíná hrušňový list. A tady máme něco jako vlajkovou loď českého ovocnářství – to jsou jabloně, odrůda zmenšená z několikametrového stromu do zkumavky o velikosti jednoho dvou centimetrů.“

Z jednoho výchozího explantátu dokážou vědci za rok nakultivovat deset tisíc rostlin|foto:Karolína Burdová, Český rozhlas

Věčné jaro

Stromky se v laboratoři za stabilních podmínek kultivují jeden rok, než je možné je přesunout do kořenícího média.

„Tam jim sdělíme, že mají tvořit kořeny. A potom, co vytvoří kořeny, se v dubnu, květnu aklimatizují a přesouvají se do skleníku, kde potom za rok dva začnou připomínat něco, co vám začne víc evokovat strom – začnou být vidět dřevnaté části,“ popisuje následující proces Jiří Sedlák.

V baňkách vědci v Holovousích kultivují taky třeba meruňky, slivoně nebo i borůvky a různé exotické rostliny|foto:Karolína Burdová, Český rozhlas

V baňkách vědci v Holovousích kultivují taky třeba meruňky, slivoně nebo i borůvky a různé exotické rostliny.

„Dokážeme z jednoho výchozího explantátu udělat za rok deset tisíc rostlin. Kdybych to přirovnal k řízkování květin v domácnosti, tak tam získáme maximálně jednu novou rostlinu. Touhle laboratorní metodou jich získáme tisíce,“ srovnává výzkumník.

Laboratoř je prosvětlená a teplota uvnitř se stabilně pohybuje mezi 18 a 22 °C. „V přírodních podmínkách máme čtyři roční období – rostlinka začíná vegetovat na jaře, vrchol vegetační fáze přichází v létě a přes zimu je ve vegetačním klidu. Ale tady kultivujeme rostlinky celoročně, jako kdyby měly jaro a léto zároveň,“ vysvětluje Jiří Sedlák.

Rozmnožit i vyléčit

Kromě toho, že tu vědci rostliny můžou rozmnožovat přesně tak, jak potřebují, dokážou je taky léčit. K tomu ale potřebují velmi přesně vyrobené živné médium neboli směs látek na dně baněk, ve které rostliny přežívají.

Čtěte také

Jablka češe ve dne i v noci a šetrně – čeští vědci vyvíjejí unikátní systém pro sadaře

„Hlavní složkou je agar, což je vlastně extrakt z červené řasy. Ale rostlina potřebuje taky makro a mikro prvky, vitamíny a další látky – ty si připravujeme do roztoků, máme je tady v lednici,“ popisuje výzkumnice Alexandra Slámová.

„Tady jsou makroprvky nebo fytohormony, ty uchováváme například v mrazáku. Podle toho, jaké médium připravujeme. Máme několik typů: buď multiplikační, které slouží k tomu, aby se rostliny přesazovaly na nové živiny, nebo třeba ozdravný, kam přidáváme antibiotika, antivirotika.“

Stromy ve zkumavkách jsou tedy malé, ale geneticky naprosto totožné s těmi, které známe z našich sadů. V laboratoři žijí ve věčném jaru a čekají na chvíli, kdy se z baňky přestěhují zpátky do země. Pak už jsou podle vědců od těch ostatních k nerozeznání.